Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoce jsou jako krásné divadlo pro malé i velké

  15:44aktualizováno  15:44
O Vánocích bych šla hrát jen tehdy kdybych měla pocit, že bez toho kultura klekne. Jenže to si člověk myslí tak ve dvaceti. Pro herečku Báru Hrzánovou jsou Vánoce skvělé svátky, které miluje už od dětství. Ale vánoční úklid? Proboha, co to je? Každý herec se právě v prosinci doslova prohýbá pod spoustou představení a hlavně premiér, jejichž termíny režiséři naštěstí zařazují alespoň do poloviny prosince, jako by tušili, že ženská část souboru by se jim mohla jinak vzbouřit - nebo zhroutit.

Recept Báry Hrzánové na "šťastné a veselé" je proto hlavně od doby, kdy před čtyřmi roky přibyl do rodiny malý Toníček, docela jednoduchý. "Radek zamete a vytře, já utřu prach," popisuje první fázi vánočního úklidu, "pak už postupujeme jako na divadle. Musí se vytvořit atmosféra.

Naleští se veliká deska starého jídelního stolu, velká světla se ztlumí, zato se rozsvítí hodně svíček a voňavých lampiček. To milujeme ostatně po celý rok, v bytě nám neustále voní santalové dřevo nebo eukalyptus. A taky vyndáme 'andělské zvonění', které máme ještě po tetě. Když tohle všechno uděláme, máme pocit, že přišly krásné, voňavé a taky uklizené svátky."

Rozdělení domácích prací v malém bytě 1 + 1 s minikuchyňkou v komoře pochází z doby, kdy lékařka zakázala nastávající mamince mýt okna, vysávat a vytírat. "Já bych byla těhotná furt," vzpomíná díky tomuto zákazu dodnes s úsměvem herečka, kterou čeká spousta zkoušek kvůli premiéře hry Návrat do pouště jedenáctého prosince v Činoherním klubu a titulních rolí v mnoha představeních (V Branickém divadle: Frankie a Johnny ve svitu luny a Divadelní komedie, v Dejvickém divadle: Smrt v růžovém).

Představa, že se má hospodyně či kdokoliv jiný z rodiny hroutit z toho, že "tohle jsem nestihla", je Báře Hrzánové z duše odporná a nepochopitelná. "Možná žena, která nechodí do práce a nemá malé dítě, kterému je třeba se neustále věnovat, ta může uklízet a péci od rána do večera. Ale jinak nevím o nikom." A aby se někdo dokonce předháněl s dalšími v tom, co udělal pro dokonalé Vánoce, to je podle Báry Hrzánové nesmysl a nejlepší cesta ke stresu a zničení nejkrásnějších svátků roku sobě i celé rodině.

"Vánoce nejsou o nablýskaných oknech, ale o atmosféře. Abychom si zavzpomínali na ty, co už s námi nejsou, společně si zazpívali a prostě byli spolu. Silvestra k životu nepotřebuji, stejně si žádné předsevzetí nikdy nedávám, ale bez Vánoc se neobejdu," říká Bára Hrzánová.

Vánoce mají mít podle ní svůj zavedený rituál včetně tradičního kapra a salátu. I zvířecí členové domácnosti - jezevčík Karel a kocour Matěj - dostávají své dárky i menu, vedle rybí polévky to jsou kuřecí řízky (kvůli kostem). Kuba jim však moc nejede, a to ani z talířů, na které na počest svátků dostávají svou porci místo obvyklé misky.

Po večeři se otevře okno ve vedlejším pokoji, aby mohl přiletět Ježíšek, rozsvítí se světýlka a pak už zazvoní zvonec. Ze spěchajícího Ježíška však každý rok stačí uvidět sotva nohu. "Tak mu alespoň zamáváme, vždyť má hrozný fofr, aby to stihl," vysvětluje vážně Bára Hrzánová, "pak si zazpíváme koledy a hlavně se vrhneme na dárky. Protože jestli z něčeho můžu vyletět z kůže, pak z toho, když je někdo rozbaluje pomalu, to prostě nesnesu."

Na praktické dárky si Bára moc nepotrpí, třeba takový vysavač by jí opravdu nepotěšil. "Jsem fetišistka a sbírám spoustu věcí, ale když kupuji dárky někomu jinému, snažím se, aby ho potěšily. Dárky takové mají být. Třeba moje maminka je ve znamení Panny, proto je taky praktická a pořádná, té vybírám i věci užitečné. Rozhodně neopakuji nápady mého tatínka, který mi k sedmým narozeninám dal obrovské kapotované závodní boby. Když stály v pokoji, už jsme se tam ani neotočili. Dar to byl opravdu velkolepý, protože jsme tehdy bydleli v Českých Budějovicích a o nějaké dráze tam samozřejmě nebylo ani řeči. Ale to byl táta."

Na Boží hod pak propuká vánoční idyla úplně. "Díváme se na pohádky, povalujeme v peřinách a dojídáme dobroty z předchozího dne. Takové 'druhodňové' chlebíčky, když jsou mírně okoralé a pěkně prosáklé bramborovým salátem, ty jsou úplně nejlepší. Dokonce si vždycky jednu mísu schováme, abychom je nesnědli čerstvé. K tomu studený kapr, pivo ze džbánku - a máme krásné Vánoce. A když kapra usmažíme moc, naložíme si ho jako pečenáče."

Kapři pečenáče

Svaří se ocet s divokým kořením (bobkový list, místo nového koření je lepší jalovec, ale záleží na chuti). Do sklenice se vyskládají kousky smaženého kapra, které se prokládají cibulí pokrájenou na kolečka, může se přidat i malá feferonka. Vše se zalije studeným nálevem a nechá se den až dva uležet. Ocet "stáhne mastnotu" ze smažení, takže má člověk pocit takřka dietního jídla.

Recepty pro římský hrnec

Oba díly hrnce se nechají asi třicet minut ve vodě, aby ji takzvaně natáhly. Pak se do hrnce vloží osolené a okořeněné kuře, které se vyplní místo nádivkou kysaným zelím s cibulí. Zelí se vkládá i do kapsy pod kůži, takže nakonec vypadá jako malá kyprá kachnička. Podle chuti lze ještě přikyselit. Pečení v troubě trvá asi hodinu a půl, během pečení se kuře podlévá černým pivem, které se pak samozřejmě podává i k jídlu. Další varianta je s bramborákovým těstem (vajíčko v něm být nemusí,) které nahrazuje opět nádivku. Aby však bylo těsto dobře propečené, je třeba počítat se dvěma hodinami.

Nápady pro vánoční atmosféru

* použít co nejvíce voňavých svíček a drobných svítidel
* na úklid využít voňavé přírodní vosky
* protože jsou Vánoce rodinné svátky, nebát se pro výzdobu zvolit staré  ozdoby  či vánoční dekorace, například zvonkohru se svíčkami, takzvané andělské zvonění
* nezapomenout na klasické vánoční symboly - adventní věnce, vánoční věnce, vánoční hvězdu - poinzécii - či jmelí

 

 

Autor:




Nejčtenější

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Další z rubriky

1
Stěhování bude s naším manuálem hračka. Klíčem je správný postup

Stěhování a vše s ním spojené patří na seznam 43 zátěžových situací, v nichž člověk reaguje tak stresově, že může potřebovat pomoc psychologa. Přesun domova z...  celý článek

Portugalsko, Madeira, Funchal. Pozemek má rozlohu 825 metrů čtverečních, užitná...
Bydlení u moře. Kupte si apartmán či vilku v Evropě i USA

V Česku je na prodej velké množství zahraničních vil s výhledem na moře, ale i malých bytů nejen v Chorvatsku, Bulharsku a Španělsku, ale také na Floridě....  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.