V lokalitě Zahrady nad Rokytkou je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let.

V lokalitě Zahrady nad Rokytkou je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let. | foto: Labrys o.p.s.

V Praze-Hloubětíně se žilo již před tisíci lety

  • 1
Zajímavé objevy přinesl záchranný archeologický výzkum provedený společností Labrys o.p.s. v Praze-Hloubětíně v ulici U Elektry, vyvolaný stavbou obytného komplexu "Zahrady nad Rokytkou".

Jak archeologický výzkum zjistil, nebude nová výstavba zdaleka prvním osídlením v této lokalitě. Při odkryvu silného kulturního souvrství, které dosahovalo mocnosti až dva metry, byly rozpoznány sídlištní horizonty, které obsahovaly stopy po základech zaniklých domů různých typů nadzemních sloupových a roubených konstrukcí.

Podařilo se tak odkrýt pozůstatky tří hlavních období osídlení v rozmezí pěti tisíc let a v jejich rámci další úrovně. Současný výzkum byl zahájen na podzim roku 2006 a trval necelý rok.

 
Zemnice z doby železné s hliněnou pecí.

"Půjdeme-li proti toku času, patří nejmladší sídliště na lokalitě do časně slovanského období, které datujeme od poloviny šestého do závěru sedmého století našeho letopočtu," říká Pavel Hušták ze společnosti Labrys.

Obvykle je charakterizují téměř čtvercové zahloubené domy o rozloze 9-15m², někdy s kamennou pecí, která je vždy umístěna v rohu domu.

Tyto domy se často seskupují do usedlostí. V případě Hloubětína se zde nalezené domy vymykají obvyklému slovanskému "standardu" a jsou konstrukcí bližší spíše starším domům germánského obyvatelstva.

Neodmyslitelnou součástí usedlosti je i další výbava, tzv. zásobní jámy na obilí, jakési pravěké sýpky, které jsou hluboké až tři metry, pražnice na sušení obilí a ruční kamenné mlýnky.

 
Výrobní objekt z doby železné.

Slovanskému osídlení předchází doba stěhování národů a doba římská. Obě období jsou na lokalitě hojně zastoupena nálezy.

Germánští obyvatelé zde sídlili již krátce před začátkem našeho letopočtu a patrně s menšími přestávkami až do 6. stol. n. l.

Třetím výrazným obdobím osídlení v Hloubětíně je starší doba železná (8.-5. stol. př. n. l.), která vykazuje největší pestrost půdorysů nalezených domů s odlišnou funkcí.

Stopy obytných domů dnes představují obdélné jámy o ploše 12-20 m² s hlínou vymazaným ohništěm, uprostřed kratších stěn jsou pozůstatky nosných dřevěných sloupů tvořících oporu střechy.

 
Odkryv souvrství.

"Dále jsme nalezli několik tkalcovských dílen s keramickým závažím a stopami po konstrukci tkalcovského stavu," dodává Pavel Hušták.
 
"Nejstarší etapu osídlení, kterou se podařilo v Zahradách nad Rokytkou zachytit, byť jen několika objekty, řadíme do období časného eneolitu. Nálezy patří kultuře jordanowské, objevující se cca kolem 4 000 let př. n. l."

V lokalitě Zahrady nad Rokytkou je archeologicky prokázáno osídlení již po 6 tisíc let a nově postavené obytné domy tak píšou novou kapitolu bydlení a života, tentokrát v 21. století.