Vyjdete ze dveří a dýchne na vás vůně svěží zeleně. Poležíte si na trávníku, posedíte pod stromy u vodopádu a pak si zaplavete v jezírku. A přitom budete pořád doma.
Teplota v obrovské zimní zahradě ani v mrazech neklesne pod pět nad nulou, v létě v ní bude příjemný chládek. Za teplo ve vnitřním domě zaplatíte nejvýš pět tisíc korun ročně. Když přijde mírná zima po horkém létě, náklady možná klesnou i k nule.
Půjdete-li kolem, zdálky dům snad ani nezaznamenáte. Částečně ho zakryje zemní val s lučním porostem a balvany. Jako stavební materiál poslouží místní kameny, beton ze sázavských písků a dřevo. Krajina jako by pronikla i dovnitř. Za sklem spatříte stromy a travnaté plochy protkané tekoucí vodou.
Podobných staveb, jako je experimentální rodinný dům u posázavských Pikovic, najdete na světě málo. V Evropě nejspíš žádnou. I když je projekt zatím jen na papíře, není to žádné sci-fi. "Už máme stavební povolení a sháníme peníze," říká Martin Csurilla ze společnosti Envi A, která projekt chystá.
Odpadní voda z interiéru po důkladném vyčištění poteče do zimní zahrady, dešťová voda poslouží k zavlažování
Hlavním autorem pikovického domu je architekt Michal Šourek z ateliéru MS Architekti. Cílem bylo vymyslet ekologickou stavbu, na niž se nebudou kopírovat osvědčené postupy, ale vyzkoušejí se nové.
Výsledky výzkumu poslouží dalším stavitelům, takže je to možná prototyp bydlení pro příští generace. Budova má charakter rodinného domu, ale bydlet v ní nikdo nebude. Kromě výzkumu se tu budou pořádat odborné semináře, diskuse a exkurze pro školáky.
Zimní zahrada jako zelený obývák
Základem projektu je pasivní dům. Ten se obvykle staví jako perfektně tepelně izolovaný a vzduchotěsný, takže ho po většinu roku vyhřeje jen teplo ze slunce, lidí, přístrojů v domácnosti či vody na mytí.
Teplo pomáhá uvnitř udržovat větrací systém s rekuperací, jenž zajišťuje stále čerstvý vzduch bez tepelných ztrát. Proto jsou náklady na vytápění velmi nízké.
"My jsme pasivní dům posunuli dál. Chtěli jsme se vyhnout přílišnému používání složitých technologií," říká Michal Šourek. Topná sezona trvá čtyři až pět měsíců, ale v běžném domě jsou izolace, systém vytápění a větrání dimenzovány jen na 10 dní v roce, kdy hodně mrzne.
ÚSPORNÝ DŮM V PIKOVICÍCHAutoři projektu: |
Autoři proto pasivní dům zmenšili na minimum a obklopili ho obrovskou zimní zahradou. V ní se v běžném provozu nebude používat žádná technika na vytápění či větrání, vytvoří se tu pasivně udržované mikroklima.
Díky husté zeleni, vodním prvkům, tepelné akumulaci země a masivních zdí, orientaci ke světovým stranám a přirozenému větrání se tu udrží stabilnější teplota než v okolní krajině. Vnitřní dům nebude muset bojovat s velkými tepelnými rozdíly.
Snáze se v něm udrží teplo, takže náklady na vytápění a ohřev vody klesnou na minimum. A to i díky tepelnému čerpadlu a solárním kolektorům. "Předpokládáme, že vnitřní dům bude energeticky nulový," soudí Michal Šourek.
Zimní zahrada se může po většinu roku využívat jako obytný prostor. "Z vnitřního domu si do ní budete moci i otevřít okno, bez obav z větší ztráty tepla. Občas, třeba kvůli akcím pro větší počet lidí, se bude moci krátkodobě vytopit i v zimě," doplňuje architekt Šourek.
Vytápění sluncem, chlazení vodou
Dům bude na jih a západ hodně prosklený, aby mohl přijímat co nejvíc tepla ze slunce. Zčásti bude zapuštěný pod terén, takže ho proti výkyvům teplot ochrání zemní val umístěný na severní straně.
Masivní kamenné a betonové zdi v létě nasají teplo a postupně ho uvolní v chladnějším období. Vzduch přicházející dovnitř projde nejprve zemním výměníkem, kde se díky stabilní teplotě pod zemským povrchem v zimě ohřeje a v létě ochladí.
Stěny vnitřního domu (bílošedá plocha vpravo) obklopí velká zimní zahrada s tekoucí vodou a pravoúhlým jezírkem
Kromě zeleně pomůže chlazení zimní zahrady v létě vodní systém s vodopádem a koupacím jezírkem. "Jezírko bude dlouhé 15 metrů, takže si v něm i zaplavete," říká Martin Csurilla. Cirkulaci vody zajistí elektřina ze solárních panelů.
Bude se využívat voda z vlastní studny, dešťová i recyklovaná z vnitřního domu, která předtím projde septikem a kořenovou čističkou. To je speciální jezírko venku za domem, kde se voda vyčistí pomocí rostlin a dalších přírodních principů.
Ekologicky autoři přistupují i ke stavbě domu, který by měl splynout s krajinou. "Použijeme hlavně místní materiály z blízkého okolí. Zdi budou z místního kamene a betonu z písků a štěrků vytěžených ze stavební jámy. Stropy budou dřevěné," popisuje architekt Šourek.
Na příčky ve vnitřním domě poslouží nepálené cihly, na izolace sláma a recyklovaný materiál. Na stavbě se pracovníci omezí na nutné minimum výkopů, hodně věcí se bude vyrábět přímo na místě. Díky tomu se nebude plýtvat energií na přemisťování materiálu a provoz další techniky.
