Stejně jako rodiče touží po obchvatu i další lidé. Zejména ti, kteří bydlí přímo u hlavní silnice. "Podle sčítání, které jsme si nechali udělat, projede Lubencem denně devět tisíc aut. Nejvíc samozřejmě přes den, večer a v noci je to klidnější. Kdo bydlí u silnice, často vůbec neslyší třeba televizi," popisuje starosta Lubence Bohumil Peterka.
Naměřeným rekordmanem byl řidič osobního auta, který se jednou večer řítil vesnicí rychlostí 137 kilometrů v hodině. Průměrně jezdí auta obcí rychleji než šedesátkou.
O obchvatu se mluví od šedesátých let
Lubenečtí se snaží vyjednávat s hygieniky nebo Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, aby stát zaplatil aspoň lidem u silnice plastová okna. Ta by hluk ze silnice zmírnila. "Jenže nám říkají, že obchvat to vyřeší," tlumočí výsledek Peterka. Stejnou odpověď slýchává při žádostech o pomoc při zpomalení dopravy.
Obchvat, jenž bude součástí rychlostní silnice R6, je pro Lubenec spásou a zaklínadlem. "Už aby tady byl. Vždyť na tomhle úseku je to jediné místo, kde silnice prochází středem obce. Jenže o jeho stavbě se mluví od doby, co jsem sem přišel. To bylo v 60. letech," zůstává skeptický Miroslav Matys.
Termínů stavby už bylo skutečně několik. Poslední oficiální údaje ŘSD hovoří o tom, že obchvat se začne stavět příští rok a dokončí se po dvou letech. "Jenže ještě vůbec nezačalo územní řízení, dají se čekat potíže s výkupy pozemků. Takže se prý začne až tak v roce 2011, 2012," přemítá starosta Peterka.
Lubenečtí mají pocit, že z krajského Ústí je to k nim ještě dál než skutečných 100 kilometrů. Aspoň to tak vypadá podle zájmu kraje o nejvážnější lubenecké potíže, jako je stavba R6 nebo úložiště jaderného odpadu. "Když chceme nějakou podporu, tak nám ji na kraji vyjádří. Ale že by byli sami aktivní, to ne. Pro Ústí je prioritou dálnice D8 nebo silnice R7," připouští Peterka.
Jaderný odpad
Vedle D8 a R7 má přitom být R6 jedinou rychlostní komunikací na území kraje. Jenže vede pouze přes jeho cíp v délce 21 kilometrů. Jedna část obchvatu, za Lubencem směrem k Bošovu na Karlovarsku, se snad začne stavět letos v květnu. Kvůli obchvatu Lubenec jedná přímo s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.
Při debatách se Správou úložišť radioaktivního odpadu je Peterkovým hlavním partnerem starosta sousedního Blatna. Společně hájí zájmy obyvatel, kteří se úložiště spíš obávají. "Aby to bylo bezpečné, to se snad ošetří. Ale rekreační zařízení v okolí se vyprázdní, pozemky, chaty, domy nebudou mít žádnou hodnotu," říká za místní lidi Matys.
Radnice v Lubenci a Blatně ovšem vycházejí z toho, že někam se jaderný odpad ukládat musí. Mají při tom dvě podmínky: průzkum, který se má letos obnovit, musí proběhnout ve všech šesti vytipovaných lokalitách v Česku. A stát musí zaručit, že úložiště obcím nějak vynahradí, třeba pravidelnými platbami.
Úložiště tak nemusí mít jen záporný vliv na Lubenec a okolí. Stejně jako obchvat není přijímán jen s nadšením. Část obyvatel se obává, že vesnici obchvat ještě víc vylidní. První následky pociťuje Lubenec už teď. Kvůli plánovanému obchvatu, jenž odvede dopravu na sever od vesnice, skončil vyhlášený motorest.
Přesto je podle starosty obchvat opravdu potřeba. Kvůli snížení rychlosti i hluku a zvýšení bezpečnosti prosazuje lubenecká radnice aspoň opravu vozovky nebo nové přechody pro chodce. Na kraji obce zatím stojí ukazatel rychlosti a radar.
