Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V obci Lubenec se žije s kamiony a se strachem z jaderného odpadu

  1:00aktualizováno  1:00
Devět tisíc aut denně projede centrem Lubence, k tomu připočtěte kamiony, které se řítí středem vsi zhruba sedmdesátkou. A těsně vedle silnice číslo 6 chodí děti do školy. "Obchvat je tady určitě třeba," říká místní obyvatelka Šárka Dondová.

Děti z místní mateřské školy se snad obchvatu Lubence dočkají. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Stejně jako rodiče touží po obchvatu i další lidé. Zejména ti, kteří bydlí přímo u hlavní silnice. "Podle sčítání, které jsme si nechali udělat, projede Lubencem denně devět tisíc aut. Nejvíc samozřejmě přes den, večer a v noci je to klidnější. Kdo bydlí u silnice, často vůbec neslyší třeba televizi," popisuje starosta Lubence Bohumil Peterka.

Naměřeným rekordmanem byl řidič osobního auta, který se jednou večer řítil vesnicí rychlostí 137 kilometrů v hodině. Průměrně jezdí auta obcí rychleji než šedesátkou.

O obchvatu se mluví od šedesátých let

Lubenečtí se snaží vyjednávat s hygieniky nebo Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, aby stát zaplatil aspoň lidem u silnice plastová okna. Ta by hluk ze silnice zmírnila. "Jenže nám říkají, že obchvat to vyřeší," tlumočí výsledek Peterka. Stejnou odpověď slýchává při žádostech o pomoc při zpomalení dopravy.

Obchvat, jenž bude součástí rychlostní silnice R6, je pro Lubenec spásou a zaklínadlem. "Už aby tady byl. Vždyť na tomhle úseku je to jediné místo, kde silnice prochází středem obce. Jenže o jeho stavbě se mluví od doby, co jsem sem přišel. To bylo v 60. letech," zůstává skeptický Miroslav Matys.

Termínů stavby už bylo skutečně několik. Poslední oficiální údaje ŘSD hovoří o tom, že obchvat se začne stavět příští rok a dokončí se po dvou letech. "Jenže ještě vůbec nezačalo územní řízení, dají se čekat potíže s výkupy pozemků. Takže se prý začne až tak v roce 2011, 2012," přemítá starosta Peterka.

Lubenečtí mají pocit, že z krajského Ústí je to k nim ještě dál než skutečných 100 kilometrů. Aspoň to tak vypadá podle zájmu kraje o nejvážnější lubenecké potíže, jako je stavba R6 nebo úložiště jaderného odpadu. "Když chceme nějakou podporu, tak nám ji na kraji vyjádří. Ale že by byli sami aktivní, to ne. Pro Ústí je prioritou dálnice D8 nebo silnice R7," připouští Peterka.

Jaderný odpad

Vedle D8 a R7 má přitom být R6 jedinou rychlostní komunikací na území kraje. Jenže vede pouze přes jeho cíp v délce 21 kilometrů. Jedna část obchvatu, za Lubencem směrem k Bošovu na Karlovarsku, se snad začne stavět letos v květnu. Kvůli obchvatu Lubenec jedná přímo s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Při debatách se Správou úložišť radioaktivního odpadu je Peterkovým hlavním partnerem starosta sousedního Blatna. Společně hájí zájmy obyvatel, kteří se úložiště spíš obávají. "Aby to bylo bezpečné, to se snad ošetří. Ale rekreační zařízení v okolí se vyprázdní, pozemky, chaty, domy nebudou mít žádnou hodnotu," říká za místní lidi Matys.

Radnice v Lubenci a Blatně ovšem vycházejí z toho, že někam se jaderný odpad ukládat musí. Mají při tom dvě podmínky: průzkum, který se má letos obnovit, musí proběhnout ve všech šesti vytipovaných lokalitách v Česku. A stát musí zaručit, že úložiště obcím nějak vynahradí, třeba pravidelnými platbami.

Úložiště tak nemusí mít jen záporný vliv na Lubenec a okolí. Stejně jako obchvat není přijímán jen s nadšením. Část obyvatel se obává, že vesnici obchvat ještě víc vylidní. První následky pociťuje Lubenec už teď. Kvůli plánovanému obchvatu, jenž odvede dopravu na sever od vesnice, skončil vyhlášený motorest.

Přesto je podle starosty obchvat opravdu potřeba. Kvůli snížení rychlosti i hluku a zvýšení bezpečnosti prosazuje lubenecká radnice aspoň opravu vozovky nebo nové přechody pro chodce. Na kraji obce zatím stojí ukazatel rychlosti a radar.





Nejčtenější

Pohled na celkové uspořádání domu na pozemku
Koupili srub, ten jim shořel. Na jeho místě si postavili vysněný dům

Při jednom z velkých lesních požárů v roce 2010 v americkém Coloradu lehl popelem i srub čtyřčlenné rodiny, který si manželé koupili pouhé dva roky před tím....  celý článek

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Původní obývací pokoj byl již „spojený“ s kuchyní.
Z odpudivě vypadajícího panelákového bytu má vzniknout pohodové 4+kk

Byt 3+1 nenabízí právě ideální dispozici, přesto má mladý pár štěstí. Má totiž„ideální“ sousedy. Dali po vyjádření statika souhlas nejen k vybourání nenosných...  celý článek

Legionářské vlaky se používaly v letech 1918 - 1920 na transsibiřské magistrále...
Bydlí ve vagonu z legiovlaku. Stavba přišla na milion, vydrží 60 let

Michala, který rád cestuje, nelákalo klasické bydlení. Řešení však rozhodně neviděl v mobilheimu z plastu, na jehož výrobu se používá spousta chemie. Zvolil...  celý článek

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Další z rubriky

Španělské studio In-Tenta design přišlo s nápadem na pohodlné přenosné domky....
Sbalte si dům a jeďte. Do španělského Drop Boxu se vejde i rodina

Španělské studio In-Tenta design přišlo s nápadem na pohodlné přenosné domky. Jejich Drop Box nabízí útulné a nadstandardní bydlení v přírodě u jezera i na...  celý článek

Kromě teraca v předsíni jsou všude položeny nové dubové parkety ve velkém...
Malý byt si architekti předělali po svém. Začínali s 20 variantami

Malý byt v nejvyšším patře domu z roku 1938, postavený z vyzděného železobetonového skeletu s prostornou terasou, který kdysi sloužil výhradně bance, se stal...  celý článek

Dům s doškovou střechou stojí v městě Zoetermeer.
Střešní tašky rázně odmítli. Na střechu moderní novostavby dali došky

Rotterdamský architekt Arjen Reas postavil ve spolupráci se studiem Martijna van Voordena novostavbu, ve které moudře skloubil tradiční došky s moderní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.