Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V kuchyni ze 17. století využili majitelé nádherný prostor i původní prvky

  1:00aktualizováno  1:00
V místnosti staré stovky let kuchyně nemohla vyhovět dnešním nárokům. Proto se ji majitelé rozhodli přebudovat. Základním požadavkem bylo respektovat původní ráz prostoru a v rámci možností uspořádat novou kuchyni funkčně, a to i se všemi dnes nepostradatelnými spotřebiči.

Stará pec byla zachována v podobě výklenku za varnou deskou | foto: Martin Zeman

Rozlehlou zemědělskou usedlost najdete v těsné blízkosti náměstí v Novém Městě na Moravě. Základy stavby jsou asi šest set let staré, současná podoba domu je ze 17. století.

Rodina majitele zde žije déle než sto let. K domu vždy přistupovala s úctou a citem. Architektka Anna Nová, která se rekonstrukce ujala, zde ke své radosti nenašla žádné novotvary, přístavky ani jiné "vymoženosti", kterými se často podobné stavby vylepšují.

Prostory přízemí jsou zastropeny překrásnými klenbami, zachovalo se staré dřevěné schodiště. Dům má úžasnou atmosféru, která na návštěvníka dýchne hned u vstupních dveří.

Prostor kuchyně byl sám o sobě neopakovatelný, architektku nadchnul. Klenuté stropy, značná členitost, zkrátka výzva. Vybavení kuchyně a její uspořádání však bylo nevyhovující a téměř nefunkční.

Architektka se snažila zachovat původní stavební prvky

Architektka se snažila zachovat původní stavební prvky

Kuchyně plná dveří

V kuchyni byla vestavěná spíž, v jídelní části stála pohovka. A další zařízení? Kredenc z padesátých let, velká kamna a jediná pracovní plocha v podobě stolu s rozměry 1 x 1 metr.

Architektka Nová byla při návrhu nové kuchyně podstatně limitována členitostí prostoru. S majiteli se proto rozhodli vybourat spíž a zvětšit tak prostor jídelního koutu. Doufali, že se podaří zvýraznit souběh kleneb do sloupu, který zůstal po vybourání zdí stát v prostoru.

Vznikl sice čtvercový prostor, ale v každé zdi byly dveře nebo okno. Z kuchyně vedou totiž hned troje dveře. Zdi domu mají přibližně metrovou tloušťku, takže jejich posunování nepřipadalo v úvahu. U dveří mezi varným a mycím centrem byl původní spížní výklenek. Ten při rekonstrukci nechali obnovit, protože chyběl úložný prostor. Do výklenku je nyní vestavěna spížní skříň a chladnička.

Keramický dvojdřez je z Ikey

Keramický dvojdřez je z Ikey

Tři zóny

Kuchyni rozdělila autorka interiéru do tří funkčních částí, kde přípravnou zónu tvoří ostrůvek a propojuje varné a mycí centrum. Toto rozdělení je vhodné i vzhledem k neobvyklosti prostoru.

Architektka nechtěla klasickou kuchyňskou "linku". Solitér mycího a varného centra je koncipován vždy tak, aby nevstupoval do oblouku zakončení klenby. Jinými slovy: návrh chtěl zdůraznit unikátní prostor. Nábytek měl prostor podtrhnout, ne přehlušit.

Mycí centrum je vybaveno vestavěnou myčkou, v dolní zásuvce najdete odpadkový koš na tříděný odpad a prostor pro čisticí prostředky. Autorka přestavby zpočátku myslela na keramický dřez. Po dlouhém hledání nakonec nejlépe vyhověl model z Ikey, a to nejen díky ceně. Majitelka chtěla dvojdřez, což se podařilo.

Horní skříňka nad dřezem má předobraz ve starých kredencích s posuvnými skly. Drobný doplněk, skříňka s porcelánovými zásuvkami, zase evokuje starožitné porcelánové dózy, které se používaly v kuchyních před sto lety.

Původní dispozice

Původní dispozice

Současná dispozice

Současná dispozice

Varné centrum disponuje horkovzdušnou troubou a velkou sklokeramickou deskou se šesti plotýnkami. Při bourání narazili stavebníci na starou pec na chleba, shodou okolností přímo nad navrhovaným varným centrem. Rozhodli se ji zachovat ve formě výklenku nad varnou deskou.

Na zeď za kuchyňskou linkou použili speciální voděodolný a omyvatelný bílý nátěr. Architektka nechtěla vymezovat plochy obkladem, aby vynikl oblouk klenby jako celek.

Černá dvířka vedou do průlezného komína. Dnes jsou už nefunkční.

Černá dvířka vedou do průlezného komína. Dnes jsou už nefunkční.

Žádné náhražky

Nábytek je z masivního dřeva, tmavé části a pracovní deska z dubu ošetřeného speciálním olejem od firmy Adler. Světlé výplně jsou z kartáčované smrkové biodesky lakované na lomenou bílou a patinované nátěrem Antikpatin. U všech zásuvek byly použity plnovýsuvy s tlumením dojezdu.

Zemité tóny na nábytku i na podlaze navozují příjemnou uklidňující atmosféru a korespondují s historickým charakterem prostoru stejně jako doplňky z bílé keramiky.

Podoba jídelního koutu se několikrát změnila, majitelé trvali na rohové lavici, architektka chtěla zachovat v modernější podobě prvek "starosvětského otcovského gauče".

Jediný starožitný prvek v místnosti, jídelní stůl pro šest osob, je přibližně sto let starý

Jediný starožitný prvek v místnosti, jídelní stůl pro šest osob, je přibližně sto let starý

Nakonec zvítězila na míru zhotovená rohová lavice. K ní byly zvoleny židle TON bez povrchové úpravy, namořené do odstínu lavice. Jediný starožitný prvek v místnosti, jídelní stůl pro šest osob, je přibližně sto let starý. Má nádhernou patinu, architektka měla pocit, že do domu prostě patří.

Přesvědčila majitele, aby stůl nechali renovovat. Při renovaci se bohužel vyměnila středová dýha, ta původní byla značně poškozená. Annu Novou to velmi mrzelo, chtěla, aby stůl připomínal generace, které v domě žily – každá skvrna či rýha má svůj příběh patřící k domu.

Nábytek autorka interiéru navrhovala jednoduchý a moderní, zároveň však evokující starobylost a solidnost. Hlavního cíle, tedy zdůraznění krásného prostoru a navrácení jeho funkčnosti, se podařilo dosáhnout s čistotou i citem.

Autorka

Ing. arch. Anna Nová
*1976

Vystudovala FA VUT v Brně, praxi absolvovala v architektonické kanceláři ArchDesign, kde se zabývala také navrhováním nábytku a tvorbou interiérů. Byla spoluzakladatelkou interiérového studia Raan Atelier, kde působila pět let.

Nyní má vlastní kancelář NovaDesign, zaměřenou na návrhy rodinných domů a interiérovou tvorbu. Zajímají ji netradiční kombinace moderních interiérů se starožitnými solitéry nebo naopak vkládání moderních prvků do historických prostor.

Více se dočtete v časopise Pěkné bydlení č.5/2010.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.