V Česku se při budování výjimečných rodinných domů hledí na okázalost a méně už na cenu stavby či nákladnost provozu.
Architekti na přání svých klientů vymýšlejí domy architektonicky čisté a hodně prosklené, nejčastěji z oceli, betonu či dřeva.
Na západ od českých hranic však již k rodinným domům přistupují jinak. Záleží hodně na tom, zda je nově postavený dům ekologický.
Staví se ze stejných věcí, ale používají se trochu jinak. Tak se dá stručně popsat rozdíl v přístupu k budování rodinných domů v Česku a v zahraničí.
Materiály, kterým architekti připisují největší budoucnost, jsou přitom v obou případech zejména dřevo a ocel.
V případě individuálních domů v Česku ovšem stavebníci kladou důraz především na design a někdy i luxus, neboť někteří z nich ještě stále cítí potřebu ukazovat, "že na to mají". Za hranicemi naopak stále častěji vyžadují, aby byl dům levný, a hlavně ekologický.
Dům, který méně spotřebuje
Jedním z nejdůležitějších faktorů při stavbě se stává soulad s přírodou. Jde o to, aby dům ke svému provozu spotřeboval co nejméně energie, a navíc se využívají alternativní zdroje třeba při vytápění.
"Ideálem je absolutní soběstačnost domu při získávání elektřiny, tepla, vody, a dokonce i recyklace odpadů," říká architekt Vladimír Pacek z projekční kanceláře K4. Takové domy se už stavějí například v Rakousku či Německu.
V Holandsku hodně sledují i cenu za metr kubický, o předražené domy tu totiž nestojí. "Navíc nevěří atypickým věcem a nezabývají se designem," vysvětluje architekt David Kraus ze společnosti Architektura.
Podle něho proto v Holandsku i individuální domy vypadají ve většině případů jako typizované, a nikdo už se nestará o detaily. Nekladou tolik důraz na to, jak působí dům na první dojem.
A často jdou dokonce ještě mnohem dále. Už tak dost "typizované" domy totiž navíc mnohdy vypadají, jako by byly složené ze stavebních buněk - tato technika se u nás zatím objevuje jen u domů, které architekti označují za domy budoucnosti.
"Holanďané také využívají recyklované materiály, například plasty z obalů, PET lahví, zpracované odpadní sklo a podobně," doplňuje architekt Patrik Tichý.
Když je málo místa na stavbu
Holanďané kromě toho řeší i problém, který se v Česku zatím neprojevil, totiž nedostatek místa na nové stavby. Vůbec nejvíc se s ním potýkají v Japonsku. "Tam dnes musí osidlovat i téměř neosídlitelné.
Pro stavby nových domů již budují i umělé ostrovy či poloostrovy," tvrdí architekt Tichý. Většina lidí v Japonsku, plánujících stavbu domu, má jen velmi malý pozemek. "Výjimečné stavby jsou ukryté spíše v horách a patří velmi bohatým lidem," doplňuje architekt Kraus.
Podle něho jsou důsledkem japonských podmínek stavby "v tom nejlepším slova smyslu bizarní, pokřivené a neušlechtilé". Přes to všechno však jde i o domy promyšlené do detailů a úsporné.
Japonci poměrně často stavějí z betonu. "Tento materiál pro rodinné domky objevili jako první," objasňuje architekt Zdeněk Makovský ze společnosti Makovský & partneři. Nápad si přitom přivezli z Evropy, inspirovali se zdejšími mostními konstrukcemi.
Obliba betonu v Japonsku vyplývá i z tamních klimatických podmínek. První domy z monolitického betonu, tedy v podstatě celé odlité do jakési formy, se zde objevily již kolem roku 1975.
Beton se vrací do Evropy
A právě z Japonska se používání monolitického betonu při stavbě rodinných domů dostalo zpět do Evropy. Stavět z betonu je přitom poměrně obtížné, a proto si to mohou dovolit jen v zemích, kde je stavebnictví na vysoké úrovni. Z betonu stavějí například v Německu či Švýcarsku.
"U staveb z pohledového betonu je velmi náročné dořešit všechny detaily a sladit je s tepelnou izolací a hydroizolací," vysvětluje architekt Vladimír Pacek. Lze proto očekávat, že z betonu budou v Česku vznikat spíše hodně individuální, atypické, a tudíž i drahé domy. V masové výstavbě se beton nejspíše nikdy používat nebude.
Nejlevnější je dřevo
Oproti tomu dřevo je věčné, univerzální a má podle architektů asi největší budoucnost, protože je ze všech používaných materiálů nejvíce ekologické a navíc relativně levné. Podobně se nejspíše bude hodně stavět z oceli.
"Oba tyto materiály umožňují skvělé možnosti prostorového tvarování," říká architekt David Kraus. Docílit tak lze i hodně nepravidelných tvarů.
"Tvar domu závisí také na lokalitě, klimatických podmínkách, ale i na tradicích a kulturních zvyklostech," doplňuje architekt Patrik Tichý. Tím se dá vysvětlit, proč ve Švédsku nenajdete dům s rovnou či v seizmicky aktivním Japonsku pouze dřevěný, položený na základové desce.
Architekturu diktují peníze
Přesto se v moderní architektuře začínají díky globalizaci rozdíly mezi zeměmi stírat. To, jak budou stavby budoucnosti vypadat, diktují státy s vyspělou ekonomikou, jako například Kanada, USA, Japonsko, Německo či Holandsko. Podle architekta Davida Krause totiž záleží na tom, kolik peněz mají budoucí majitelé domů.
U nás mají lidé peněz spíše méně, anebo si domy kupují na hypotéku a musí se v obou případech řídit především svými finančními možnostmi a už si nemohou vymýšlet, co všechno by na domě chtěli. Naproti tomu lidé, kteří peníze mají, je často utrácejí právě za zmíněnou okázalost a nezanedbatelný je také fakt, že se tu staví často zbytečně draho, protože kdyby se použily jiné materiály, byly by domy stejné a přitom levnější.
Kupříkladu v Holandsku lidé tolik svázaní nejsou, mimo jiné proto, že i rodinné domy plánují klidně i jen na dvacet let.
Zdejší architekti se nicméně v zahraničí hodně inspirují. "O zahraniční architekturu by se ale měli zajímat také potenciální investoři, aby byli o něco více osvícenější a nutili nás architekty k dalšímu vývoji," soudí architekt Tichý.
 DVA V JEDNOM - Pomocí transparentního válce z perforovaného plechu vytváří architekt Edward Suzuki okolo domu v Japonsku opticky poloveřejný prostor. Působí velkoryse navenek a intimně uvnitř. |
 VŠE Z BETONU - Tento rodinný dům z monolitického betonu najdete ve švýcarském městečku Beinwil. Z betonu je dokonce kuchyňská linka a jídelní stůl. Domy pocházejí z dílny architekta Livia Vacchini. |
 VŠE Z BETONU - Tento rodinný dům z monolitického betonu najdete ve švýcarském městečku Beinwil. Z betonu je dokonce kuchyňská linka a jídelní stůl. Domy pocházejí z dílny architekta Livia Vacchini. |
 BETONOVÉ ŘADOVKY - Tyto řadové rodinné domky dokazují, že i tak malebnou krajinu, jako je ve švýcarském Monte Carassu, monolitický betont nezhyzdí, ale naopak |
 ÚSPORNÁ ČISTOTA - Řadová zástavba architektonického studia EEA v holandském Groningenu je postavená na minimálních parcelách. Hlavním výrazovým prvkem je kombinace dvou druhů lícového zdiva. |
 DŘEVĚNÁ KRABICE - Jednoduchá dřevostavba z dílny architektů Carla Baumschlagera a Dietmara Eberle, s dvojitým pláštěm, je přirozeně začleněna do krajiny v rakouském Lochau |
 PAPÍROVÝ DŮM - Přízemní dům v japonském Jamanaši od architekta Šigeru Bana se zvedá na vyvýšené čtvercové plošině. Ze všech stran je prosklený, stěna zakřivená do tvaru S z lepenkových rolí odděluje obytný prostor od sanitární části. |
 BAREVNÝ BETON - Dům v lichtenštejském Schaanu navrhli architekti Carlo Baumschlager a Dietmar Eberle z monolitického betonu na základě zadání majitelů. Na jejich přání se také beton koloroval na žlutou barvu. |
 DŮM BEZ PLÁŠTĚ - Dům nad německým Stuttgartem od Wernera Sobeka dominuje krajině. Parcela vysoko nad městem umožňuje nádherné výhledy celoskleněným pláštěm bez ztráty soukromí. |
 BAREVNÝ BETON - Dům v lichtenštejském Schaanu navrhli architekti Carlo Baumschlager a Dietmar Eberle z monolitického betonu na základě zadání majitelů. Na jejich přání se také beton koloroval na žlutou barvu. |
