Napěchovat do připravené dřevěné konstrukce balíky slámy, poté na zdech uhladit speciální hliněnou omítku a už se rýsuje svého druhu první tuzemská autobusová zastávka. Stojí na místě původní plechové boudy a staví ji 15 lidí. Jednak ti, kteří techniku bravurně zvládají, a současně i tací, kteří si ji chtěli v praxi vyzkoušet.
"Nejde o velkou stavbu, a tak by si asi větší počet stavitelů najednou spíš překážel," podotkla Martina Petrů, jedna z organizátorek Evropského setkání stavitelů ze slaměných balíků, na které se tento týden do regionu sjelo kolem osmi desítek odborníků z celkem 23 států.
Objekt vybudovaný z přírodních materiálů bude hotový do neděle. Poté bude nějaký čas vysychat a autoři na něm dokončí drobnější úpravy.
"Výhodou zastávky je, že má poměrně silné stěny, protože malé krychlové balíky slámy jsou zkomprimované a na sebe se ještě napěchují," popsala Paulů. Tím vytvoří dobrou zvukovou i tepelnou bariéru. V létě tak má být na zastávce příjemný chládek a v zimě zase teplo.
V souvislosti se stavěním ze slámy obvykle mají lidé největší obavy z hořlavosti materiálu. Během bouzovské konference se tento mýtus pokusí vyvrátit například Studenti Českého vysokého učení technického v Praze.
"Na hořlavost se lidé často ptají. Studenti tu budou prezentovat požární testy, jejichž výsledky ukazují, že ty stavby vydrží teploty až do 2 000 stupňů. Sláma je totiž hodně kompresovaná, takže se do balíku jen těžko dostane vzduch," vysvětlila Petrů.
