Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Antarktidě postavili budovu z panelů, z nichž staví i domy v Česku

  1:00aktualizováno  1:00
Teplotní rekordy padaly v minulých dnech jako o závod. Trochu nechtěná příležitost, jak otestovat stavební systémy. Jeden z nich však prochází náročnou zkouškou už několik let v Antarktidě, kde z českých sendvičových panelů postavili polární stanici.

Výrazné výkyvy teplot (hlavně směrem dolů) byly pro stavbaře v Antarktidě jen jednou z mnoha komplikací. Další představoval nedostatek času, protože léto je tu krátké, trvá jen pár týdnů. 

Ale i během něj tu mohou teploty klesnout na minus 15 °C a vítr dosáhnout rychlosti 100 km v hodině. Výjimkou není ani silná sněhová nadílka. Třetím problémem je vzdálenost, a tudíž náklady na dopravu materiálu.

Fotogalerie

A tak padla volba na stavební systém K – Kontrol. Jde o lehké sendvičové panely (1m² s tloušťkou 240 mm má hmotnost přibližně 28 kg), které tvoří dvě OSB desky s izolační náplní ze stabilizovaného samozhášivého polystyrenu EPS nebo Neoporu. 

"Jejich nízká hmotnost nám výrazně snížila náklady na dopravu," vysvětluje profesor Pavel Prošek z Masarykovy univerzity. Sám se na stavbě stanice s několika dalšími členy výpravy, techniky i vědci, osobně podílel.

 Výrobce panelů, společnost Czech Pan, je totiž připravila v rozměrech, které zvládli snadno unést dva muži. Stavba se tak obešla bez mechanizace, stačily šikovné ruce.

Skladba panelů se přitom nijak neupravovala, stejné se používají na stavby budov v tuzemsku. S nápadem na jejich výrobu v Česku přišel před lety Ing. Jindřich Tieze, který z obdobných panelů stavěl domy v Kanadě v oblastech s extrémně nízkými teplotami. Právě on nabídl profesorovi Proškovi možnost postavit polární stanici z tohoto materiálu.

Vztyčení prvního sloupu

Vztyčení prvního sloupu

Stavbaři zažili i slunce, teploty dosáhly maximáně 10 °C.

Stavbaři zažili i slunce, teploty dosáhly maximálně 10 °C.

Jak se staví v Antarktidě

Přípravné práce proběhly v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse (má plochu 2 500 km2) v roce 2004, kdy skupina vědeckých a technických pracovníků zaměřila staveniště a připravila terén pro uložení základů hlavní budovy stanice a technických kontejnerů.

Na rozdíl třeba od Chilanů, kteří mají svou stanici na Shetlandách na železobetonových základech, jež jim "rozežírá" voda a mráz, zvolili Češi základy z dubových železničních pražců. "Ty ve vodě nehnijí, pokud by se k nim dostala mořská slaná voda, také se nic nestane, sůl je naopak konzervuje," vysvětluje Pavel Prošek.

Na dřevěné základy se mohlo už začít montovat, ale převoz materiálu z chilského Punta Arenas v lednu 2005 nebyl jednoduchý. "První loď neměla nutnou takzvanou ledovou třídu, druhá se skoro potopila po najetí na skálu. Nakonec nás na ostrov dopravil chilský vojenský ledoborec," vzpomíná Stanislav Havránek z firmy Czech Pan, který zde fungoval jako stavbyvedoucí (ale také kuchař či pekař).

Celkové náklady na stavbu vědecké stanice byly 43 milionů korun včetně dopravy.

Celkové náklady na stavbu vědecké stanice byly 43 milionů korun včetně dopravy.

Stavba přilákala řadu místních zvířecích návštěvníků.

Stavba přilákala řadu místních zvířecích návštěvníků.

 Polovinu hrubé stavby budovy o rozměrech 26 x 10,5 m pro 15 až 20 polárníků ze sendvičových panelů a usazení kontejnerů stihla parta nadšenců dokončit během necelého měsíce. I v minus deseti stupních spali jen v kontejnerech.

"S hygienou to bylo slabší, ale umýt se můžete i v moři," šokuje (nás zimomřivé) Stanislav Havránek. "Navíc na ostrově je to jiné než doma, tady žádné nečistoty v ovzduší nenajdete." Fotografie dokazující jeho tvrzení ovšem studí už jen při pohledu na ně.

Koupat se lze podle Stanislava Havránka všude...

Koupat se lze podle Stanislava Havránka všude...

Když není koupelna hotová, poslouží i moře.

Když není koupelna hotová, poslouží i moře.

Koncem roku 2005 se vydala skupina na stejnou cestu podruhé. Opět s chilskou armádní lodí a zbytkem materiálu přímo na ostrov okolo Hornova mysu. Stanice byla dokončena začátkem března.

Komfort s teplou vodou

Vedle hlavní budovy najdete na stanici dalších devět technických kontejnerů s vrtulemi malých větrných elektráren s generátorem na výrobu elektrické energie. Společně se 30 m2 slunečních kolektorů dokáží obyvatelům stanice zajistit až 75 procent potřebné energie. Nechybí tu tak ani sprcha s teplou vodou.

"Teprve když tyto čisté zdroje nebudou stačit kvůli malé intenzitě světla nebo větru, začne se využívat motorový agregát na výrobu elektřiny. Aby nerušil hlukem, je umístěný ve zvukově izolovaném kontejneru," vysvětluje Stanislav Havránek.

Česká stanice tak splňuje všechny požadavky na ekologii, kterou vyžaduje Arktická smlouva (Protocol of Environmental Protection in Antarctica). K stanici patří také spouštěcí rampa, potrubí od zdrojového potoka a odvod upravené splaškové vody do moře.

Když dřevěný záchod zmizí pod sněhem.

Když dřevěný záchod zmizí pod sněhem.

Vstup na suchý záchod se vlivem počasí rychle zkomplikoval.

Vstup na suchý záchod se vlivem počasí rychle zkomplikoval.

Právě zamrzající potok, z něhož se bere voda, byl však důvodem, že se zde musela při prudkém poklesu teplot preventivně vypnout voda na toaletách a přišla ke slovu suchá toaleta venku. To bylo jednodušší než nosit vodu z moře. Voda na pití se brala z ledovce.

Jenže! S mrazem přišel i vítr a spousta sněhu, takže "kadibudka" zmizela pod několika metry sněhu a přístup k ní si museli polárníci doslova prokopat. Patrně to ovšem pokládali za příjemnou rozcvičku, tedy alespoň jedinci typu Stanislava Havránka...

Stanice Johanna Gregora Mendela

Nositel projektu je Masarykova univerzita, zhotovitelem komplexu se na základě výběrového řízení stala firma PSG International ze Zlína, jedním ze subdodavatelů byla firma Czech Pan, která vyrábí panely K-Kontrol.

Stavba musela být obhájena před komisí CEP (The Committee for Environmental Protection), která zasedá každoročně při Antarctic Treaty Consultative Meeting.

Třeskuté mrazy sice zastaví přívod vody, ale teplo na stanici problém není. Sendvičové panely (střešní a podlahové o tloušťce 340 mm, obvodové 240 mm a příčky 120 mm) svými tepelně izolačními vlastnosti zvládají bez problémů i rozmary antarktického počasí.

Okna jsou kromě kuchyně a místnosti "šéfa" neotvíravá, aby teplo zbytečně neunikalo. "Když bylo venku slunce a fungovaly solární panely, měli jsme uvnitř 24 °C, nejnižší teplota pak byla 18°C," vzpomíná Pavel Prošek. "Stanice jako stavba může klidně fungovat i v zimě, ale vědci by tu přes zimu pracovat nemohli, třeba přístroje by jim venku zamrzaly."

I letos pracují na ostrově Jamese Rosse čeští vědci, jsou mezi nimi i tři ženy. Brzy se budou vracet domů, léto končí...

Vědecká polární stanice po dokončení

Vědecká polární stanice po dokončení

Stanice nese jméno slavného přírodovědce, zakladatele genetiky a objevitele základních zákonů dědičnosti Johanna Gregora Mendela (1822 až 1884),  využívají ji zejména geologové, klimatologové a biologové. Náklady na stavbu včetně dopravy materiálu a vybavení dosáhly přibližně 50 milionů korun, které poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Obytný objekt by tu měl sloužit 30 let. Na budově však byly použity materiály, které při běžné údržbě vydrží bez problémů déle než 80 let.






Nejčtenější

Britská stanice Halley stojí na hydraulických nohách umístěných na obřích,...
Antarktida láká. Postavit zde okázalou budovu je jako vztyčit vlajku

Desítky let sloužily v Antarktidě jako jediné lidské příbytky prosté dřevěné chaty. V posledních letech se ale státy předhánějí, kdo na nejchladnějším,...  celý článek

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.