Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úsporný rodinný dům: šetřit začněte už v projektu

  1:00aktualizováno  1:00
Pod pojmem úsporný rodinný dům si dnes většina čtenářů patrně představí dům s minimalizovanou spotřebou energie, případně ekologický zelený dům. Ovšem úspornost lze nejlépe kvantifikovat penězi – a šetřit lze na různých místech. Jak při plánování stavby, tak při jejím provádění a provozu.

Náklady na stavbu přízemního domu obvykle převyšují náklady na dvoupodlažní objekt. | foto: Archiv DaZ

První příležitostí k úsporám je přípravná fáze stavby - návrh a zpracování projektu. U běžného rodinného domu jde řádově o desetitisíce korun - to je rozdíl mezi cenami zakázkových projektů "na míru" a typových projektů.

Mezi těmi se najdou kvalitně řešené stavby, jejichž výhodou bývá detailní zpracování projektu. Nezbytné je však respektování doporučených podmínek pro osazení takovéhoto typového objektu (typ pozemku, orientace ke světovým stranám a podobně).

Nicméně i peníze vynaložené na projekt "na míru" se mohou mnohonásobně vrátit, pokud takovýto projekt výrazně sníží například budoucí provozní náklady.

Krychle, bungalov... rodinný dům
Etapou, v níž jsou potenciální úspory nejvíce na očích, je realizace stavby. Základem je kvalitní zadání stavby, porovnání a správné vyhodnocení většího množství nabídek a odborný dohled nad prováděním stavby.

Konečná příležitost k úsporám se nabízí v rámci provozu domu. To je však podmíněno kvalitním zpracováním projektu i stavby samotné tak, aby úspory neomezovaly jeho uživatele.

Úspory ve všech zmíněných etapách jsou tedy navzájem provázané. Lze přitom připomenout několik obecných zásad a zkušeností.

Odhlédneme-li od estetických požadavků, pak je ideálním tvarem pro rodinný dům postavený z běžných stavebních materiálů krychle. Má totiž největší objem, tedy využitelný prostor, při nejmenší povrchové ploše (tedy při minimální spotřebě materiálu na obvodové konstrukce a minimálních tepelných ztrátách).

Krychlový tvar má ovšem i různé nevýhody (diskutabilní je například vhodnost ploché střechy v našich klimatických podmínkách), ale princip je jasný: čistě z hlediska úspornosti je nejvýhodnějším kompaktním tvarem s minimálním množstvím výčnělků (arkýřů, vikýřů, balkónů, předsazených konstrukcí, sloupů).

U takovýchto konstrukcí musí být totiž relativně složitě řešena problematika tepelných mostů a hydroizolací, mají také větší ochlazovanou plochu.

Složitá je volba mezi přízemním domem - bungalovem - a vícepodlažním rodinným domem, nejčastěji tvořeným přízemím a podkrovím.

Náklady na stavbu bungalovu obvykle převyšují náklady na klasický dvoupodlažní objekt se srovnatelnou užitnou plochou (náklady na založení a zastřešení převyšují náklady na stropní konstrukci a schodiště), nemluvě o ploše potřebného pozemku.

Vyšší jsou i tepelné ztráty bungalovu (v důsledku většího povrchu jeho obálky). Na druhou stranu pro přízemní objekt hovoří lepší využitelnost pro rodiny s malými dětmi, zdravotně postižené a starší uživatele.

Úsporný rodinný dům

Pod terén raději ne
Zdánlivě samozřejmou se jeví přímá úměra menší dům - menší náklady, ale občas tato skutečnost není doceněna. Rodinný dům musí umožnit pohodlné bydlení všem členům rodiny.

Pojem "pohodlný" má však velmi individuální náplň. Z hlediska budoucí využitelnosti je vhodné zvážit potřebnost podsklepení, rozlehlých komunikačních prostor, velkých koupelen (náročnějších na údržbu, větrání a možnost rychlého prohřátí), nadbytečných ložnic.

Šikovný architekt si dokáže poradit i s menším prostorem - může využít barvy, prosklení, průhledy, spojení jednotlivých místností. Zajímavá je možnost růstu domu v budoucnosti, ale potenciální přístavby či nástavby jsou relativně komplikované z technického hlediska, takže tato možnost příliš často využívána není.

Zmiňované podsklepení je ostatně samostatnou kapitolou. Vzhledem k nákladnosti (provedení výkopů, poplatky za dopravu a uložení vytěženého materiálu na skládku, nosné konstrukce odolávající bočnímu tlaku zeminy, hydro- a plynoizolace, zajištění přirozeného osvětlení a větrání) je vhodné pouze ve specifických případech - u malých a svažitých pozemků, při využití suterénu pro skladování potravin na venkově nebo pro sportovní aktivity.

Důležitá je znalost základových podmínek - pokud nejsou ideální, pak se může podsklepení neúměrně prodražit (skalní podloží, spodní voda). Důležité je také situování domu na pozemku. Současným trendem je orientace prosklených ploch na jih, což umožňuje zlepšení energetické bilance objektu v topném období.

Takovéto řešení musí být ovšem doplněno zábranami proti nadměrným tepelným ziskům v letním období (aktivními nebo pasivními); mnoho informací k této problematice lze nalézt na stránkách věnovaných nízkoenergetickým a pasivním domům. Požadavek na správnou orientaci však musí být zohledněn již při výběru pozemku.

Další prostor k úsporám se nabízí při řešení "dopravy v klidu" neboli parkování automobilů. Garáž jako součást domu je v některých lokalitách vyžadována úřady a přístup z garáže do domu je jistě pohodlný, ale garáž musí mít podle závazných předpisů neuzavíratelné větrací otvory a tudíž je v ní uvažována výrazně nižší teplota - musí být proto tepelně izolována od zbývajících částí domu.

U samostatně stojící garáže přitom mohou být náklady na stavbu výrazně nižší, propojení s domem lze řešit krytým chodníkem nebo je lze spojit střechou. Opět záleží na tom, kolik práce si dáme s návrhem řešení.

Úsporný rodinný dům

Místo baterií lepší trubky
Při návrhu vnitřních dispozic lze šetřit různými způsoby. Ekonomicky výhodné je například soustředění WC, koupelen a kuchyně do jedné části domu (kratší trasy rozvodů, jeden zdroj teplé užitkové vody, odpadá nutnost cirkulace).

Schodiště může být umístěno v obývacím pokoji, je-li přístupné z chodby, může být pod ním umístěna komora. Spojení kuchyně s obývacím pokojem (pokud stavebník nepatří k odpůrcům tohoto řešení například kvůli pachům z vaření) je u půdorysně úsporných dispozic rovněž výhodné.

Z hlediska použitých materiálů se nevyplácí šetřit na nosných konstrukcích, hydro- a plynoizolaci, střešní krytině, tepelných izolacích a instalačních rozvodech (elektroinstalace, zdravotní technika, vytápění).

Jejich dodatečné vylepšování je obvykle velmi pracné a nákladné, ne-li nemožné. Naopak povrchové úpravy (podlahové krytiny, obklady, malby), zařizovací předměty a armatury, dveřní křídla a další je výhledově možné celkem jednoduše vyměnit za kvalitnější.

Proto se při omezeném rozpočtu vyplatí například vyšší investice do kvalitních trubních rozvodů, zatímco značkové vodovodní baterie s unikátním designem mohou nahradit levnější výrobky až po finančním zotavení stavebníků.

V této souvislosti stojí za zmínku, že šikovný architekt či bytový designér (ale i umělecky nadaný stavebník) dokáže v interiéru použít i nepříliš nákladné materiály (beton, neomítané zdivo, prefabrikáty, dřevěné nosné prvky, OSB desky), pozornost pak ale musí být věnována kvalitnímu řemeslnému zpracování.

To je šance pro provedení takovýchto prvků svépomocí.
V souvislosti s provozními náklady je na místě zmínka o problematice izolování vnitřních prostor domu od jeho okolí. Logickou cestou jsou úspory spočívající v omezení tepelných ztrát (a zisků) prostupem stavebními konstrukcemi.

Poněkud odlišná je situace u infiltrace - výměny vzduchu mezi interiérem a exteriérem. Pokud není v objektu navržena dostatečně kvalitní vzduchotechnika (dnes obvykle doména výše zmiňovaných nízkoenergetických a pasivních domů), nelze jej zcela uzavřít - minimální výměna vzduchu je předepsána hygienickými limity, problémy kondenzace vlhkosti uvnitř nedostatečně větraných prostor jsou často zmiňovány v nejrůznějších článcích a diskusních fórech.

Pro úsporné užívání objektu se vyplatí základní seznámení s problematikou a využití řízeného větrání.
A ještě jedna poznámka k zateplení objektů - mělo by být navrženo v souladu s podílem jednotlivých konstrukcí na celkových ztrátách.

Smysl nemá například výrazné předimenzování zateplení obvodových stěn při použití pouze průměrných výplní otvorů (oken, vchodových dveří). V praxi se také občas objevuje nelogické použití podlahového vytápění, které není doplněno dostatečně nadimenzovanou tepelnou izolací podlah na terénu a u obvodových stěn.

Na náklady mají velký vliv i venkovní úpravy - například zpevněné plochy či přípojky inženýrských sítí. To lze zohlednit již při návrhu osazení objektu (je-li možné pracovat se vzdáleností od komunikace).

Za zvážení stojí rovněž jímání dešťové vody nebo provedení vlastní studny, které mohou - přes jistou počáteční investici - výrazně ušetřit při provozu objektu (vzhledem ke stále stoupajícím cenám vodného a stočného).

Výše uvedené příklady samozřejmě zdaleka nepostihují všechny možnosti úspor při navrhování, provádění a užívání rodinných domů. Problematika je velmi rozsáhlá a stala se již předmětem mnoha publikací, seminářů, výstav.

Vyplatí se proto vynaložení času a energie na seznámení s aktuálními trendy a především spolupráce odborníkem, který investorovi všechny souvislosti v rámci návrhu stavby řádně vysvětlí a pomůže mu s výběrem řešení, které je pro jeho osobu, rodinu a místo stavby nejvhodnější.

Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 5/2008.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.