Kdo s některými pracemi nepřestane ani v okamžiku, kdy rtuť teploměru definitivně poklesne pod bod mrazu, může počítat s tím, že vynakládá svoji energii a peníze zbytečně.
Taková je teorie. Kdo však někdy stavěl, setkal se často s úplně jiným přístupem k věci. "Stavíme tak do minus pěti, to nic nedělá," říká stavbyvedoucí jedné pražské stavební firmy, aniž by se zabýval tím, jakou může zmrzlá voda v maltě nadělat "paseku".
"Pokud voda v mokré maltě zmrzne, nedojde vůbec k takzvanému hydratačnímu procesu. Zmrzlá voda zvětší svůj objem a naruší strukturu jádra," popisuje průběh poškození soudní znalec pro poruchy staveb Oldřich Jůza. "Omítka pak přirozeně popadá a na jaře se může s prací začít znovu od začátku," doplňuje Oldřich Jůza.
Pracovníci mnohých stavebních firem však na podobné zásady nedbají. Pokud je něco v zimě od práce odvrátí, je to spíš pocit chladu v situaci, kdy nemohou aplikovat "vnitřní vytápění", častěji však stavějí a omítají mráz nemráz.
Pokud se stane, že nejsou ochotni práci v mrazu přerušit, doporučují odborníci trvat raději na zápisu do stavebního deníku, kde jsou pak popsány podmínky, za kterých se pracovalo. Budoucí obyvatelé domu pak získávají jistotu, že při jakýchkoliv problémech budou mít k dispozici důkaz toho, že nebyla dodržena bezchybná technologie.
Beton se ohřeje sám
Mírně odlišná pravidla platí například při betonování. Ten, kdo dělá podlahy, nalévá beton vždy ve větších vrstvách. Při chemické reakci betonu a vody vzniká teplo, které hmotu podlahy mírně ohřívá. Teplota tak neklesne pod bod mrazu. Odborníci však upozorňují, že ani s touto "pomocí" nelze počítat do libovolně nízkých teplot.
Využít chemickou reakci lze při teplotách kolem nuly, každopádně ne při minus dvaceti. Za teplot, kdy se sotva začíná dělat škraloup na kalužích, lze také třeba betovat základy.
Zdi výkopu by neměly být promrzlé a v podstatě beton ochrání. Pokud však stavební firmu tlačí termíny, musí kvůli dodržení smlouvy dodržet harmonogram stavby, měla by objednávat beton s příměsemi, které umožní práci pod stupněm mrazu.
Ceny takto upravených betonů jsou u některých výrobců vyšší, některé betonárky si příplatek neúčtují.
|
Teploty použití některých materiálů |
|
lepidlo na obkladačky +5 |
Pomůže i dopolední slunce
V přechodných obdobích, kdy ranní mrazíky začínají hrozit přerušením prací, lze využít krátkodobého zvýšení teploty během dopoledne. Chemický proces cementu s vodou trvá totiž zhruba devět hodin.
To je doba, kdy by teplota v žádném případě neměla klesnout pod nulu. Po této době vzniká chemická sloučenina, která zamrzá při nižší teplotě než voda. Pokud se tedy začne betonovat v době, kdy ranní slunce ohřeje okolí nad nulu, lze celý proces tuhnutí a chemické reakce stihnout před setměním, kdy se opět teploty snižují.
Dalším receptem, který "ošidí" přírodu a její přirozené pochody, je použití bezsádrovcového cementu. Ten totiž urychluje chemický proces s vodou asi na dvě hodiny, takže lze daleko přesněji vytypovat část dne, kdy bude přece jen tepleji. Je však zhruba o třetinu dražší než běžný cement.
Lidová slovesnost stále platí
Všechny podobné "výpomoci" však platí jen pro případ nouze. Odborníci se shodnou na tom, že nejlepší je se stavbou nespěchat, pokud rodinu vyloženě netlačí čas.
"Odjakživa se říká, že má stavba zmrznout," říká projektant Josef Šusta. "V současné době se sice firmy snaží stavět co nejrychleji, ale každý si musí uvědomit, že nový dům pracuje a trošku si sedá. Už naši předkové ze zkušenosti věděli, že během zimy si hrubá stavba sedne, vymrzne vlhkost z malty," popisuje.
Ten, kdo pak pokračuje druhý rok s omítkami a instalačními pracemi, má větší jistotu, že se ve zdech, kolem oken a ve všech místech, kde se stýkají dvě stěny či strop, nebudou tvořit praskliny.
Podobné zásady platí hlavně pro klasicky prováděné stavby, kde se používá malta a cihla. V současné době existují technologie, které s urychlením prací počítají. Ten, kdo staví pomocí pórobetonových tvárnic, neměl by se s podobnými problémy setkávat.
To však nemění nic na faktu, že stavět pod bodem mrazu nelze ani při použití nových materiálů. Téměř všechny hmoty, lepidla či stěrky lze aplikovat jen při minimální teplotě podkladu pět stupňů Celsia, některým nestačí dokonce ani tato teplota.
Natírat fasádu na poslední chvíli se nemusí vyplatit. Pokud totiž během 28 dnů klesne teplota podkladu pod pět stupňů Celsia, hrozí, že barva zkrupičkovatí. Odborníci proto doporučují nedůvěřovat podzimu, kdy nikdo předem nezaručí, že nezačne mrznout.
 Uspěchat stavbu před zimou se podle odborníků nevyplácí. |
