Uzrávají zde i plody teplomilných zelenin - tyčkových a keříčkových rajčat, okurek, cuket, paprik, lilku aj. Dařit se vám tady bude i kořeninovým rostlinám - bazalce, brutnáku, dobromysli, kerblíku třebuli, kopru, levanduli, majoránce, meduňce, pažitce, petrželi nebo šalvěji. Výhodná je i jižní strana, jen si musíte dát pozor na okurky. Ty nesnášejí letní horka. Z rajčat můžete zkusit atraktivní koktejlové, třešňové nebo hroznovité kultivary. Dávají nejen bohatou sklizeň, ale také pěkně vypadají a mají výraznou vůni. Se severní stranou se smíří jen salát česáček a salát k řezu, z kořeninových rostlin brutnák, kerblík a máta.
Co místo záhonů
Pro pěstování bylinek, salátů a ředkviček vám postačí balkonové truhlíky a někdy dokonce jen větší misky. Jiné druhy zelenin vyžadují větší nádoby o objemu alespoň 10 litrů a výšce 20 až 30 centimetrů. Mohou se tedy vysadit do velkých květináčů z pálené hlíny nebo do polyetylenových pytlů. Ty se však vkládají alespoň do ohrádek z latěk, aby balkon nepřipomínal sklad chemické továrny. A na co se nesmí zapomenout? Každá nádoba i plastový pytel musí mít na dně alespoň jeden či několik otvorů pro odtékání přebytečné vody, aby kořeny nezahnívaly a rostlina tak neuhynula. Kořeninové rostliny působí dekorativně v dřevěných truhlících, ve velkých miskách, květináčích z pálené hlíny nebo v květináčích s "kapsami". Jednou z podmínek úspěšného pěstování je vhodný substrát - má být výživný, humózní a propustný. Nejjednodušší bývá koupit jej v obchodě. Zvláště zeleniny pak vyžadují rovnoměrný přísun živin, který jim zabezpečí organická nebo kombinovaná hnojiva. Vhodná jsou i dlouho působící hnojiva v tabletách. Tak vám odpadnou problémy s přehnojením.
Sadařem v paneláku
V minizahrádkách na balkonech a terasách se dokonce daří i ovocným stromkům, hlavně jabloním a broskvoním, ale také bobulovinám - stromkovým rybízům a angreštům. Pěstování ovocných dřevin v nádobách není žádná novinka. Uměli to už v minulých stoletích zámečtí zahradníci ve službách šlechty. Dnes je tento způsob pěstování ovocných dřevin opět v oblibě. Na našem trhu si můžete dopřát hned několik vyšlechtěných odrůd jabloní, například Bolero, které nabízí světle zelené plody dozrávající v září. Ve stejné době můžete sklízet Polku a její zelenočervená jablka. Waltz má tmavě červenozelené, dobře skladovatelné plody, které dosahují takzvané konzumní zralosti během zimy. Nejsou však jednoznačně samosprašné, a proto musíte vysadit vždy dvě různé odrůdy. Za jeden stromek těchto jabloní zaplatíte kolem 900 korun. Kdo získá dobré zkušenosti s pěstováním jabloní v nádobách, může směle rozšířit sortiment o další nabízené druhy. Je to především trpasličí broskvoň Bonanza, jejíž květy nádherně voní, nebo trpasličí hrušeň, která ovšem plodí hrušky stejně velké jako její "obří" příbuzné ze zahrad. Na výběr je i zakrslá švestka s velkými chutnými plody a konečně zakrslá třešeň, jejíž krásné plody vám bude každý závidět. Meruňky pěstovat v nádobě se nevyplatí, málo plodí a navíc jsou velmi citlivé. Naopak s angrešty a rybízy v nádobách problémy mít nebudete. I na malém balkoně se najde místo pro jahodník. Ten se jednoduše vysadí do závěsných nádob nebo do dřevěného soudku, do kterého vyřežete po stranách okrouhlé otvory pro rostliny, využít můžete také truhlíky nebo staré keramické džbány. Nároční pěstitelé si mohou pořídit pro jahodník dokonce rašelinovou stěnu nebo věž.
Zahrada v květináči
A jaké nádoby pro ovocné stromky? Mají mít objem 20 litrů, později po přesazení, je-li ovšem nutné, 30 až 40 litrů. I nádoby pro stromky a jahodník musí mít na dně alespoň jeden otvor. Přihnojovat se musí od jara do poloviny srpna roztokem kombinovaného hnojiva. Typy s dlouhodobým účinkem nejsou vhodné, protože přísun živin by mohl pokračovat až do podzimu a zimy, což není žádoucí. Na zimu se musí ovocné stromky, vytrvalé kořeninové rostliny i jahodník řádně připravit, aby mráz nepoškodil jejich kořeny. Nádoby se dají těsně vedle sebe do ohrádky z polystyrenových desek a mezery se vyplní drceným polystyrenem, listím nebo jiným izolačním materiálem. Povrch substrátu i ohrádka se přikryje chvojím. Nadzemní části stromků se mohou chránit rámovou konstrukcí z latěk, která se potáhne fólií nebo pytlovinou. Nejjednodušší by ovšem bylo přenést rostliny na chráněné místo do zahrady a zapustit nádoby do půdy. Nikdy je nesmíte dát na zimu do vytápěných pokojů! I v zimě ovšem vyžadují kořeny stromků a vytrvalých kořeninových rostlin dostatek vláhy, a proto je můžete ve dnech, kdy se teplota vyšplhá nad nulu, občas zavlažit. V předjaří nesmíte zapomenout chránit nadzemní části rostlin chvojím, pytlovinou nebo fólií před ostrým sluníčkem, aby se předčasně neprobudily.
Co místo záhonů
Pro pěstování bylinek, salátů a ředkviček vám postačí balkonové truhlíky a někdy dokonce jen větší misky. Jiné druhy zelenin vyžadují větší nádoby o objemu alespoň 10 litrů a výšce 20 až 30 centimetrů. Mohou se tedy vysadit do velkých květináčů z pálené hlíny nebo do polyetylenových pytlů. Ty se však vkládají alespoň do ohrádek z latěk, aby balkon nepřipomínal sklad chemické továrny. A na co se nesmí zapomenout? Každá nádoba i plastový pytel musí mít na dně alespoň jeden či několik otvorů pro odtékání přebytečné vody, aby kořeny nezahnívaly a rostlina tak neuhynula. Kořeninové rostliny působí dekorativně v dřevěných truhlících, ve velkých miskách, květináčích z pálené hlíny nebo v květináčích s "kapsami". Jednou z podmínek úspěšného pěstování je vhodný substrát - má být výživný, humózní a propustný. Nejjednodušší bývá koupit jej v obchodě. Zvláště zeleniny pak vyžadují rovnoměrný přísun živin, který jim zabezpečí organická nebo kombinovaná hnojiva. Vhodná jsou i dlouho působící hnojiva v tabletách. Tak vám odpadnou problémy s přehnojením.
Sadařem v paneláku
V minizahrádkách na balkonech a terasách se dokonce daří i ovocným stromkům, hlavně jabloním a broskvoním, ale také bobulovinám - stromkovým rybízům a angreštům. Pěstování ovocných dřevin v nádobách není žádná novinka. Uměli to už v minulých stoletích zámečtí zahradníci ve službách šlechty. Dnes je tento způsob pěstování ovocných dřevin opět v oblibě. Na našem trhu si můžete dopřát hned několik vyšlechtěných odrůd jabloní, například Bolero, které nabízí světle zelené plody dozrávající v září. Ve stejné době můžete sklízet Polku a její zelenočervená jablka. Waltz má tmavě červenozelené, dobře skladovatelné plody, které dosahují takzvané konzumní zralosti během zimy. Nejsou však jednoznačně samosprašné, a proto musíte vysadit vždy dvě různé odrůdy. Za jeden stromek těchto jabloní zaplatíte kolem 900 korun. Kdo získá dobré zkušenosti s pěstováním jabloní v nádobách, může směle rozšířit sortiment o další nabízené druhy. Je to především trpasličí broskvoň Bonanza, jejíž květy nádherně voní, nebo trpasličí hrušeň, která ovšem plodí hrušky stejně velké jako její "obří" příbuzné ze zahrad. Na výběr je i zakrslá švestka s velkými chutnými plody a konečně zakrslá třešeň, jejíž krásné plody vám bude každý závidět. Meruňky pěstovat v nádobě se nevyplatí, málo plodí a navíc jsou velmi citlivé. Naopak s angrešty a rybízy v nádobách problémy mít nebudete. I na malém balkoně se najde místo pro jahodník. Ten se jednoduše vysadí do závěsných nádob nebo do dřevěného soudku, do kterého vyřežete po stranách okrouhlé otvory pro rostliny, využít můžete také truhlíky nebo staré keramické džbány. Nároční pěstitelé si mohou pořídit pro jahodník dokonce rašelinovou stěnu nebo věž.
Zahrada v květináči
A jaké nádoby pro ovocné stromky? Mají mít objem 20 litrů, později po přesazení, je-li ovšem nutné, 30 až 40 litrů. I nádoby pro stromky a jahodník musí mít na dně alespoň jeden otvor. Přihnojovat se musí od jara do poloviny srpna roztokem kombinovaného hnojiva. Typy s dlouhodobým účinkem nejsou vhodné, protože přísun živin by mohl pokračovat až do podzimu a zimy, což není žádoucí. Na zimu se musí ovocné stromky, vytrvalé kořeninové rostliny i jahodník řádně připravit, aby mráz nepoškodil jejich kořeny. Nádoby se dají těsně vedle sebe do ohrádky z polystyrenových desek a mezery se vyplní drceným polystyrenem, listím nebo jiným izolačním materiálem. Povrch substrátu i ohrádka se přikryje chvojím. Nadzemní části stromků se mohou chránit rámovou konstrukcí z latěk, která se potáhne fólií nebo pytlovinou. Nejjednodušší by ovšem bylo přenést rostliny na chráněné místo do zahrady a zapustit nádoby do půdy. Nikdy je nesmíte dát na zimu do vytápěných pokojů! I v zimě ovšem vyžadují kořeny stromků a vytrvalých kořeninových rostlin dostatek vláhy, a proto je můžete ve dnech, kdy se teplota vyšplhá nad nulu, občas zavlažit. V předjaří nesmíte zapomenout chránit nadzemní části rostlin chvojím, pytlovinou nebo fólií před ostrým sluníčkem, aby se předčasně neprobudily.
 Na balkoně, či na terase lze v květináči pěstovat skutečně téměř všechno, podobně jako na zahradě. |
