Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kubistická vila po rekonstrukci vypadá jako novostavba. Včetně koupelny

  1:00aktualizováno  1:00
Je to unikátní dům. Jediná kubistická vila postavená na venkově, navíc dílo slavného architekta Josefa Gočára. Po letech chátrání prošla rekonstrukcí, která stavbě z roku 1914 vrátila původní lesk. Aby byl výsledek dokonalý, vyrobily se například i repliky původních keramických obkladů. Bauerova vila v Libodřicích u Kolína září jako nová stavba.

Bauerova vila po rekonstrukci | foto: Nadace českého kubismu

Ještě před pěti lety tu byla opadaná omítka i obkladačky, zpuchřelá okna a ohavné mříže. Dnes vypadá unikátní vila, kterou si nechal navrhnout velkostatkář Adolf Bauer, jako novostavba. Jen koupelna si vyžádala vytvoření hned pěti druhů replik původních obkladů. Podívejte se na fotografie!

K rekonstrukci patřila i úprava okolí

K rekonstrukci patřila i úprava okolí.

Návrh architekta Josefa Gočára, jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, vznikl v roce 1912. O dva roky později byla vila dokončena.  Gočár, autor slavného domu U Černé Matky Boží v Celetné ulici v Praze, zde nešetřil kubistickými prvky na fasádě (typické dekorativní hvězdicové orámování oken či zešikmená forma hlavní římsy).

Snažil se ale i kubisticky "vytvarovat" celý objem domu. Vnitřní uspořádání pak připomíná tradiční anglickou vilovou architekturu s centrální schodišťovou halou i krbem, jen umístění ložnice a koupelny neodpovídá zvyklostem.

Unikátnost stavby podtrhuje to, že jde o jedinou kubistickou vilu postavenou na venkově. Navíc tento styl,  který vycházel ze slavného Picassova kubismu, se prosadil v architektuře prakticky jen v českém prostředí. Jde tedy o světový unikát.

Krásné detaily výzdoby zábradlí

Krásné detaily výzdoby zábradlí

Od slávy k mřížím

Historii vily poznamenal  osud rodiny – po smrti statkáře Bauera v roce 1929 přešla na dědice, za války ji jako židovský majetek zabavily protektorátní úřady. Po roce 1945 zde po řadu let sídlila správa obce včetně knihovny, proto okna a dveře chránily mříže. Ty jí na pohostinnosti samozřejmě nepřidaly. Původní vybavení, pokud se vůbec dochovalo, chátralo.

Přitom zastánci kubismu – v roce 1911 vytvořili Skupinu výtvarných umělců - se vždy snažili vytvářet jednotný celek. Architektuře domu tak mělo odpovídat i jeho vybavení, od nábytku, lamp a váz až po porcelán či tapety. Proto také založili architekti Gočár, Chochol a Janák v roce 1912 Pražské umělecké dílny, pro které navrhovali nábytek,  drobné předměty podle návrhů kubistických autorů si vzalo na starost družstvo Artěl.

Detail zábradlí

Detail zábradlí

V roce 1987 se dům sice dostal na seznam kulturních památek, ale vila byla v stále horším a horším stavu. Drahou rekonstrukci si obec Libodřice nemohla dovolit, a tak se rozhodla v roce 2002 vilu prodat a dát jí šanci.

Novým majitelem se stala Nadace českého kubismu. Té se podařilo dům zrekonstruovat do původní podoby, aby zde mohlo vzniknout Muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu. Protože dům funguje podobně jako třeba Müllerova vila ve Střešovicích v Praze, tedy pouze s průvodcem, je třeba se k prohlídce předem objednat (počet návštěvníků je omezen na osm osob), vstupné je však v porovnání s pražskou vilou výrazně nižší – padesát korun. (http://www.nck.cz/bauerova-vila/).

"Exteriér i interiéry byly rekonstruovány se snahou přiblížit se co nejvíce původnímu stavu," vysvětluje Daniela Škarková, předsedkyně Nadace českého kubismu.

Z původního vybavení zůstaly jen některé prvky,  například krbové zařízení, dřevěná vestavěná skříň nebo knihovna. Podle objevených vzorků tapet se budou postupně vyrábět a instalovat repliky pro obývací pokoj, halu a jídelnu.

Rekonstrukce začala v roce 2005, veřejnosti byla Bauerova vila zpřístupněna v červenci 2008.
Náklady se pohybovaly kolem 25 milionů, dalších deset bude stát postupné doplňování a úpravy interiéru.

Koupelna po více než 90 letech

Když továrna RAKO – letos slaví 125. výročí založení – vytvářela speciální obklady pro vilu Adolfa Bauera, nikoho nenapadlo, že po 94 letech se do tohoto domu vrátí. Podle vzorků nalezených ve vile bylo třeba vyrobit několik typů obkládaček – tři hladké bílé s jednou či dvěma klopenými hranami, reliéfní s barevným a zlatým dekorem a pak také ručně lisované reliéfní pásky zdobené černou a bílou glazurou.

Koupelna před rekonstrukcí

Koupelna před rekonstrukcí

"Pro reliéfní obkládačky byl vyvinut a vyroben speciální lisovací přípravek, pomocí kterého byly obkládačky ručně lisovány na laboratorním lisu," vysvětluje Václav Vágner z vývojového oddělení rakovnického závodu společnosti Lasselsberger, pod kterou dnes RAKO patří.
 
"Vyvinuli jsme i novou glazuru podle receptury Ivana Brotánka, ale také barvy a následně obtisky se základním květinovým dekorem, který byl po výpalu domalováván pro zachování dokonalého charakteru ruční práce. Ručně bylo nanášeno i zlato na reliéfní rámeček těchto obkládaček," popisuje Václav Vágner.

Koupelna po rekonstrukci

Koupelna po rekonstrukci.

Náročná zakázka replik nebyla první, kterou RAKO v posledních letech muselo zvládnout – k těm nejznámějším patří hotel Imperial v Praze nebo Obecní dům.

Dokonalá replika původních reliéfních obkladaček

Dokonalá replika původních reliéfních obkládaček


Josef Gočár

V anketě o nejvýznamnějšího českého architekta 20. století, kterou nedávno vypsala komora stavebních inženýrů, Josef Gočár (1880–1945) suverénně zvítězil.

Na uměleckoprůmyslové škole byl v letech 1902 až 1905 žákem Jana Kotěry, v roce 1924 byl jmenován profesorem a v roce 1928 rektorem Akademie výtvarných umění. Od roku 1911 byl předsedou Skupiny výtvarných umělců a později členem a předsedou Spolku výtvarných umělců Mánes.

S Pavlem Janákem založil v roce 1911 Pražské umělecké dílny. V roce 1925 získal pařížskou Grand Prix a o rok později francouzský řád Čestné legie. Byl členem České akademie věd a umění a korespondenčním členem Královského institutu britských architektů v Londýně.

Nejznámější díla:

Dům U Černé Matky Boží, Praha, 1911–12
Lázeňsky dům, Bohdaneč, 1912–13
Vila P. Bauera, Libodřice u Kolína, 1912–13
Legiobanka, Praha, 1921–23
Anglobanka, Hybernská ul., Praha, 1923–25
Gymnázium J. K. Tyla, Hradec Králové, 1925–27
Ambrožův sbor církve československé husitské, Hradec Králové, 1926–29
Grandhotel, Pardubice, 1930
Československý pavilon na mezinárodní výstavě dekorativního umění, Paříž, 1925
Regulační (územní) plán Hradce Králové, 1926–28
Průčelí paláce Fénix, Václavské nám., Praha, 1928
Bytový dům, Bubenská ul., Praha, 1933–36

Interiér ve stylu kubismu

Interiér ve stylu kubismu





Nejčtenější

1
Soused má pocit, že ho sledujeme, postavil kolem plotu zástěny

Před pěti lety jsme koupili zahrádku s chatkou a rozpadlým plotem. Časem jsme se rozhodli, že plot postavíme nový, při stavbě jsme museli ale vysekat roští u...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Křehkost geometrické industriální stavbě dodávají subtilní prvky kovových...
Sedm rodin na 235 metrech čtverečních. V Japonsku žádný problém

Japonský hudebník Katsuhiro Honda získal starý dům ve městě Saitama na ostrově Honšú. S pomocí architektonického studia Eureka nemovitost přestavěl na moderní...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Kromě „hlavního“ domu si nechala rodina postavit i saunový domek a také dům pro...
Recept na stres z práce? Víkendový dům v lese s výhledem na jezero

Srubový dům si nechal postavit úspěšný helsinský manažer Tuomas na venkově, aby mohl se svoji rodinou trávit volné chvíle v přírodě. Pojal jej pouze jako druhé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.