Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kostel postavili za totality. Úředníci si stavby nevšimli

  1:00aktualizováno  1:00
Skvost moderní architektury, kostel svatého Josefa v Senetářově, byl otevřen před čtyřiceti lety. To, že byl vůbec postaven, odráží absurditu tehdejší doby. Úředníci si totiž dva roky nevšimli, že se staví. Po dokončení ovšem začaly potíže.

Senetářovský kostel je z betonu a skla, svým tvarem budí dojem "lodi, která putuje staletími". | foto: Igor ZehlČTK

Malé vesnici Senetářov na Blanensku se podařilo jako zázrakem postavit v době totality kostel, který je dnes hodnocen jako jeden z domácích skvostů moderní architektury.

Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen 11. července 1971. Vysvěcení se však dočkal až po pádu komunismu v roce 1991. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.

Inspirace Corbusierem

Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933) – rozhovor s ním zde. Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi, švýcarsko-francouzskému architektovi a malíři, představiteli purismu a brutalismu.

Senetářovský kostel z betonu a skla budí svým tvarem podle věřících dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Kolek je také autorem vnitřních úprav: bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Architektonicky unikátní kostel svatého Josefa v Senetářově v okrese Blansko

Stavba ve tvaru lodi je jednou z mála sakrálních budov postavených za dob komunistické diktatury.

Klenotem interiéru je působivá abstraktní křížová cesta od Mikuláše Medka (1926 až 1974), jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců. Čtrnáct obrazů zastavení v temných modročervených tónech maloval duchovně založený Medek v době, kdy už byl těžce nemocný.

Je autorem i oltářních obrazů v barokním kostele v nedalekých Jedovnicích (rám vytvořil sochař Jan Koblasa; na výzdobě kostela se podíleli také Karel Nepraš a Josef Istler) a v Kotvrdovicích.

A co vůbec stálo za odvážnou stavbou kostela v Senetářově? Za druhé světové války, v roce 1944, si nuceně vystěhovaní obyvatelé vesnice slíbili, že pokud se šťastně vrátí zpět, vystavějí novou kapli. Území mělo totiž fungovat jako vojenská střelnice. Trvalo ale ještě dlouhá léta, než se plán podařilo zrealizovat. O jeho dotažení se velkou měrou zasloužil páter František Vavříček, který prokázal cit pro to, co lidi může oslovit a přitáhnout. Se stavbou se začalo v červnu 1969.

Kostel byl postavený za dva roky.

Kostel byl postavený za dva roky.

Finanční prostředky na kostel svatého Josefa se scházely ze sbírek a darů věřících, občané jej postavili svépomocí. Náklady na stavbu dosáhly dvou až 2,5 milionu korun československých.

Absurdita doby

Historie kostela odráží absurditu tehdejší doby. Stalo se totiž, že socialistické úřady vůbec nezaregistrovaly, že "ideologicky nežádoucí" objekt dva roky roste. Po dokončení stavby, která byla povolena na okresní úrovni a nejvyššími místy nevědomky ignorována, se strhla lavina zákazů, soudů a trestů. Komunistický režim chtěl kostel zpočátku předělat na kulturní dům nebo jej vůbec zbořit. Zkoumaly se finance, původ materiálu i kdo se na stavbě podílel.

Interiér kostela v Senetářově

Interiér kostela v Senetářově nezapře inspiraci slavným Le Corbusierem.

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek,

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek a křížovou cestu Mikuláš Medek.

Státní úřady nakonec užívání nového svatostánku povolily pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Otevření kostela v roce 1971 bylo dramatické: okolí vesnice bylo uzavřeno státní bezpečností, takže účastníci mše museli parkovat v polích a přijít pěšky. Do Senetářova, který má 500 lidí, se sjelo kolem 15 000 věřících z celé republiky. Slavnostního vysvěcení se kostel svatého Josefa dočkal až v roce 1991 za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Autor:




Nejčtenější

V expozici Vitra byl největší zájem věnovaný novince, pohovce Grand Sofà...
Obývací pokoj se rozpadá na pohovky z několika kusů a malé stolky

Je největší, nejočekávanější a také nejnavštěvovanější. Platí už řadu let, že všechny velké nábytkářské firmy čekají s novinkami na dubnový mezinárodní veletrh...  celý článek

1
Koupili ideální stavební pozemek. Bohužel bez příjezdové komunikace

Lenka Marková se s přítelem rozhodla koupit stavební pozemek kousek od Pardubic a postavit na něm vysněný rodinný dům. Plány však zkomplikovala důvěřivost a...  celý článek

Řadové domy připomínají vysoká písmena.
Když řadové domky vypadají jako velká písmena. V USA je možné vše

Ikonické symboly doby odjakživa inspirovaly architekty k výstavbě neobvyklých tvarů, od pyramid až po létající talíře. Své příznivce si našla už i slavná...  celý článek

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Autorem kruhové komerční budovy o průměru 492 metrů je studio britského...
Apple dokončuje sídlo pro 13 tisíc zaměstnanců. Má tvar obřího kruhu

Nové kanceláře americké technologické společnosti Apple vyrostly v městě Cupertino v okrese Santa Clara v Kalifornii. Autorem kruhové komerční budovy o...  celý článek

Další z rubriky

Winternitzova vila byla postavena v roce 1932.
Unikátní šance. Navštivte zdarma nepřístupné architektonické skvosty

Do Prahy přichází již potřetí festival architektury Otevřené domy (Open House). Čtyřicet pražských staveb se zdarma zpřístupní veřejnosti o víkendu 13. a 14....  celý článek

Lenka Vacková se nechala tetovat vlastní krví.
Proti konzumu bojovali i vlastní krví. Výstava studentů VŠUP v Miláně

Studenti VŠUP se v Miláně představili opravdu skvěle. Jejich výstava Ephemeral_Eternal byla zařazena mezi TOP 40 mezi všemi expozicemi dubnové akce Milano...  celý článek

V 60. letech se s boxy počítalo zejména do mladých interiérů.
Má je babička, dcera i vnučka. Boxy, které se staly designovou ikonou

Vznikly před 50 lety, přesto se nejen dodnes vyrábějí, ale také stále inspirují. Plastové boxy Componibili od Anny Castelli Ferrieri se v Miláně v průběhu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.