Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kostel postavili za totality. Úředníci si stavby nevšimli

  1:00aktualizováno  1:00
Skvost moderní architektury, kostel svatého Josefa v Senetářově, byl otevřen před čtyřiceti lety. To, že byl vůbec postaven, odráží absurditu tehdejší doby. Úředníci si totiž dva roky nevšimli, že se staví. Po dokončení ovšem začaly potíže.

Senetářovský kostel je z betonu a skla, svým tvarem budí dojem "lodi, která putuje staletími". | foto: Igor ZehlČTK

Malé vesnici Senetářov na Blanensku se podařilo jako zázrakem postavit v době totality kostel, který je dnes hodnocen jako jeden z domácích skvostů moderní architektury.

Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen 11. července 1971. Vysvěcení se však dočkal až po pádu komunismu v roce 1991. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.

Inspirace Corbusierem

Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933) – rozhovor s ním zde. Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi, švýcarsko-francouzskému architektovi a malíři, představiteli purismu a brutalismu.

Senetářovský kostel z betonu a skla budí svým tvarem podle věřících dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Kolek je také autorem vnitřních úprav: bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Architektonicky unikátní kostel svatého Josefa v Senetářově v okrese Blansko

Stavba ve tvaru lodi je jednou z mála sakrálních budov postavených za dob komunistické diktatury.

Klenotem interiéru je působivá abstraktní křížová cesta od Mikuláše Medka (1926 až 1974), jednoho z nejvýznamnějších výtvarných umělců. Čtrnáct obrazů zastavení v temných modročervených tónech maloval duchovně založený Medek v době, kdy už byl těžce nemocný.

Je autorem i oltářních obrazů v barokním kostele v nedalekých Jedovnicích (rám vytvořil sochař Jan Koblasa; na výzdobě kostela se podíleli také Karel Nepraš a Josef Istler) a v Kotvrdovicích.

A co vůbec stálo za odvážnou stavbou kostela v Senetářově? Za druhé světové války, v roce 1944, si nuceně vystěhovaní obyvatelé vesnice slíbili, že pokud se šťastně vrátí zpět, vystavějí novou kapli. Území mělo totiž fungovat jako vojenská střelnice. Trvalo ale ještě dlouhá léta, než se plán podařilo zrealizovat. O jeho dotažení se velkou měrou zasloužil páter František Vavříček, který prokázal cit pro to, co lidi může oslovit a přitáhnout. Se stavbou se začalo v červnu 1969.

Kostel byl postavený za dva roky.

Kostel byl postavený za dva roky.

Finanční prostředky na kostel svatého Josefa se scházely ze sbírek a darů věřících, občané jej postavili svépomocí. Náklady na stavbu dosáhly dvou až 2,5 milionu korun československých.

Absurdita doby

Historie kostela odráží absurditu tehdejší doby. Stalo se totiž, že socialistické úřady vůbec nezaregistrovaly, že "ideologicky nežádoucí" objekt dva roky roste. Po dokončení stavby, která byla povolena na okresní úrovni a nejvyššími místy nevědomky ignorována, se strhla lavina zákazů, soudů a trestů. Komunistický režim chtěl kostel zpočátku předělat na kulturní dům nebo jej vůbec zbořit. Zkoumaly se finance, původ materiálu i kdo se na stavbě podílel.

Interiér kostela v Senetářově

Interiér kostela v Senetářově nezapře inspiraci slavným Le Corbusierem.

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek,

Kněžiště a oltář v moderním kostele v Senetářově, obrazy malovali Ludvík Kolek a křížovou cestu Mikuláš Medek.

Státní úřady nakonec užívání nového svatostánku povolily pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Otevření kostela v roce 1971 bylo dramatické: okolí vesnice bylo uzavřeno státní bezpečností, takže účastníci mše museli parkovat v polích a přijít pěšky. Do Senetářova, který má 500 lidí, se sjelo kolem 15 000 věřících z celé republiky. Slavnostního vysvěcení se kostel svatého Josefa dočkal až v roce 1991 za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Autor:




Nejčtenější

Dům je navržený a postavený jako klasická chalupa.
Postavili novou roubenku s jezírkem. Vytápí ji kachlová kamna s ležením

Na počátku bylo golfové hřiště. A když nazrál čas a vyvstala potřeba ubytování, vyrostla poblíž roubenka. Sálá z ní pohoda a pohostinnost jako z chalup ze...  celý článek

Architekti ze studia Labor13 navrhli dům přesně na míru pozemku a přání jeho...
Dřevostavba ve tvaru Y má vše, co si rodina přála. I nízké náklady

Atypický dům, který se doslova rozpíná do tří stran, nevznikl jako rozmar. Architekti ze studia Labor13 jej navrhli přesně na míru pozemku a přání jeho...  celý článek

Svažitý a hodně členitý pozemek stojí za vyšším počtem podlaží, které majitel...
Nejdražší vila v Česku je na prodej za 405 milionů. Podívejte se

Pět podlaží, pět ložnic, obytná plocha tisíc metrů čtverečních, hektarová zahrada s basketbalovým hřištěm, skvělá lokalita i výhled...Těžko budete hledat v...  celý článek

Architekt nechal opticky oddělit kuchyň a obývací pokoj blokem vysokých...
Rekonstrukce panelákového bytu se povedla i bez náročného bourání

Sympatický manželský pár se rozhodl pro kompletní rekonstrukci panelového bytu 3+1. Dispozice, která patří k těm nejčastějším, bohužel neumožnila nějaké...  celý článek

Klecany, Československé armády. Nemovitost je kulturní památkou.
Historická sídla na prodej. Jaké zajímavé památky jsou v Česku k mání

V České republice se prodává velké množství historických sídel v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných se můžete ihned nastěhovat. Většina...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.