Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Anglii jsme si koupili dům. Pod shnilou podlahou byla jen ušlapaná hlína

  1:00aktualizováno  1:00
Do Anglie jsem přijel v roce 2007. Přítelkyni jsem nechal doma, nejdříve jsem chtěl sám zjistit, zda bychom tam mohli žít. Ze začátku byly mým domovem karavany na farmách pro brigádníky, píše David ve svém příspěvku do seriálu Češi v zahraničí.

Už jsou to dva roky, co jsme se stali majiteli rodinného domu. Vlastníma rukama jsme si postavili přístavbu. | foto: David

Kvalita karavanů byla různá, některé měly díry v podlaze, takže bylo opravdu nutné koukat, kam šlapu. Za několik měsíců jsem se vrátil do Česka za přítelkyní a chtěl jsem si najít v Ostravě práci. Ukázalo se, že je to těžké a takřka nemožné. Přítelkyně ale měla stálou práci, a tak jsem opět vyjel do Anglie za brigádou.

Angličtinu jsem tehdy neměl dobrou, přesto jsem se telefonicky domluvil s majitelem farmy, že přijedu. Žil jsem v karavanu a zase se vrátil do Česka. S přítelkyní jsme se rozhodli, že napotřetí již odletíme společně.

Naše bydlení v Anglii

Lákaly nás slušné peníze a také mnohem lepší klima. Jsem totiž alergický snad na vše. V Česku je v létě tak suchý vzduch, že jsem si v dětství ani nemohl hrát venku. Na ostrovech je to jiné, zde si konečně užívám krásné léto a vdechuji vůni květin.

Odjeli jsme společně na již prověřenou květinovou farmu a dostali karavan jen pro sebe. Hygiena nebyla pomalu žádná, ale co bychom chtěli za bydlení zdarma. Časem jsme získali prostředky na cestování a našli si práci a pronajali pokoj v rodinném domku v obci Hereford. Za pokoj 16 metrů čtverečních jsme platili 80 liber, v ceně bylo vše kromě potravin.

Přítelkyně ale bohužel onemocněla hned první pracovní den a o práci jsme přišli. Našli jsme si jinou práci ve firmě na saláty. Museli jsme najít i nějaké bližší ubytování a natrefili na jednoho Itala. Nikdy jsme nepoznali lepšího člověka.

Nabídl nám dočasné bydlení v jeho letním domku a slíbil, že jakmile se uvolní jeho další nemovitost, tak nás přestěhuje. Po pár měsících jsme už bydleli v jeho domě ve městě Evesham. Pak jsme se na dva roky přestěhovali do menšího domku, protože byl o 200 liber měsíčně levnější.

Nejdříve jsem pracoval na farmách a bydlel jsem v karavanu.

Nejdříve jsem pracoval na farmách a bydlel jsem v karavanu.

V karavanech byly často v podlaze díry. Bylo nutné dávat pozor, kam člověk šlape.

V karavanech byly často v podlaze díry. Bylo nutné dávat pozor, kam člověk šlape.

Tehdy jsme hodně nakupovali. Bylo opravdu zajímavé, jak se dá zvednout životní úroveň i s minimálním platem. To, co jsme si v Česku nemohli dovolit za osm let v zaměstnání, jsme zde získali během dvou let. Když se nám začalo dařit, založili jsme rodinu. Chtěli jsme si koupit dům, ale hodně kamarádů nás odrazovalo, že se máme na co těšit. Přesto jsme se do nákupu pustili. Prošli jsme několik nemovitostí, vybrali si a nastěhovali se. Až tehdy jsme zjistili, před čím nás naši známí varovali.

Domy zde nejsou zateplené, nemají drenáž, takže podlahy hnijí, elektroinstalace je v šíleném stavu, v každé zásuvce na nás čekal jinak barevný drát.

Výzva do ciziny

Zkušenosti s bydlením v cizině pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Když jsem odstranil v domě podlahu, nevěřil jsem vlastním očím. Pod podlahou nebyl beton, jen ušlapaná hlína s několika cihlami, na kterých leželo pár trámků. Žádná izolace, nic takového. Okna jsou zasazená do zdi, uchycená šrouby a olištovaná, opět bez izolace. Nechápu, proč musí mít Angličané na každý úkon zkoušky, papíry a potvrzení, když je jejich výsledek práce k pláči.

Už jsou to dva roky, co jsme se stali majiteli rodinného domu. Vlastníma rukama jsme si postavili přístavbu. Zabrali jsme tak část zahrady, která má 250 metrů čtverečních. Narodila se nám druhá dcera a celý domek postupně opravujeme. Anglické bydlení je krásné jen na povrchu, když se podíváte pořádně dovnitř, uvidíte, že je hodně věcí špatně. Jedna věc je jistá. Do našeho domu nepustím žádného místního elektrikáře či zedníka.

Autoři:




Nejčtenější

1
Soused se mi směje do očí. Jeho koně a ovce přitom ničí, na co přijdou

Mám chatu v přírodním parku Sovinec. Pohodu mi narušuje problémový soused, který pro radost chová koně a ovce. Pozemek nemám oplocený, a tak zvířata dělají...  celý článek

Jednoznačnou dominantou interiéru je odvážně zavěšená vana, která přímo sousedí...
Koupelna s vanou vlaje ve vzduchu. Majitelé mají při mytí skvělý výhled

Architekti Rolf Bruggink a Niek Wagemans z nizozemského Utrechtu ušetřili za bourání, odvoz suti i nákup materiálu. Kus po kusu rozebírali starou dílnu a...  celý článek

Mánesova, Vinohrady. V šestém podlaží je prostorný obývací pokoj s krbem.
Čtyři nejdražší byty v Praze k pronájmu za statisíce. Podívejte se

Luxusních bytů k pronájmu se v Praze nabízí desítky. Bydlení v těch nejdražších stojí od 100 tisíc korun měsíčně. Byty jsou výhradně na Malé Straně, Novém a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.