Když Tomáš Jungvirt našel ruinu domu na okraji Stromovky, začal uvažovat o změně bydlení. Dlouholetý pobyt ve Francii a Německu tak rychle vyměnil za život v jedné z nejkrásnějších pražských lokalit.
Následovala nutná rekonstrukce, protože dům byl velmi zanedbaný.
Tomáš, absolvent pražské "Žižkárny" (Střední uměleckoprůmyslová škola na Žižkově náměstí v Praze 3), s koupí ani na chvíli nezaváhal. Byla to výhodná nabídka, zvláště s ohledem na nedalekou Stromovku.
Jídelní stůl si pořídil majitel v Decolandu
"S mými syny bydlíme v podstatě v centru, zároveň však poloha domu nabízí úžasně intimní atmosféru," říká Tomáš, který se pohyboval ve stavebnictví a světě architektury delší čas, takže mohl zúročit své znalosti a profesionální zkušenosti.
Vlastníma rukama
Vlastníkem domu se stal Tomáš Jungvirt v roce 1999, ale se samotnou rekonstrukcí začal až v roce 2003. Od počátku bylo jasné, že to bude generální přeměna, kdy z původního domu zůstanou jen obvodové zdi. Na kompletní výměnu čekaly také inženýrské sítě, tedy voda, kanalizace i elektřina.
V objektu bylo původně osm bytových jednotek, nyní se stav zredukoval na pět. Největší byt s 250 m2 obytné plochy a pěti pokoji si zvolil Tomáš pro sebe, své dva syny a psa. Nové materiály zkombinoval s původními.
V impozantní koupelně si majitel dopřál dostatek světla
Konstrukční prvky jsou přiznané, naopak nové stropní trámy v horní ložnici slouží vlastně jen na okrasu. Tomáš si celou stavbu sám navrhl i řídil. Pomáhalo mu jen několik řemeslníků.
Dominantou bytu se stala vana z Avignonu
Horní patro si vyžádalo reorganizaci prostoru. V nejvyšším bodě domu, až těsně pod střechou, leží ložnice s nádherným výhledem na nádraží Bubeneč, špičku hotelu International, Podbabu, zoologickou zahradu či Stromovku. V noci se majitel z teakové postele kochá pohledem na hvězdy. Nad postelí visí jemná moskytiéra.
V ložnici dominuje vana ze skládky v Avionu a dřevěné trámy
Dominantou ložnice se stala vana ze skládky v Avignonu, kterou si majitel nechal repasovat. Zábradlí vedoucí do ložnice je původní, Tomáš je pouze přelakoval. "Na podlahu jsem nechal položit klasické půdovky, pod nimiž je zabudováno podlahové vytápění," dodává.
Další koupelna vyžadovala promyšlenější postup, protože je to místnost s plochou 16 m2. Je v zajímavých barvách (černé, šedivé a červené okrové), které doplnilo například zrcadlo ve zlatém rámu či torzo ženy v bronzovém provedení. To si Tomáš vytvořil opět sám.
"Celou koupelnu jsem zařizoval v italském stylu. Inspiroval jsem se v obchodě Aqua Trade, který je dodavatelem vybavení do koupelen od italských výrobců," říká Tomáš. Na podlaze je použit kompozit z břidlice a umělého kamene Technistone. Tento materiál spolu s dopadajícími slunečními paprsky, které místnost prosvětlují dvěma velkými okny, vytváří zajímavé barevné efekty.
Velká koupelna v duchu italského designu
Ke staré vaně patří stylová baterie
Všestranný majitel
Zrušením většiny příček v bytě vznikl velký vzdušný prostor, který je dnes pouze opticky rozčleněn na kuchyňský kout, jídelnu a obývací část. Interiér působí světle a útulně. Aby byly v třípodlažním bytě zvýrazněny efekty světla a prostoru, jsou takřka všechny stěny natřeny originálními barvami.
"V chodbě u schodiště jsem si například namíchal pigment z Provence, koupelnu jsem pak namaloval červeným okrem," prozrazuje Tomáš. Interiér si vybavil uměleckými artefakty a doplňky.
Původní, 150 let starý komín v kuchyni prozařuje světlo ze stropního okna
V obývacím pokoji dominuje šestnáctiramenný lustr, který sestavil z pěti různých zakoupených v bazarech. Další umělecká výzdoba se skládá z několika soch a obrazů, které si nadaný majitel domu vytvořil opět sám. Další dekorace tvoří například sošky z Bali či cenné rituální masky, které koupil na trhu ve Francii.
Estét i požitkář
V kuchyni je podlaha z bambusových parket. I na kuchyňské lince najdete bambusový vzor, aby společně ladily. Spotřebiče jsou všechny z nerezové oceli. U kuchyňského ostrůvku se tyčí jako dominanta sloup obložený cihlami.
Staré solitéry kombinuje Tomáš s moderním designem
V obytné zóně se vyjímá známá pohovka od Le Corbusiera z 30. let minulého století a židle z dílny amerických designérů Charlese a Raye Eamesových. "Je to až neuvěřitelné, ale tyto umělecké skvosty jsem našel v kontejneru v Německu," přiznává majitel domu.
Na první pohled je zřejmé, že je velkým milovníkem vína. Na kuchyňské lince si vystavil vytříbené druhy červeného i bílého moku. V obývacím pokoji nechybí krb na bio líh, tedy krb bez komínu, zápachu, dýmu a také bez údržby. To proto, aby se majitel v zimě potěšil pohledem na plápolající oheň.
Výrazně barevná stěna rámuje vstup na schodiště
Nevšední zahrada
Po nevšedním interiéru překvapí i současná podoba exteriéru domu. Pod taktovkou majitele domu se zahrada proměnila v zelenou oázu v trochu divočejším, přitom však vkusném stylu à la Provence. V tomto duchu například stříhá Tomáš do rovna francouzské třešně. Na zahradě vybudoval samočisticí jezírko, kde plavou koi kapři.
Rovněž zrekonstruoval věž, v níž je vybudována sauna. "Rád bych v horní části zahrady vysadil v písčité půdě borovice, aby to i kolem sauny vonělo dřevem," sní o dalších úpravách zahrady. "Taky zde plánuji vybudovat dlouhý bazén a ještě jeden dům."
Ve věži v odstínu červeného okru je sauna
Pohled zvenčí na horní ložnici, z níž je výhled do širokého okol
Dům i zahrada vytvořily dva výrazné celky, na nichž je však znát, že v obou případech byla přeměna prováděna rukou odborníka. Působí jednotným dojmem, bez nudné jednotvárnosti.
Bydlení v parku Stromovka navíc přináší výhodu pro syny, protože mají neomezenou možnost se prostě jen tak proběhnout, na rozdíl od dětí z jiných pražských čtvrtí.
Na dvě části dělí zahradu stará zeď Královské obory (dnes parku Stromovka) z roku 1270
