Díky tomu, že jí se stavbou pomáhal otec, který má stavební firmu, nebyly náklady na stavbu samotnou tak horentní. I tak se ale celková částka vyšplhala až na několik milionů korun.
Pohled na fotografie ale vše vysvětluje - cokoli se tu zařizovalo, nese pečeť značkových výrobků nejvyšší kvality.
Časy vše mění
Zajímavou kuriozitou, která provázela stavbu a zařizování tohoto domu, je skutečnost, že současná podoba vznikala vlastně natřikrát. První změna nastala, když se majitelka stala vlastníkem nedostavěného polotovaru a byla donucena vypořádat se s dostavbou do podoby, kdy se v domě dalo bydlet.
Druhým mezníkem se stal okamžik, kdy se seznámila se současným přítelem a kdy se radikálním způsobem změnila barevnost stěn, vybavení nábytkem a detaily, které dotvářejí interiér. Co všechno zmůže láska!
Cestou vzhůru
Jak se jí tu žije? Určitě dobře, jediný moment, ke kterému se sama staví dosti kriticky, je fakt, že poměrně úzký dům nabízí svým obyvatelům bydlení ve čtyřech podlažích – bez výtahu. „Teď je mi hej, ale co na stará kolena?“
Z přízemí se totiž dostanete pouze do garáže, hospodářských místností a malé kuchyňky vybavené i skromným sociálním zařízením, která slouží jako zázemí a přípravna pokrmů pro přátele, kteří mohou posedět na malé zahrádce za domem.
Pokud se chcete dostat do obytných místností samotného domu, musíte vystoupat po zajímavém schodišti z mramoru oceli a skla. Po cestě minete v prvním patře několik pokojíků sloužících jako pracovny členů domácnosti, šatny vybavené žehlicím prknem, vestavnými skříněmi či pračkou.
S mírným červenáním ukazuje majitelka domu i „dětský pokojík“, který slouží jako upomínka na zlaté časy dětství, kde najdete vzorně vystavené relikvie zachráněné ještě z domu rodičů. Sem se podle vlastních slov uchyluje jako do „trucovny“ ve chvílích, kdy potřebuje skutečné soukromí a klid na přemýšlení.
Centrum domova
Pokud někdo z návštěvníků vystoupá až do druhého patra, octne se ve skutečném centru denního života domu. Prostor světlého schodiště ho rozděluje na dvě zóny – vpravo zamíříte do moderní kuchyně značky Leicht, která kombinuje nenápadný krémový odstín dvířek s atypickým mycím centrem z corianu umístěným do prostoru.
Aby toho nebylo dost – čela spodních skříněk zasahujících do jídelní části vyrobili z pískovaného skla. Efekt znásobili i skleněným rozkládacím jídelním stolem.
Návštěvníci ale obvykle vysupí do levé části patra – do obývacího pokoje. Ten nezapře styl celého domu a je na něm znát ruka architekta i vzorný úklid personálu. V protilehlých místnostech si můžete vybrat mezi dvěma dominantami.
Na jedné straně se za dlouhých zimních večerů můžete uchýlit k tradičnímu krbu, někdo dá spíš přednost sledování obří plazmové televize. Místa je tu dost pro obojí – a navíc tu najdete i dvě trojdílné sedačky, které přesto nevyvolávají pocit dominanty místnosti. Přitom v běžném panelovém obýváku by byl problém umístit i jedinou z nich.
Pod hvězdami
Poslední patro domu zůstává běžným návštěvníkům skryto - ani nejbližší přátele přece nepouštíte do své ložnice. Byla zhotovena na zakázku truhláři, kteří se podepsali i na dalších místnostech v domě.
Najdete tu jen základní vybavení – prostornou postel a vestavné skříně se zrcadlovými dvířky, které využívají volného prostoru pod zkosenou střechou.
Ložnice nemá koupelnu, do které by se dalo vejít přímo z místnosti. Ale vzhledem k tomu, že poslední patro je „neproniknutelně“ odděleno od zbytku domu, není se třeba při přechodu do koupelny obávat indiskrétních pohledů. A tak lehce můžete brát celý prostor pod střechou jako jednolitý prostor zajišťující soukromí.
A když si manažerka po večerní koupeli na chvíli pohoví v pohodlném křesle přímo pod hvězdami, nabere klid a sílu do nového, e-maily, schůzkami a mobilními telefonáty nabitého dne.
Více informací najdete v Living 12/2004
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Majitelka si do domu vybírala samé kvalitní a luxusní vybavení. |
 |
 |
