Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budova Transgasu má jít k zemi. Historikové chtějí brutalismus zachránit

  1:00aktualizováno  1:00
Historikové umění z vysokých škol protestují proti kroku ministerstva kultury, které odmítlo prohlásit budovy bývalého Transgasu v Praze za kulturní památku. Ministrovi kultury zaslali otevřený dopis, v němž ho žádají o záchranu dnes již prázdné budovy. Její majitel ji chce demolovat.

Základní kompozice dvou věžových budov vychází z Loosova a Malátkova původního návrhu. | foto:  František Vlček, MAFRA

Domy na Vinohradské třídě postavené ve stylu brutalismu jsou podle vedoucích kateder dějin umění výjimečnými stavbami a budova, která je má nahradit, běžnou utilitární kancelářskou budovou.

„Jsme přesvědčeni, že rozhodnutí (...) bylo velmi nešťastné. Vyzýváme Vás proto, abyste se vahou své osobnosti zasadil o záchranu této unikátní stavby,“ stojí v dopise, který podepsali vedoucí kateder a ústavů dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Akademie výtvarných umění, Univerzity Palackého a Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Fotogalerie

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Českého rozhlasu. Její současný majitel, společnost HB Reavis, chce na místě několika staveb vystavit polyfunkční objekt sestávající ze sedmi budov. Navrhl ho Jakub Cigler, autor staveb Quadrio či Florentinum a dalších administrativních i rezidenčních staveb.

Zastánci ochrany budov bývalého Transgasu ale uvádí, že dílo týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku.

„Jsme přesvědčeni, že v kontextu české architektury druhé poloviny 20. století jde o výjimečnou stavbu, která tvůrčím způsobem navazuje na aktuální dobové proudy západního technicismu a brutalismu,“ píší historikové.

Kvalita domů podle nich spočívá nejen v architektonické koncepci, ale i v „pozoruhodných technicistních detailech, které se do dnešní doby dochovaly ve značné autenticitě“.

Tvůrčí invencí či odvahou k technickým experimentům řadí budovu Transgasu po bok staveb, jako je vysílač Ještěd či nedaleká budova Federálního shromáždění, kterým se památkové ochrany dostalo.

Ministerstvo ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedlo, že architektonické kvality stávající budovy nevyvažují její závažné urbanistické nedostatky. Historikové ale tvrdí, že „solitérní budovy Transgasu byly rafinovaně vkomponovány do blokové struktury města tak, že přirozeně navázaly na své okolí a vytvořily zde téměř zdání rostlého města“.

Na projektu Transgasu se výrazně podíleli architekti Ivo Loos a Jindřich...

Na projektu Transgasu se výrazně podíleli architekti Ivo Loos a Jindřich Malátek.

Do září 2016 sloužil celý areál jako centrála VZP, administrativní zázemí a...

Do září 2016 sloužil celý areál jako centrála VZP, administrativní zázemí a zákaznické centrum.

Transgas krok za krokem

  • Proluka u budovy dnešního Českého rozhlasu na Vinohradské třídě vznikla v roce 1939. Ministerstvo pošt a telegrafů nechalo zbořit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
  • Další demolice se dočkaly čtyři domy v Římské a Rubešově ulici v roce 1965, kdy se začala plánovat stavba administrativního centra pražských plynáren.
  • V únoru 1966 vypsaly Plynárenské podniky soutěž na architektonicko-urbanistické řešení svého administrativního centra.
  • Vyhrál návrh na uzavření bloku v Římské a vystavění tří věžových domů do Rubešovy ulice.
  • První byla v roce 1974 dokončena ústřední budova dispečinku. Za jejím technicistním stylem stojí architekt Václav Aulický.
  • V komplexu postaveném ve stylu brutalismu v letech normalizace původně sídlil Ústřední dispečink tranzitního plynovodu.
  • Do 30. 9. 2016 zde bylo klientské centrum VZP.
  • Objekty a pozemky mezi ulicemi Vinohradská, Římská a Rubešova získala developerská firma podnikatele a miliardáře Ivan Chrenka HB Reavis od společnosti ČEZ v roce 2014.
  • Unikátní komplex budov ze 70. let na Vinohradské třídě v Praze chce Ivan Chrenko zbourat a nahradit jiným kancelářským objektem. Plán má kritiky.
  • Na parcelách o celkové rozloze šest tisíc metrů čtverečních chce majitel postavit objekt o šesti až osmi nadzemních podlažích s obchody v přízemí. Ve dvou až třech podzemních podlažích má být prostor pro 220 parkujících aut (viz článek Kanceláře místo kanceláří. Developer chce zbourat brutalistní unikát).

Měly by se budovy Transgasu zbourat?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 2. února 2017. Anketa je uzavřena.

NE 3038
ANO 859

Ostuda Prahy, nebo perla brutalismu? Dům u muzea budí vášně

Autoři: ,


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

Dalším výrazným prvkem interiéru jsou světla z hrnků, vytvořená na zakázku...
Dřív potraviny, dnes čokolatérie. Vokovický podnik má osvětlení z hrnků

Pražské Vokovice získaly novou čokolatérii. Proměny původních potravin na podnik s čokoládou se ujal architekt Jan Bek. Nejvýraznějším prvkem jsou dvě výlohy s...  celý článek

Nejznámější zakázku získal Pei v letech 1983 - 1989, rozšíření a modernizaci...
Geniální architekt Pei. Autor pařížské pyramidy slaví 100. narozeniny

Americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei oslavil 26. dubna 100. narozeniny. Pei patří mezi přední osobnosti svého oboru. V roce 1983 dostal Pritzkerovu...  celý článek

Pohled na částečně rozebraný dům. Postup odstraňování konstrukcí je náročný...
Bourat, nebo rekonstruovat. Co dělat, když si koupím starý rodinný dům

Všechny příběhy majitelů starých nemovitostí mají stejný začátek. Při nákupu rodinného domu se museli rozhodnout rychle. A to bez ohledu na to, zda jej budou...  celý článek

Zahradní výzdoba nemusí vždy znamenat tradiční květiny nebo keře...
Neobvyklá zahrada je plná robotů, mimozemšťanů i nahých figurín

Tak jako Karlův most patří k Praze, podobně neoddělitelnou součástí rodinných domů v Kalifornii jsou zelené plochy před budovami i za nimi. Nepodobají se sice...  celý článek

Ložnice babičky pořádně prokoukla, nechybí zde ani ušák na čtení.
Jak se staví sen: vnučka dostala konečně stůl, babička novou kuchyň

Dvanáctiletá Aneta nemá život jednoduchý. Matka ji opustila ve dvou letech a odjela do ciziny, po narození se u děvčátka objevila sepse a postihla klouby....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.