Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostuda Prahy, nebo perla brutalismu? Legendární Transgas budí vášně

  1:00aktualizováno  1:00
Transgas je nejradikálnější realizací brutalistního stylu u nás. Komplex tří staveb bývalého Plynárenského dispečinku, který stojí na Vinohradské třídě v Praze, je ve špatném stavu a hrozí mu demolice. Klub za starou Prahu usiluje o zápis do seznamu kulturních památek, jiní volají po zbourání.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a současně Ministerstva paliv a energetiky stojí na Vinohradské třídě pod budovou Českého rozhlasu.

Stavby z let 1966 -1976 vznikly podle projektu Iva Loose, Jindřicha Malátka, Jana Eisenreicha a Václava Aulického. Původně sloužily pro potřeby řídicího centra v té době budovaného mezinárodního plynovodu ze SSSR do zemí západní Evropy.

Fotogalerie

Mimořádná stavba telemetrické řídicí ústředny byla tehdy vybavena tou nejmodernější výpočetní technikou.

Terén stavby je směrem k Vinohradské třídě zvýšen o jedno podlaží. Z této úrovně se do Vinohradské ulice vysouvá známý tvar budovy ústředny dispečinku opatřený funkční izolací z běžně dostupných dlažebních kostek.

Zapamatovatelné je také plynovodní potrubí používané místo zábradlí. Stejné potrubí navíc vytváří tunelové spojení všech tří budov. Kašnu v zahloubeném rohu parteru při Římské ulici, zbavenou dnes hlavního motivu levitující koule, navrhl Ivo Loos, stejně jako reprezentativní interiéry budov, částečně dochované do dneška, na nichž spolupracoval s architektem Janem Fišerem.

Budova Transgasu je jedna z nejkvalitnějších realizací brutalistního stylu u nás, která zároveň nese rysy stylu high-tech.

Brutalismus

Tento směr zažil svůj vrchol v letech 1950 až 1970. Usiluje o vytvoření vyhraněného obrazu stavby, o jasné zvýraznění konstrukce a materiálu.

Záměrně ponechává stavební materiály (obzvláště beton) v surovém stavu, přičemž velké plochy surových stěn kontrastují se zasklenou konstrukcí nebo s malými okny. Stavby v podobě kvádru mají obvykle svisle členitou fasádu.

I přes její radikální charakter ve srovnání s historickou zástavbou Vinohrad se podařilo vytvořit urbanisticky hodnotný celek, který zajímavým způsobem vstupuje do dialogu s nedalekou budovou bývalého Federálního shromáždění.

„Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,“ říká Rostislav Koryčánek, vedoucí odboru UMPRUM a kurátor v Moravské galerii v Brně.

Budova si zahrála v legendárním filmu Vesničko má středisková (1985) jako kancelářský prostor závodu Dřevoplech, kde Otík získal práci.

Ministerstvo kultury ČR zahájilo v polovině března řízení o prohlášení souboru budov Transgas do seznamu kulturních památek.

Přednáškový cyklus Nejošklivější architektura Prahy uvedla jako svůj nový projekt platforma a vyšší odborná škola Scholastika, která již více než tři roky organizuje a představuje veřejnosti nejrůznější podoby současného umění.

V interiérech se dochovaly některé hodnotné prvky, například schodiště.

V interiérech se dochovány alespoň některé hodnotné prvky například schodiště.

Fontánu v zahloubeném rohu parteru při Římské ulici, zbavenou dnes hlavního...

Fontánu v zahloubeném rohu parteru při Římské ulici, zbavenou dnes hlavního motivu levitující koule, navrhl Ivo Loos v roce 1978.

Transgas krok za krokem

  • Proluka u budovy dnešního Českého rozhlasu na Vinohradské třídě vznikla v roce 1939. Ministerstvo pošt a telegrafů nechalo zbořit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.
  • Další demolice se dočkaly čtyři domy v Římské a Rubešově ulici v roce 1965, kdy se začala plánovat stavba administrativního centra pražských plynáren.
  • V únoru 1966 vypsaly Plynárenské podniky soutěž na architektonicko-urbanistické řešení svého administrativního centra.
  • Vyhrál návrh na uzavření bloku v Římské a vystavění tří věžových domů do Rubešovy ulice.
  • První byla v roce 1974 dokončena ústřední budova dispečinku. Za jejím technicistním stylem stojí architekt Václav Aulický.
  • V komplexu postaveném ve stylu brutalismu v letech normalizace původně sídlil Ústřední dispečink tranzitního plynovodu, nyní je tam klientské centrum VZP.
  • Objekty a pozemky mezi ulicemi Vinohradská, Římská a Rubešova získala developerská firma podnikatele a miliardáře Ivan Chrenka HB Reavis od společnosti ČEZ v roce 2014.
  • Unikátní komplex budov ze 70. let na Vinohradské třídě v Praze chce Ivan Chrenko zbourat a nahradit jiným kancelářským objektem. Plán má kritiky.
  • Na parcelách o celkové rozloze šest tisíc metrů čtverečních chce majitel postavit objekt o šesti až osmi nadzemních podlažích s obchody v přízemí. Ve dvou až třech podzemních podlažích má být prostor pro 220 parkujících aut (viz článek Kanceláře místo kanceláří. Developer chce zbourat brutalistní unikát).

Měly by se budovy Transgasu zbourat?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 8. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

NE 2040
ANO 446
Autor:




Nejčtenější

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Firma vlastní dům od roku 1994. Náklady na projekt dosahují podle společnosti...
Hotovo, parcela je volná. Z domu na Václavském náměstí nic nezůstalo

Na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze už skončila demolice nadzemní části rohového domu č. 47. Parcela se připravuje k stavbě skleněného...  celý článek

Prostor v rodinném domě zatím majitelé používají jako sklad.
Ze skladu, jehož dispozice vypadá jako porce pizzy, vznikne garsonka

Malý, ale šikovný. Tak by si představovala své bydlení dvaadvacetiletá Katka. Chce si zrekonstruovat nebytový prostor, který je součástí rodinného domu....  celý článek

Emauzy. Na klášter a kostel dopadly tři ničivé zápalné pumy, každá o váze 227...
Zmizelá krása Česka. Když záhuba stavebních skvostů bolí

Když v srpnu 1881 vyhořelo Národní divadlo, matka malířky Zdenky Braunerové napsala Antonínu Chittussimu: „Plakala jsem jako dítě. V Čechách bylo v té chvíli...  celý článek

Mlýn pochází už z roku 1767. Původně dvoupodlažní stavba se během doby...
Unikátní mlýn funguje jako za starých časů, stojí už 250 let

Novou atrakcí pro turisty se v Krkonoších stává Janatův mlýn v Buřanech na Semilsku. Letos slaví 250 let od první zmínky o jeho stavbě, patří mezi národní...  celý článek

Další z rubriky

Uvnitř třípodlažního domu se čtyřmi ložnicemi a čtyřmi koupelnami je kromě...
Rodinné sídlo se utápí v borovém lese. Snový domov je dokonalým úkrytem

V lesích nedaleko litevského Kaunasu stojí vila s bazénem. Oázu z lakované oceli si nechali postavit manželé se třemi dětmi. Uvnitř domu má rodina prostorný...  celý článek

Joshua Tree. Montovaný dům  tvoří dvě navzájem propojené jednotky.
Jak si Američané představují montovaný dům a jak se brání odposlechům

Veletrh Dwell on Design v Los Angeles každoročně seznamuje tvůrce i veřejnost s novými směry ve stavebnictví. Letos byly hlavním tématem montované domky.  celý článek

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno...
Jako z jiného světa. Opuštěná UFO vesnice na Tchaj-wanu roky chátrá

Měly to být jednoduché lyžařské chaty, které by se daly rozmontovat a snadno přesunout na jiné místo. Jak se dostaly z Finska na Tchaj-wan, není úplně jasné....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.