Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šumné stopy v Bulharsku: mosty a pivovary jdou Čechům nejlépe

  1:00aktualizováno  1:00
Česká kulturní okupace. I tak se hovoří o určitém období v bulharských dějinách. Mezi nejslavnější patřila rodina Prošků, dva bratři a dva bratranci. Stavěli a projektovali zde mosty, pivovar i parlament, věnovali se urbanismu.

Nadvláda Turecka trvala v Bulharsku přibližně 500 let. Když skončila v roce 1877 až 1878 rusko-tureckou válkou, nechyběli u toho ani Češi. Inženýr Jiří Prošek, rodák z Berouna, který přijel do Bulharska budovat železnici, se stal válečným zpravodajem, jehož články oceňovali v mnoha státech Evropy.

Prošek se dokonce zapojil aktivně do války: nechal rozebrat 200 metrů kolejí nad Odrinem, a tak Turkům překazil včasný přesun posil na místa bojů v průsmyku Šipka. Rusové i díky tomu vyhráli, a tak po vyhlášení nezávislého bulharského státu dostal od ruského cara Alexandra II. Řád zlaté šavle a Řád svaté Anny.

Další díl dokumentárního cyklu Šumné stopy (ČT2 ve středu 20. března v 21:20) je tak věnován rodině Prošků v Bulharsku.

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek,

Na stavbě budovy bulharského parlamentu se významně podílel i Josef Prošek, mimochodem i zakladatel bulharského těsnopisu!

Mosty jako památníky

Za Jiřím Proškem přišel bratr Teodor (bulharsky Bogdan), pak i bratranci Josef a Václav. Stavěli mosty, železnice, ale také pivovar. A také se starali o urbanistické plány a rozvoj měst, zejména Sofie. I díky nim se často hovoří o "české kulturní okupaci" Bulharska. Česká menšina v Bulharsku představovala kolem roku 1900 několik tisíc lidí. Čeští hudebníci, stavitelé a malíři se zde postupně vypracovali mezi podnikatelskou a kulturní elitu.

Mezi nejznámější dochované památky po rodině Prošků (většinou studovali na ČVUT v Praze) patří dva mosty v Sofii, Orlí a Lví. Zatímco první symbolizoval propuštěné vězně z rusko-turecké války, Lví byl postavený na počest čtyř popravených bulharských knihkupců Turky. Čtyři bronzoví lvi jsou dodnes obrovským symbolem, proto jsou zobrazeni například i na bankovce s hodnotou 20 leva.

A pokud dnes působí Sofie jako evropské velkoměsto, mají na tom velký podíl právě zástupci rodiny Prošků, kteří se zasloužili o nové urbanistické plány do té doby nepříliš významného města, Sofie měla tehdy pouze 18 tisíc obyvatel.

České pivo z českého chmele

A samozřejmě by to nebyli Češi, kdyby si do ciziny nepřinesli lásku ke zlatému moku. V Sofii postavili Proškové v letech 1881 až 1884 vlastní pivovar, v té době největší a nejmodernější na Balkáně.

Fotogalerie

Pivo vařili čeští sládkové, a výborně, to dokazují i Zlaté medaile udělené v Amsterodamu a o rok později i v Praze. Bohužel nedávno musel pivovar z velké části ustoupit stavbě velkého nákupního centra.

Jiří Prošek se stal zakladatelem Bulharského spolku inženýrů a architektů, ale hlavním zdrojem příjmů firmy (fungovala do roku 1947, kdy ji znárodnili komunisté) byla tiskárna, v níž se tiskly noviny, ale také zákony, vládní věstníky i normy.

Proškové aktivně působili také mezi krajany, zasloužili se o vznik Národního domu T. G. Masaryka, ve kterém působila česká škola a knihovna nabízející deset tisíc svazků a později i gramofonové desky. Funguje dodnes.

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela

Pivovar rodiny Prošků představoval dříve obrovský komplex budov. Většina musela ustoupit výstavbě nákupního centra.

Vedle bratrů a bratranců Proškových však v Bulharsku uspěla i řada dalších Čechů, například Konstantin Jireček, vůbec první autor Dějin Bulharska a ředitel Národní knihovny, v letech 1881 až 1882 se stal dokonce bulharským ministrem osvěty. Bratři Škorpilové se zase označují za zakladatele bulharské archeologie.

Autor:




Nejčtenější

V Tower na pražské Pankráci (stav v lednu 2017)
Z původního Véčka na Pankráci zbyl jen obrys, říká Martin Jaroš

Nálepce pan Véčko se brání s tím, že na výstavbě nejvyššího a prvního českého obytného mrakodrapu na pražské Pankráci se podílí tým lidí. Martin Jaroš,...  celý článek

Dům vybudovaný v horském stylu dokonale zapadá do krajiny.
Rodinný dům s výhledem na Ještěd připomíná svým stylem alpský chalet

Horský styl rodinného domku je pro čtyřčlennou sportovně založenou rodinu jako stvořený. Ze všech koutů i fotografií je znát, že tady se žije hezky a naplno....  celý článek

Velký jídelní stůl (2,4 x 1,2 m) na kovové podnoži zhotovený z travertinu...
Srdcem rodinného domu v jižních Čechách je bazén. Děti si jej užívají

Se založením nové rodiny začal Dušan pomýšlet také na nový dům. Se ženou se rozhodli usadit na vesnici na jihu Čech, kde vyrůstal. V těsném sousedství rodičů...  celý článek

Pohyblivá stěna. Interpretace tradiční chalupy z chorvatského Zagorje. Proarh,...
Hrátky se sklem. Červí díra jako nákupní centrum i dům celý ze skla

Odvážné hrátky se sklem, zářivé barvy, světové trendy, ale také industriální kov a šeď. To vše najdete u nejlepších světových staveb posledních let. Většina z...  celý článek

Kuchyňskou linku designérky zredukovaly pouze na spodní skříňky. Je zde plně...
Jak se staví sen pro ženu, které zůstal jen vybydlený byt

V Otvovicích všichni znají nejen Lucii Bílou, ale také nemocnou Zdeňku. Roztroušená skleróza ji trápí už skoro dvacet let a invalidní důchod není právě zdrojem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.