Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústřední topení je moderní svinstvo, prohlásil architekt Jože Plečnik

  1:00aktualizováno  1:00
Češi ho vzali za svého. Jože Plečnik, slovinský architekt a urbanista, má velkou zásluhu na současné podobě Pražského hradu. Prezident Masaryk měl odvahu svěřit tuto práci cizinci, který zde získal druhý domov.

Další pokračování dokumentárního cyklu Šumné stopy tentokrát paralelně sleduje tvorbu rodáka z Lublaně jak ve Slovinsku, tak v Praze. Právě v české metropoli a v Čechách vůbec totiž nacházel Jože Plečnik spoustu inspirace: třeba pro své slavné Trojmostí v Lublani to byla stavba Mánesova mostu v Praze, kdy bylo nutné postavit souběžně vedoucí provizorní lávku.

Fotogalerie

Fascinovala ho také doba Karla IV., jeho Karlštejn a kaple svatého Kříže. Řadu prvků z těchto míst použil ve svých návrzích zejména pro kostely a církevní stavby. Byl silně věřící, možná i proto jeho kostely patří, vedle lublaňské knihovny, k tomu nejlepšímu, co vytvořil.

U těchto staveb se také držel striktně svého názoru věřícího katolíka: "Ústřední topení v kostele je moderní svinstvo," cituje v dokumentu David Vávra slavného architekta, "není to kino, ani bar, ani divadlo, nýbrž kalvárie." Moderních materiálů se však do církevních staveb nezříkal, na podlahu zvolil třeba přívětivý asfalt. Dnes jsou samozřejmě jeho kostely už ústředním topením vybavené. V Praze je známý především jeho Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Pro Jože Plečnika však nejsou typické jen velké stavby, kostely, knihovny, vily či mosty, famózním způsobem dokázal ztvárnit i drobnou architekturu. Jeho drobné stavby, lavičky, schody či kašny dokázaly proměnit nudný parter v malé umělecké dílo.

Pražský kostel Nejsvětějšího srdce páně od architekta Josipa Plečnika.
Kostel Největšího Srdce Páně (1932) na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze projektoval slovinský architekt Josip Plečnik.
Josip Plečnik: kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Praha -  Vinohrady, 1928-1932

Josip Plečnik: kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Praha - Vinohrady, 1928-1932

Další díl cyklu Šumné stopy, které uvádí architekt David Vávra, uvede ČT2 ve středu 6. března v 21:25.

Jože Plečnik

1. 1872 v Lublani – 7. ledna 1957 taktéž v Lublani.
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly hlavně exaktní předměty.

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory, od dětství totiž rád kreslil.
Od studentů stavitelství se naučil tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera.

Nečekaná smrt jeho otce ho přivedla k architetkuře – podle názoru matky a staršího bratra byl příliš mladý, aby mohl dílnu převzít. A tak se mohl stát světoznámým architektem. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani.

K nejvýznamnějším dílům tohoto otce moderny, náležejícího ke generaci Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose patří:

Langerova vila (1901) ve Vídni, Zacherlův palác (1905), kašna Karla Boromejského (1906), kostel sv. Ducha (1910–1913) tamtéž adaptace Pražský hrad: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–34), kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32),
úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech (1922- 23, 1929).

Dále projekty a urbanistické studie rodné Lublaně, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–29): Trojmostí (1929–1932), park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933–34), Kněžský seminář (1936–1941), Národní knihovna (1936–1941), přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33) nebo letní divadlo Križanke (1952–56),

Zdroj: Wikipedia

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1894

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1894

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Autor:




Nejčtenější

Jde sice zatím jen o plány, ale jsou brány tak vážně, že prezident Le...
Jedinou stavbu Le Corbusiera v Moskvě ohrožuje 58 metrů vysoká věž

Budova Centrosojuzu v Moskvě je symbolem moderní architektury a první velkou veřejnou zakázkou, kterou získal Le Corbusier, jeden z nejznámějších architektů...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Směrem k jihu dům hledí velkou prosklenou plochou vstříc panoramatu...
Jak si vyzkoušet bydlení v moderní dřevostavbě na vlastní kůži

Ve vzorovém domě Domesi Concept House v obci Budíkov na Českomoravské vrchovině lze „na zkoušku“ strávit klidně i víkend a na vlastní kůži si vyzkoušet...  celý článek

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Další z rubriky

Katedrála Nejsvětější Trojice je kostel polské pravoslavné církve v Hajnůvce v...
Lopaty a míchačky. Poláci za socialismu postavili sami tisíce kostelů

Výstava s názvem Architektura VII. dne v pražském Centru současného umění DOX ukazuje historii kostelů, které byly v Polsku postaveny mezi roky 1945 a 1989....  celý článek

Grand designér roku: studio deFORM - Jakub Pollág a Václav Mlynář, interaktivní...
Czech Grand Design: korunku ze střepů získali nejlepší tvůrci

Jedenáctý ročník soutěže Czech Grand Design zná své vítěze. Ze 116 nominovaných autorů v deseti kategoriích si ti nejlepší odnesli z pražského Stavovského...  celý článek

Dynamický mrakodrap nebude nikdy vypadat stejně.
Bydlení v mrakodrapu s otočnými patry vyjde na 763 milionů korun

V Dubaji připravují stavbu výškové budovy, která se bude proměňovat před očima díky otočným prvkům. Dynamický mrakodrap navrhl architekt italského a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.