Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ústřední topení je moderní svinstvo, prohlásil architekt Jože Plečnik

  1:00aktualizováno  1:00
Češi ho vzali za svého. Jože Plečnik, slovinský architekt a urbanista, má velkou zásluhu na současné podobě Pražského hradu. Prezident Masaryk měl odvahu svěřit tuto práci cizinci, který zde získal druhý domov.

Další pokračování dokumentárního cyklu Šumné stopy tentokrát paralelně sleduje tvorbu rodáka z Lublaně jak ve Slovinsku, tak v Praze. Právě v české metropoli a v Čechách vůbec totiž nacházel Jože Plečnik spoustu inspirace: třeba pro své slavné Trojmostí v Lublani to byla stavba Mánesova mostu v Praze, kdy bylo nutné postavit souběžně vedoucí provizorní lávku.

Fotogalerie

Fascinovala ho také doba Karla IV., jeho Karlštejn a kaple svatého Kříže. Řadu prvků z těchto míst použil ve svých návrzích zejména pro kostely a církevní stavby. Byl silně věřící, možná i proto jeho kostely patří, vedle lublaňské knihovny, k tomu nejlepšímu, co vytvořil.

U těchto staveb se také držel striktně svého názoru věřícího katolíka: "Ústřední topení v kostele je moderní svinstvo," cituje v dokumentu David Vávra slavného architekta, "není to kino, ani bar, ani divadlo, nýbrž kalvárie." Moderních materiálů se však do církevních staveb nezříkal, na podlahu zvolil třeba přívětivý asfalt. Dnes jsou samozřejmě jeho kostely už ústředním topením vybavené. V Praze je známý především jeho Chrám Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Pro Jože Plečnika však nejsou typické jen velké stavby, kostely, knihovny, vily či mosty, famózním způsobem dokázal ztvárnit i drobnou architekturu. Jeho drobné stavby, lavičky, schody či kašny dokázaly proměnit nudný parter v malé umělecké dílo.

Pražský kostel Nejsvětějšího srdce páně od architekta Josipa Plečnika.
Kostel Největšího Srdce Páně (1932) na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze projektoval slovinský architekt Josip Plečnik.
Josip Plečnik: kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Praha -  Vinohrady, 1928-1932

Josip Plečnik: kostel Nejsvětějšího srdce Páně, Praha - Vinohrady, 1928-1932

Další díl cyklu Šumné stopy, které uvádí architekt David Vávra, uvede ČT2 ve středu 6. března v 21:25.

Jože Plečnik

1. 1872 v Lublani – 7. ledna 1957 taktéž v Lublani.
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly hlavně exaktní předměty.

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory, od dětství totiž rád kreslil.
Od studentů stavitelství se naučil tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera.

Nečekaná smrt jeho otce ho přivedla k architetkuře – podle názoru matky a staršího bratra byl příliš mladý, aby mohl dílnu převzít. A tak se mohl stát světoznámým architektem. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani.

K nejvýznamnějším dílům tohoto otce moderny, náležejícího ke generaci Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose patří:

Langerova vila (1901) ve Vídni, Zacherlův palác (1905), kašna Karla Boromejského (1906), kostel sv. Ducha (1910–1913) tamtéž adaptace Pražský hrad: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–34), kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32),
úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech (1922- 23, 1929).

Dále projekty a urbanistické studie rodné Lublaně, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–29): Trojmostí (1929–1932), park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933–34), Kněžský seminář (1936–1941), Národní knihovna (1936–1941), přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33) nebo letní divadlo Križanke (1952–56),

Zdroj: Wikipedia

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1894

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1894

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Autor:




Nejčtenější

Mánesova, Vinohrady. V šestém podlaží je prostorný obývací pokoj s krbem.
Čtyři nejdražší byty v Praze k pronájmu za statisíce. Podívejte se

Luxusních bytů k pronájmu se v Praze nabízí desítky. Bydlení v těch nejdražších stojí od 100 tisíc korun měsíčně. Byty jsou výhradně na Malé Straně, Novém a...  celý článek

Náklady na celý dům bez vody jsou přibližně 16 800 korun (topení, ohřev vody,...
Postavili si úsporný dům u Olomouce. Náklady vyjdou na 17 tisíc ročně

Radomír se před několika lety vydal na zkušenou do Spojených států, kde se věnoval práci se dřevem. Získané znalosti zužitkoval při stavění svého rodinného...  celý článek

Jednoznačnou dominantou interiéru je odvážně zavěšená vana, která přímo sousedí...
Koupelna s vanou vlaje ve vzduchu. Majitelé mají při mytí skvělý výhled

Architekti Rolf Bruggink a Niek Wagemans z nizozemského Utrechtu ušetřili za bourání, odvoz suti i nákup materiálu. Kus po kusu rozebírali starou dílnu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.