Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Škola, kde studenty z celého světa učí sebedůvěře i architektura

  1:00aktualizováno  1:00
Škola jako z učebnice architektury. To je budova gymnázia v Mostaru z roku 1897, dodnes pokládána za vrchol bosenského stylu. Navíc zůstala nejprestižnější střední školou v celé Bosně a Hercegovině a na Balkánu vůbec. Zásluhu má na tom i její architektura.

Nárožní stavba, která prošla v roce 2010 rekonstrukcí, je dílem českého architekta Františka Blažka. Ten tu jasně dokázal, že zakázku nedostal z žádné protekce, ale díky svým schopnostem (byl zetěm Karla Paříka, nejúspěšnějšího architekta své doby na Balkánu).

Ten má na svém hrobě výstižný epitaf: Čech rodem, Sarajevan volbou. A právě následovníkům Karla Paříka je věnovaný další díl televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 18. června ve 20:00), který svým neodolatelným způsobem uvádí architekt David Vávra.

Ilidža – hotel Hercegovina

Ilidža – hotel Hercegovina

Od Sarajeva po Mostar

Další díl cyklu ukazuje zajímavé stavby, které navrhli čeští architekti v Sarajevu a Mostaru, ale také třeba lázeňský komplex v Ilidži, asi dvacet kilometrů od Sarajeva. Tady navrhoval a stavěl hlavně Karel Pánek, rodák z Místku, ale i František Blažek. Český vliv tu byl veliký, prvním ředitelem tu byl ostatně také Čech, Julius Pojman.

František Blažek

1863–1944
Autor staveb pro lázeňský komplex Ilidža, zeť Karla Paříka. Své stavby nezatěžoval zbytečnou dekorací, odklání se od ortodoxního historismu, jeho práce ovlivnil místní folklór. Pronikl i do podstaty pseudomaurského stylu, který použil na objektu pavilonu Bosny a Hercegoviny pro výstavu Uherského milénia v Budapešti, a výrazně tak přispěl rozvoji "bosenského .stylu".

V roce 1903 odešel do českých Hořic, kde působil na tamní slavné kamenické a sochařské škole.

Lázeňské domy Austria, Bosna či Hercegovina a další doplnil "veřejnými stavbami", jako je například četnická stanice,  další český architekt Jan Kellner.

Za největší Pánkovo dílo se však pokládá Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900. Vyzdobil jej 80 obrazy Alfons Mucha, a to alegorickými malbami z bosenské historie a bosenského prostředí.

Bohužel jeho slávu už dokládají pouze dobové kresby a fotografie. "Na oficiálních stránkách Sarajeva je však Alfons Mucha identifikovaný jako Vídeňan," připomíná David Vávra.

Interiér Bosenského pavilónu

Interiér Bosenského pavilónu

Pařík a jeho syn Marián, také architekt, se sice pohybovali především v oblasti osvědčeného historismu, ale klidně si "vystřihli" i funkcionalistickou stavbu, což dokládá třeba takzvaný Vakufský dům v Sarajevu.

K dochovaným architektonickým skvostům patří také Filipovićevova kasárna v Sarajevu (František Blažek, Karel Pánek) nebo Františkánský klášter (Karel Pánek). O tom, že Češi stavěli krásné, ale hlavně funkční stavby, svědčí jejich využívání pro původní zadavatele. Příklad? Výše zmiňovaná kasárna slouží vojákům víc než 110 let, dnes v nich sídlí ministerstvo obrany.

Filipovićevova kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Filipovićevova kasárna, Sarajevo, František Blažek, Karel Pánek (spolupráce), 1898–1899

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Vila pro civilního adláta (dnes rakouská ambasáda), Sarajevo, Karel Pánek, 1894–1895

Karel Pánek

* 1860 v Místku
Autor mnoha projektů v lázních Ilidža a u pramenů řeky Bosny (Vrela Bosne), ve svých projektech často interpretoval renesanci. Stavěl především objekty veřejného charakteru: kasárna v Sarajevu, ředitelství železnic apod. Jeho největším dílem je Bosenský pavilon pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900, který vyzdobil svými obrazy Alfons Mucha.

Půvabná je i vila pro civilního adláta (Karel Pánek). Funkci tehdejšího rakousko-uherského úředního zástupce, pro něhož se dům stavěl, vykonával český šlechtic. Dnes slouží stavba jako rakouská ambasáda.

K vrcholům práce českých architektů patří budova gymnázia v Mostaru. František Blažek tu vytvořil nádhernou ukázku bosenského stylu s třemi gradujícími úrovněmi. Pseudomaurské prvky, řada ornamentů, krajkoví, kruhová okna – najdete tu to nejlepší, co architektura v této oblasti nabízí.

A nejlepší tu byli a jsou i žáci. Vedle výběrového gymnázia se zde v současnosti našel prostor i pro mezinárodní lyceum, kam cíleně přijímají pouze dva žáky z asi padesáti zemí světa, od Evropy až po Ameriku či Afriku. Učí se zde respektovat různá náboženství i zvyklosti. "Je dokázáno, že lidé, kteří se pohybují v kvalitní architektuře, získávají díky ní i vlastní sebedůvěru," upozorňuje David Vávra.





Nejčtenější

Pokud se na pánvi smaží, plocha s patentovanou  úpravou SensoRed je pouze...
Kuchyňské trendy opisují od profesionálů, někdy jde ale jen o módu

Evropa propadla euforii z domácího vaření a pečení. A také nutnosti dodržování pitného režimu. Jen tak si lze vysvětlit letošní nabídku únorového veletrhu...  celý článek

Pod zvýšenou kuchyňskou podlahou je pračka a úložný prostor. Vedle malý...
Běloruská rodina žije v extrémně malém domě. Stál je 120 tisíc korun

Tříčlenná rodina odmítla hypotéku. Nechtěla se na desítky let zadlužit, ani platit vysoké nájemné. Manželé s malým synem a jedním psem opustili pronajatý byt v...  celý článek

Větší místnost původně sloužila jako obývací pokoj a ložnice zároveň. Tím, že...
Z nepraktického malého bytu vznikl příjemný interiér. I bez bourání

Interiér holešovického bytu byl tmavý, přeplněný, zastaralý a ani po praktické stránce neodpovídal současným nárokům na bydlení. Po odborném zásahu se však...  celý článek

Rachel Robertsová stojí před svým domem v anglickém městě Stoke-on-Trent.
Koupila dům za jednu libru. Po rekonstrukci ho může prodat za 50 tisíc

Rachel Robertsová se v roce 2014 přihlásila do programu, který vyhlásila radnice anglického města Stoke-on-Trent. Vybraní zájemci získali vybydlené obecní...  celý článek

1
Děsím se protikuřáckého zákona. Už teď nemohu kvůli kavárně větrat

Bydlím v centru Prahy v domě se dvěma podniky. Okna do dvora téměř neotvírám, hosté u stolků hlučí a kouří. Další stojí na ulici a také kouří. Bojím se, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.