Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejkrásnější muzeum na Balkánu navrhl Čech. Vybavil je českým nábytkem

  1:00aktualizováno  1:00
Shluk náboženství srovnatelný s New Yorkem nebo Jeruzalémem, to je Sarajevo. A tak tu stojí vedle sebe synagoga, mešita, pravoslavný či katolický kostel. Často mají stejného tvůrce, českého architekta Karla Paříka.

Do Sarajeva přišel už v roce 1884, aby se spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do práce na katolické katedrále. Neustále studoval architekturu Španělska a severní Afriky, ale také vídeňské, byzantské, turecké a islámské vzory.

Vždy a na vše se pečlivě připravoval. Před prací na Zemském muzeu navštívil Budapešť, Norimberk, Mnichov, Magdeburk, Liberec, Prahu i Vídeň, aby si udělal představu, jak má muzeum vypadat, ale také jak funguje a co potřebuje.
Nejen se stavbou sarajevského zemského muzea se tak můžete seznámit v dalším díle televizního cyklu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 11. června ve 20:00).

Architekt David Vávra tu totiž dává například do kontrastu skvělou architekturu českého tvůrce s "vojenskými" rekreačními komplexy. V době občanské války si je ovšem rozstříleli jejich samotní majitelé.

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Zemské muzeum v Sarajevu, Karel Pařík, 1907–1912

Vrchol tvorby s českým nábytkem

Zemské muzeum v Sarajevu, které vzniklo v letech 1907 až 1912, představuje vrchol Paříkovy tvorby. Byl to nejrozsáhlejší muzejní komplex od Vídně směrem na východ. Za 51 měsíců se postavily čtyři na sobě nezávislé stavby, v nichž jsou umístěny čtyři sbírky: prehistorická, antická, etnografická a přírodovědecká.

Pařík zde geniálně vyřešil prostor, navíc jej skvěle doplnil botanickou zahradou. A také nábytkem od českých a moravských tvůrců. Do dnešních dnů přežily (a stále se používají) thonetky, ale také dřevěné vitríny od Josefa Škorpila z Plzně. (Jejich přežití je o to neuvěřitelnější, že v době druhé světové války bylo muzeum poškozeno a pršelo do něj.) Český architekt Josef Pospíšil navrhl vnitřní kompozice etnografického oddělení.

Žasnoucí David Vávra v ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

Žasnoucí David Vávra v ulema-medžilis (sídlo církevního společenství), Sarajevo, Karel Pařík, 1911

K dalším vrcholům českého architekta, který v Bosně-Hercegovině vytvořil kolem 150 významných staveb, patří i ulema-medžlis (sídlo církevního společenství, které plní funkci jakési "fary") postavené před takzvanou Císařovou mešitou v roce 1910 až 1911. Pařík tu využil prvky turecko-osmanské architektury, a to tak dokonale, že obě stavby dnes lidé vnímají jako jeden celek, byť mešita vznikla v 16. století, dělí je tedy 400 let...

Ne všechny projekty Karla Paříka přežily v pořádku do dnešních dnů nebo se dočkaly rekonstrukce. Smutný je třeba pohled na lázeňský objekt v Kupari z roku 1911, který dříve patřil českému státu. Po znárodnění však jen chátral.

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 – patřilo českému státu, ale bylo znárodněno a takto dopadlo.

Letovisko v Kupari, Chorvatsko, Karel Pařík, 1913 – patřilo českému státu, ale bylo znárodněno a takto dopadlo.

Karel Pařík

4. července 1857 ve Veliši u Jičína jako šestý syn v rodině.
Vystudoval střední průmyslovou školu stavební ve Vídni, kde se později také zapsal na Akademii výtvarných umění. Do Sarajeva odjel v roce 1884, o dva roky později vstoupil do státních služeb, až do roku 1916 pracoval pro stavební odbor Zemské vlády v Sarajevu. V prosinci 1899 mu císař udělil rytířský kříž. Na jaře roku 1916 byl po 30 letech služby penzionován.

Je autorem více než 110 realizovaných projektů po celé Bosně a Hercegovině, na přibližně 40 dalších se podílel, řadu staveb navrhl také v Chorvatsku.
Poslední velkou stavbu, kostel sv. Josefa (1937–1939) navrhl se svým synem Marianem, který se také stal architektem.

Karel Pařík vytvořil řadu škol, sakrálních a vojenských staveb, společensky prospěšných a kulturních objektů, soudní budovy a věznice, administrativní a správní budovy pro náboženské spolky, státní hospodářské budovy, nemocnice, banky, pohostinské a rekreační objekty, komplexy s bytovými a nebytovými prostorami. Je i autorem několika regulačních plánů, řadu let učil na Technické škole v Sarajevu.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.