Nejvýznamnější stavby v Sarajevu navrhl Čech. Pak ho zničily brambory

Zabili nám Ferdinanda. Kvůli bramborám musel odejít do penze skvělý český architekt. První větu ze Švejka zná snad každý, Karla Paříka, skvělého architekta, k němuž patří druhá věta, téměř nikdo. Obě dvě "kauzy" přitom souvisejí s jediným městem, Sarajevem.

Karel Pařík přijíždí do Sarajeva už v roce 1884 jako celá řada šikovných Čechů. Území Bosny a Hercegoviny, které od 15. století patřilo pod Osmanskou říši, se totiž po roce 1878 po vleklé balkánské krizi dostalo pod "protektorát" Rakouska-Uherska.

Mocnářství do země okamžitě vyslalo své úředníky i odborníky. Proto sem přijížděla spousta Čechů. "Fungovala tu jazyková blízkost," vysvětluje architekt David Vávra. Mezi těmi, kteří měli pozvednout Bosnu a Hercegovinu, byl i český rodák Karel Pařík. A právě jemu je věnovaný další díl televizního seriálu Šumné stopy (ČT2 v sobotu 4. června ve 20:00).

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 – atrium před zastřešením

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Architekt Karel Pařík navrhl a postavil snad všechny nejvýznamnější stavby v Sarajevu, od Šerijatské školy, Penzijního ústavu, Zemského muzea, radnice, vězení až po Společenský dům, který po třiceti letech přestavěl na divadlo. Stal se vrchním zemským radou, získal i řád od císaře. Jenže na jaře roku 1916 byl po 30 letech služby penzionován. "Nesnažil" se totiž uskladnit brambory ve stavbách, které většinou navrhl.

Sarajevská radnice, Karel Pařík, Alexander Wittek, Ćiril Iveković, 1891–1894

Rezidence Esada Kuloviće, Sarajevo, Karel Pařík, 1896

Škola z pohlednic

K Paříkovým nejvýznamnějším stavbám patří Šerijatská soudcovská škola (viz video). Budovu navrhl jako klasickou osmanskou medresu (vyšší střední škola) na principu dvou vnitřních atrií (po rekonstrukci dnes zastřešených), do nichž směřují dva funkční stavební celky. V prvním najdete školní a společné prostory, v druhém místnosti pro studenty.

Stavba jasně ukazuje inspiraci maurskou architekturou i místními medresami.
Vedle Paříka se na stavbě podílel další architekt pocházející z Čech Hans Niemeczek, autor dekorativních interiérů. Stavba se rychle stala nejčastějším námětem pohlednic ze Sarajeva. Škola byla slavnostně otevřena v dubnu 1889 a fungovala až do roku 1937. Od roku 1954 se proměnila na Muzeum města Sarajeva, v době občanské války byla hodně poničena. Po rekonstrukci tu našla místo Fakulta islámských věd.

Šerijatská škola v Sarajevu, Karel Pařík, 1888 – ve své době nejčastější motiv pohlednic ze Sarajeva.

Karel Pařík

* 4. července 1857 ve Veliši u Jičína jako šestý syn Josef a Marie Paříkových.
Vystudoval měšťanku i reálku v Jičíně, pak střední průmyslovou školu stavební ve Vídni, poté se zapsal na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Tady vedl architektonický ateliér slavný dánský architekt Theophil von Hansen, zakladatel novorenesance v architektuře.

V roce 1884 přijel do Sarajeva, kde se spolu se svým spolužákem Josipem Vancašem pustil do realizace katolické katedrály. V roce 1886 vstoupil do státních služeb, až do roku 1916 pracoval pro stavební odbor Zemské vlády v Sarajevu. Je autorem více než 110 realizovaných projektů po celé Bosně a Hercegovině, na dalších přibližně čtyřiceti se podílel. Řadu staveb navrhl také v Chorvatsku.