Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Český architekt učil Japonce stavět ze železobetonu. Dodnes ho ctí

  1:00aktualizováno  1:00
Nejplodnější český architekt 20. století. I tak lze označit Antonína Raymonda, kladenského rodáka. Například za více než 40 let, která strávil v Japonsku, zde postavil stovky staveb. Jeho "šumné stopy" zde položily základ moderní japonské architektury. Další přidal ve Spojených státech.

Z Antonína Reimanna, jednoho ze šesti dětí židovského obchodníka Aloise a jeho ženy Růženy, se po odchodu do Spojených států v roce 1910 stal Antonín Raymond. Ačkoliv studia architektury na České technice zdaleka nedokončil, v Americe si rychle našel práci u významného architekta Casse Gilberta. Od roku 1919 pak působil jako asistent u legendy světové architektury Franka Loyda Wrighta. Právě s ním se dostal do Japonska.

Osud Antonína Raymonda a jeho podíl na moderní japonské architektuře je námětem druhého dílu nového seriálu České televize Šumné stopy (ČT2 v sobotu 30. dubna ve 20:00).

Hotel Imperial se stal základem moderní japonské architektury 20. let minulého století.

Hotel Imperial se stal základem moderní japonské architektury 20. let minulého století.

Zemětřesení stavby přežily, ceny pozemků nikoli

Žasnoucí architekt David Vávra provází diváka po stopách řady staveb, byť mnohé již neexistují. Hotel Imperial, na jehož stavbě se na počátku 20. let minulého století Raymond podílel, sice přežil děsivé zemětřesení Kantó 1. září 1923, při němž se ocitlo jeden a půl milionu lidí bez přístřeší, ale neodolal cenám pozemků. V roce 1970 jej nahradil hotel stejného jména. A to přesto, že původní Imperial pro dva tisíce hostů byl pokládán za skvost moderní japonské architektury.

"V Japonsku totiž neexistuje něco jako naše památková péče," vysvětluje David Vávra. Jako památka zůstal v novém a hlavně obrovitém (a nezajímavém) hotelu z původního pouze barový stolek a fragment dekorativní zdi...

Nepřehlédnutelný krov s diagonálními trámy, které odlehčují interiér - kostel sv. Pavla v Karuizawě.

Nepřehlédnutelný krov s diagonálními trámy, které odlehčují interiér – kostel sv. Pavla v Karuizawě.

Katolický kostel sv. Pavla v Karuizawě připomíná skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.

Katolický kostel sv. Pavla v Karuizawě připomíná skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.

Do dnešních dnů zůstaly naopak zachovány některé dřevěné domy, v nichž Raymond prokázal neuvěřitelný cit pro kombinaci moderní architektury a japonské práce se dřevem, to vše lehce spojené valašskými stavbami. "Takže si u Raymondových kostelíků připadáte tak trochu jako ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm," říká architekt Vávra.

K vrcholům tvorby dvacátých let minulého století patří třeba dům pro švýcarského obchodníka s hedvábím Fritze Ehrismanna v Jokohamě, kde je dnes architektonické muzeum s přistavěnou kavárnou. Úžasná je i dřevěná italská vila. Platí o ní Raymondova slova stejně jako o vile Fritze Ehrismana: "Dům zabíhá do zahrady jako had do trávy."

Strop auly ve škole Hoshi, Tokio, Antonín Raymond, 1924

Strop auly ve škole Hoshi, Tokio, Antonín Raymond, 1924

Odkaz stále živý

Po tragickém zemětřesení v roce 1923 se Raymondovi otevřely obrovské možnosti. Jeho budovy postavené ze železobetonu totiž zůstaly stát. Zákazníci z Tokia i Jokohamy se o jeho práci zajímali stejně jako cizinci žijící v Japonsku. Stavěl ambasády Spojených států, Belgie, Francie, ale i Sovětského svazu, budovu Golfového klubu ve funkcionalistickém duchu, ale také školy, kostely a univerzity.

Například univerzita Hoshi, kde se dodnes připravují pro svůj obor lékárníci, s neuvěřitelnou aulou pro dva tisíce studentů, "přežila" bez újmy díky monolitické betonové konstrukci už celou řadu zemětřesení. Vznikla v roce 1924.
A mnohé ze škol, které navrhl, se staly vzorem i pro dnešní stavby:poslední škola "podle Raymondových not" byla dokončena v roce 2008!

Ateliér, který v Japonsku založil, pokračuje v tradici a práci svého zakladatele.

Antonín Raymond

arch. Antonín Raymond

Arch. Antonín Raymond

1888 Kladno – 1976 USA
Absolvoval reálku a pak začal studovat architekturu v Praze. V roce 1910 odjel do USA. Začal pracovat v architektonické kanceláři Casse Gilberta. V roce 1914 se oženil s Noémi Pernissen. Ta později navrhovala interiéry a nábytek pro jeho stavby.

V roce 1919 odjel do Japonska, kde pracoval pro architekta Franka Llyoda Wrighta. Po zemětřesení v roce 1923 se podílel na obnově poničeného Tokia. V roce 1937 musel zemi vycházejícího slunce opustit kvůli fašismu, po skončení 2. světové války se tam však vrátil a pomáhal s obnovou.
Stal se americkým občanem poměrně záhy po svém příjezdu do USA, přesto za první světové války spolupracoval jako důstojník zpravodajské služby s Masarykovou skupinou, ve dvacátých letech byl honorárním konzulem Československa v Japonsku. Funkci vykonával zdarma, v roce 1928 byl oceněn Řádem bílého lva IV. stupně.
Všechny jeho sestry a bratři zemřeli v koncentračních táborech.

Autor:




Nejčtenější

Kuchyňskou linku designérky zredukovaly pouze na spodní skříňky. Je zde plně...
Jak se staví sen pro ženu, které zůstal jen vybydlený byt

V Otvovicích všichni znají nejen Lucii Bílou, ale také nemocnou Zdeňku. Roztroušená skleróza ji trápí už skoro dvacet let a invalidní důchod není právě zdrojem...  celý článek

Dům s přilehlou garáží při pohledu z ulice. Okna nahoře patří třem ložnicím....
Postavili si moderní „perníkovou chaloupku“. Šindele nahradil hliník

Rodinnému domu opláštěnému hliníkovými šablonami přezdívají místní perníková chaloupka. Leží kousek od Brna, v malebné obci obklopené vinicemi. Majitelé v něm...  celý článek

Návštěvy nejvíce obdivují velkolepé prostory, původní nábytek a výzdobu.
Sedmipokojová rezidence pražských primátorů je od roku 1928 v knihovně

S významnou státní funkcí se pojí i důstojné bydlení. Prezident se nastěhoval do Lumbeho vily, premiér využívá Kramářovu vilu, primátorka hlavního města má k...  celý článek

Z visuté terasy je nádherný výhled na řeku a okolí.
Mají visutou terasu a kamenné schody. Ty zničily záda i kamarádům

Na stavbě domu se často podílí celá rodina i spousta přátel, jsou však okamžiky, kdy se bez této pomoci neobejde ani zdánlivě jednoduchá stavba terasy. To je i...  celý článek

Spirály. Dostatek světla, příjemné barvy a ladné křivky jsou potřeba v Nové...
Prozářená architektura. Most v poušti i ladné křivky psychiatrie

Světové stavby posledních let, které si nejlépe poradily se světlem a pohrály si s osvětlením. Většina z nich získala nominaci či zvítězila v prestižních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.