Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šumná města: z moravské synagogy je asijská tržnice

  0:01aktualizováno  0:01
Třináct let, 66 dílů. Tak dlouho se točil a tolik pokračování má za sebou slavný televizní seriál Šumná města. Režisér Radovan Lipus a architekt David Vávra se v něm zaměřili na architekturu a urbanismus 19. a 20. století. Ze seriálu vznikla i výstava ojedinělých fotografií. Ta byla zahájena 9. října v Muzeu Kampa.

Synagoga proměněná na tržnici | foto: Michael Míček

Mnohé fotografie doslova šokují. Třeba záběr na naprosto neomluvitelnou devastaci náměstí v Jihlavě kvůli stavbě Prioru:

"Nejenže zde byl zbourán komplex historických domů, ale kvůli zavážení zboží do obchodního domu se propadají unikátní podzemní chodby. Dnes chybí jakákoli vůle něco změnit," řekl při vernisáži výstavy Radovan Lipus.

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Jihlavský Prior zničil historické centrum města

Děsivě působí i fotografie židovské synagogy ve Velkém Meziříčí, z níž je dnes asijská tržnice. Právě dnes večer – ČT2 v 21:25 – můžete zhlédnout díl pod názvem Šumné Horácko.

Dobovým hasičským autem jej projížděl loni na podzim architekt David Vávra. Navštívil Tasov, Třebíč a Velké Meziříčí. Protože autoři seriálu nestíhají sledovat osud "svých staveb", podívali jsme se na současný osud synagogy.

popisek Jihlava ve Stroji času
Triumf normalizace nad prohnilým středověkem

Tržnice v synagoze

Osud unikátní stavby z roku 1870, jejímž autorem je architekt Augustin Prokop, není příliš radostný. Nacisté ze synagogy odvezli bohaté a cenné vnitřní zařízení v roce 1943, po válce zde bylo průmyslové skladiště.

 

Po revoluci získala synagogu zpět Židovská náboženská obec v Brně, ta ji však od roku 1991 pronajímá soukromé firmě. A tak tu funguje asijská tržnice. Na černobílých fotografiích (jsou z majetku Ing. Antonína Dvořáka) vidíte původní stav synagogy, na úvodní pak současný.

"Město mělo výhrady kvůli tomuto využití, ale židovská obec nemá finance na změny. Své rozhodnutí o pronájmu obhajuje i tím, že se zde také v době, kdy byla stavba využívána pro náboženské účely, konaly trhy," vysvětluje Ing. Antonín Kozina, vedoucí odboru výstavby a regionálního rozvoje ve Velkém Meziříčí.

Město podle něho přispělo na opravu střechy, aby do synagogy nezatékalo, nechalo zbořit i nedalekou ruinu, jež hyzdila okolí. Vedení města se pokoušelo nalézt i jiné možnosti jejího využití. Z plánu vytvořit zde koncertní sál s varhany, které město nemá kam umístit, však nakonec sešlo, protože prostor nebyl dostatečně velký.

"Byly zde i návštěvy z Izraele, ale nic se nezměnilo. Nejsme vlastníky, proto nemůžeme rozhodovat," tvrdí Antonín Kozina. Navíc je tu i další problém – nedaleko této synagogy je další, která již kulturním účelům slouží – místo zde našla obrazová galerie. Návštěvníků tu však v posledních letech valem ubývá, Velké Meziříčí není právě turistické centrum. 

 

Bohužel. "Kdyby byla Nová synagoga v Praze, a ne zde, proudily by k ní davy, jde o unikátní stavbu," prohlásil při zahájení výstavy Radovan Lipus.

Architekt Jaroslav Klenovský, zastupující Židovskou obec v Brně, měl pro nás o něco příznivější zprávy: "V létě byl dokončen stavební projekt na rekonstrukci synagogy. Ten musí ovšem doplnit další projekt – finanční. Doufáme, že na něj získáme finance z fondu Evropské unie."

Jak se chováme k památkám

Chcete se podívat na to, jak se chováme ke svému kulturnímu dědictví? Výstava 65 velkoformátových panoramatických černobílých fotografií z kalendářů Šumná a bezbranná 2003-2009, která začala 9. října v Praze v Muzeu Kampa, vám to ukáže dost přesvědčivě.

Stejně jako seriál ukazuje ohrožené památky a objekty architektury 19. a 20. století v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Součástí výstavy jsou i besedy s autory a promítání nových dílů televizního seriálu Šumná města, který nabídl divákům netradičně pojaté informace i sžíravou ironii ukazující devastaci architektury.

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Poutní místo Hostýn - a větrná elektrárna

Černobílé fotografie Michaela Míčka skvěle dokumentují jednotlivé díly seriálu Šumná města. A jak vlastně vznikl?

"Bylo to díky myšlence natočit dokument, který měl být rehabilitací ostravské architektury konce 19. a 20. století, především industriální. Tento nápad se zrodil v hlavě Radovana Lipuse v roce 1995 ve formě ´street movie´ Šumná Ostrava," prozrazuje nenapodobitelný průvodce seriálem, architekt David Vávra.

Ostrava byla ovšem jen začátek. Kladný ohlas diváků vedl k natočení dalších dvou dílů. Postupně pak vznikaly další, celkový počet dosáhl symbolického čísla 66 - Šedesát šest šumných měst.

Přívlastek "šumný" vznikl docela náhodně, jde o název kupletu z 30. let, který se jmenuje Šumná Ostrava. Radovan Lipus jej použil před lety do své hry: "Když jsem psal dokument o Ostravě, název se nabízel, ale v životě bych se nenadál, že to nabere takový šus!"

Výstava se objevila i v Tokiu

Výstava se objevila i v Tokiu

Unikátní výstava fotografií ze seriálu dnes putuje po českých a zahraničních městech i metropolích už od roku 2007. Viděli ji ve Vídni, Brně, Budapešti, Ostravě, Stockholmu, Římě, Tokiu, Úštěku i v Bratislavě. Nyní ji do 16. listopadu můžete zhlédnout v Muzeu Kampa, v Konírně Sovových mlýnů.

Zdeněk Lukeš, architekt a historik architektury, o výstavě prohlásil: "V České republice je mnoho krásných památek, ba daleko více než v mnoha krajinách jiných. Jsme na ně také patřičně pyšní. Ale jen na některé – ty upravené, načinčané. Na ty ostatní, které se pomalu rozpadají - pokud už se nerozpadly docela - nebo které byly brutálně přestavěny, moc pyšní nejsme, dokonce se za ně někdy i trochu stydíme. Stydíme se ale asi málo, protože jinak by takových smutných památníků naší lhostejnosti nebylo kolem nás takové množství. Nejhorší je oblast Sudet."

Fotografie šumných měst můžete mít i doma. Možná pak jejich osud nebude tak smutný. Lze si je totiž koupit jako kalendář, který nabízejí vybraná pražská knihkupectví nebo si jej můžete objednat na dobírku v Občanském sdružení Šumná města.

UFO v Beskydech

UFO v Beskydech

To ze zisku z jejich prodeje totiž pomáhá upozorňovat na zanedbávané památky moderní architektury. Právě publikováním a upozorněním na jejich katastrofální stav se totiž některé z nich podařilo zachránit.

Třeba se i ze synagogy ve Velkém Meziříčí stane něco jiného než asijská tržnice. Takových staveb je však kolem nás – bohužel – ještě stále příliš mnoho.


Šumná a bezbranná 2003-20009

Autor projektu: Občanské sdružení Šumná města
Organizátor výstavy: Happy Materials, s.r.o.
Fotografie:  Michael Míček
Autoři doprovodných textů a básní: Radovan Lipus a David Vávra
Architekt výstavy: David Vávra
Grafický návrh: Pavel Šťastný
Produkce: Tomáš Hendrych

Výstava se koná pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga

Generální partner výstavy: Hochtief CZ, a.s.
Hlavní partner výstavy: Winkhaus CZ, s.r.o.
Partneři výstavy: Axom Kladno, s.r.o., a Happy Materials, s.r.o.






Nejčtenější

V dobře fungující kuchyni je třeba mít vše příhodně po ruce, bez dlouhého...
Kuchyňské spotřebiče s vychytávkami, které majitelům usnadňují práci

Zatímco řadu let se výrobci kuchyňských spotřebičů snažili zejména snížit jejich spotřebu energie či vody, dnes už řeší například i vychytávky s ergonomií a...  celý článek

Koupelna po rekonstrukci: sprchový kout s odtokem do stěny, velké umyvadlo s...
Když si majitel sám zrekonstruuje koupelnu, dohlédne si na kvalitu

Kámen patří k nejstarším přírodním materiálům spojeným s koupelí, v interiéru působí luxusně. Tmavě šedý keramický obklad s kamenným designem, k nerozeznání od...  celý článek

Bytem prochází motiv tartanové kostky, barvy jsou ve světlých přírodních...
Za slovo útulný se nestydí, byt zrekonstruovala v tomto duchu

Byt o velikosti 55 metrů čtverečních není velký, ale pro ženu středního věku, která zde žije sama, naprosto dostačující. I proto se pustila do rekonstrukce....  celý článek

Z vily je výhled na Jaderské moře a centrum Splitu.
Středomořská kamenná vila z 30. let v centru Splitu je na prodej

Vilu Mediterraneo si v roce 1935 v centru Splitu postavil zámožný obchodník s vínem z italského Terstu. Tradiční dalmáckou kamennou stavbu nyní vlastní...  celý článek

Malý pařížský byt proměnila Carla Lopezová a Margaux Meza z pařížského...
Proměna za milion korun. Z nemožné špeluňky je bydlení k nakousnutí

Mladý pár si v Paříži koupil byt velký 36 metrů čtverečních, do kterého dvacet let nikdo neinvestoval. Zanedbanou špeluňku si vzaly do parády dvě...  celý článek

Další z rubriky

Mutants - regálová reprosoustava z pryskyřice
Designéři vytvořili koberec ve tvaru Beskyd či reproduktory jako sochy

Vzlétnout do oblak, zachytit inspiraci a přistát na zem s nápadem, který osloví veřejnost. Takové jsou imaginární cesty Petry Krausové a Libora Sošťáka ze...  celý článek

Willstonovo studio
Američané dodnes bydlí rádi v „perníkových“ chaloupkách s pavučinami

Perníková chaloupka z klasické hororového příběhu o Jeníčkovi a Mařence, kdy sourozenci uváznou v hlubokém lese uvězněni v bizardním domě, se stala základem...  celý článek

Novinkou jsou zlaté sloupy v hlavní barové místnosti.
Bar podle Becherovky a pístů z ponorky z filmu Vynález zkázy

Filmový festival v Karlových Varech finišuje. V těchto dnech se městu dokonce přezdívá „Karlovy Bary“. Hosté tu mají řadu příležitostí, kde se občerstvit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.