Některé druhy se lépe množí na jaře z bylinných řízků, jako například libory. Jiné se zase ujmou snadněji v létě z řízků polovyzrálých, jako třeba známé fuchsie a ibišky. Takové řízky jsou na vrcholu měkké. V místě, kde je uříznete, by však už měly být zdřevnatělé. Jejich rychlému zakořenění se dá napomoci použitím práškového či tekutého kořenového stimulátoru. Ten se používá před tím, než se řízek zapíchne do zeminy či perlitu. Také vysoká vzdušná vlhkost, která se udržuje ve skleníku, plastovém skleníčku nebo jen v nádobě obalené fólií nebo mikrotenovým sáčkem, působí příznivě. Nesmí se zapomenout na větrání. U rostlin s velkými listy je vhodné seříznout jejich čepel tak, aby z listu zůstala přibližně polovina a zmenšila se tak plocha, kterou rostlina odpařuje vodu. Kořínky se pak vytvoří rychleji.
Jak tvarovat
Kvetoucím korunám na štíhlém kmínku se někdy říká kordony či vysokokmeny. Na jejich tvarování se hodí silné, zatím nerozvětvené rostliny. U těch je zapotřebí pravidelně odstraňovat postranní výhony a připevnit je k podpůrné tyčce. Až výhon doroste výšky, kde chcete mít korunku, zaštípněte vrchol. Dalším pravidelným zaštipováním se podpoří rozvětvení a zahoustnutí korunky a většinou také bohatější nasazení květů. Tvar korunky je možné výrazněji ovlivnit řezem. Správné seříznutí je šikmé, umístěné přibližně jeden až dva milimetry nad pupenem. Horní část řezu by měla směřovat k pupenu. Kmínek je potřeba u některých druhů neustále vyholovat, to znamená odstraňovat z něj rašící výhonky.
Na zimu dovnitř
Téměř všechny kvetoucí stromky patří do kategorie takzvaných přenosných rostlin. Přes léto se jim bude líbit na balkoně, terase či zahradě. Přestože kompaktnější formy některých druhů mnohdy zimu přežijí venku, bývají vysokokmeny náchylnější na mráz, a proto je třeba jim zajistit přezimování. Většině rostlin bude vyhovovat světlé a chladné místo, s teplotou okolo deseti stupňů Celsia. Na podmínky přezimování jednotlivých druhů je lepší se informovat u odborníků.
Vhodné rostliny
Mezi nejběžnější druhy, které se dají takto tvarovat, patří fuchsie. Jako stromek se dají vypěstovat nejen vzpřímené druhy, ale i převislé, které vypadají na kmínku obzvlášť pěkně. Jinou známou vhodnou rostlinou pro tento způsob pěstování je pařížská kopretina. Koruny poseté bílými květy se žlutými terči kvetou prakticky neustále, jejich stále obrážející kmínek je potřeba oštipovat. Z pelargonií lze takto upravit i vonné druhy. Méně často jsou k vidění stromky vypěstované z keříkovitých čilimníků. Zajímavou novinkou jsou na našem trhu libory. Jednotlivé kvítky mění barvu v průběhu kvetení od žluté přes oranžovou až k růžové, takže i jedno květenství obsahuje současně květy různých barev. Vyžadují každoroční přesazení a neměli by být v dosahu dětí, jsou totiž ve všech svých částech jedovaté. Z rostlin, které jsou spíše známé jako pokojové, je možné vyholováním jejich kmenů a pravidelným zaštipováním tvarovat ibišky. Při teplejším přezimování v místnosti je potřeba je občas přihnojit. Podobné zacházení bude vyhovovat i mračňákům, lidově nazývaným pokojové javory. Stálezelené nekvetoucí kuličky se dají vypěstovat z cypřiše velkoplodého, který se prodává pod názvem pokojový cypřiš. Tvarovat se dá během celé sezony. Zajímavý stromek se dá vytvořit i z břečťanu, ten je však nutné naroubovat na příbuzný prodarovec.
Jak tvarovat
Kvetoucím korunám na štíhlém kmínku se někdy říká kordony či vysokokmeny. Na jejich tvarování se hodí silné, zatím nerozvětvené rostliny. U těch je zapotřebí pravidelně odstraňovat postranní výhony a připevnit je k podpůrné tyčce. Až výhon doroste výšky, kde chcete mít korunku, zaštípněte vrchol. Dalším pravidelným zaštipováním se podpoří rozvětvení a zahoustnutí korunky a většinou také bohatější nasazení květů. Tvar korunky je možné výrazněji ovlivnit řezem. Správné seříznutí je šikmé, umístěné přibližně jeden až dva milimetry nad pupenem. Horní část řezu by měla směřovat k pupenu. Kmínek je potřeba u některých druhů neustále vyholovat, to znamená odstraňovat z něj rašící výhonky.
Na zimu dovnitř
Téměř všechny kvetoucí stromky patří do kategorie takzvaných přenosných rostlin. Přes léto se jim bude líbit na balkoně, terase či zahradě. Přestože kompaktnější formy některých druhů mnohdy zimu přežijí venku, bývají vysokokmeny náchylnější na mráz, a proto je třeba jim zajistit přezimování. Většině rostlin bude vyhovovat světlé a chladné místo, s teplotou okolo deseti stupňů Celsia. Na podmínky přezimování jednotlivých druhů je lepší se informovat u odborníků.
Vhodné rostliny
Mezi nejběžnější druhy, které se dají takto tvarovat, patří fuchsie. Jako stromek se dají vypěstovat nejen vzpřímené druhy, ale i převislé, které vypadají na kmínku obzvlášť pěkně. Jinou známou vhodnou rostlinou pro tento způsob pěstování je pařížská kopretina. Koruny poseté bílými květy se žlutými terči kvetou prakticky neustále, jejich stále obrážející kmínek je potřeba oštipovat. Z pelargonií lze takto upravit i vonné druhy. Méně často jsou k vidění stromky vypěstované z keříkovitých čilimníků. Zajímavou novinkou jsou na našem trhu libory. Jednotlivé kvítky mění barvu v průběhu kvetení od žluté přes oranžovou až k růžové, takže i jedno květenství obsahuje současně květy různých barev. Vyžadují každoroční přesazení a neměli by být v dosahu dětí, jsou totiž ve všech svých částech jedovaté. Z rostlin, které jsou spíše známé jako pokojové, je možné vyholováním jejich kmenů a pravidelným zaštipováním tvarovat ibišky. Při teplejším přezimování v místnosti je potřeba je občas přihnojit. Podobné zacházení bude vyhovovat i mračňákům, lidově nazývaným pokojové javory. Stálezelené nekvetoucí kuličky se dají vypěstovat z cypřiše velkoplodého, který se prodává pod názvem pokojový cypřiš. Tvarovat se dá během celé sezony. Zajímavý stromek se dá vytvořit i z břečťanu, ten je však nutné naroubovat na příbuzný prodarovec.
 Stromek z pařížské kopretiny je potřeba pravidelně zaštipovat, aby bohatě kvetl. |
 Takto velkého stromku libory se dočkáte až po několik a letech. |
