Novější přístroje jsou proto již běžně vybaveny systémem Dolby Surround, který jen pomocí zabudovaných reproduktorů vy tváří virtuální iluzi prostoru. Podobné přístroje dostanete v cenách od 20 do 30 tisíc korun. Ti, kteří nechtějí z kvality nic slevit, se však musí smířit se soupravou šesti reproduktorových skříní. Rozmístění a propojení všech součástí sestavy není právě jednoduché, a odborníci proto tvrdí, že nejlépe se ze záludnostmi montáže vypořádají zájemci, kteří s domácím kinem počítají již při zařizování obýváku.
Záludnosti akustiky
Novopečení majitelé domácího kina doma často zjistí, že jejich sestava navzdory pečlivému výběru nehraje tak, jak by správně měla. "Důvod je prostý - do hry totiž vstupuje akustika místnosti," vysvětluje Milan Slanec z firmy Audio Art, který se na domácí kina specializuje. Podle jeho názoru se parametry poslechového prostoru na kvalitě zvuku podílejí dokonce až z jedné poloviny. Nejdůležitější vlastností je takzvaný dozvuk, který vnímáme jako sotva postřehnutelnou ozvěnu. Běžné vybavení obývacích pokojů - tedy například závěsy, čalouněná sedací souprava nebo koberec - místnost obvykle uspokojivě zatlumí. Nesnáze však přináší současný trend, který dává přednost volnému prostoru. Při pohledu na otevřené a minimalisticky zařízené interiéry sice zajásá bytový architekt, akustikům však rázem naskočí husí kůže. Úskalím jsou především velké hladké plochy, tedy například podlahy bez koberce, volné stěny nebo bohatě prosklený nábytek. Kvalitní reprodukci v takovém případě nezajistí ani špičkové přístroje. "Důležité je především správné umístění reproduktorů. Akustiku lze přizpůsobit téměř v každém prostoru: využíváme přitom speciálních materiálů, kterými se obloží strop," tvrdí Michal Vošahlík z High-End Audio, jeden z odborníků na speciální domácí elektroniku. Panely, jimiž lze poslechový prostor zatlumit, se vyrábějí v několika variantách a čtvereční metr stojí zhruba 400 až 1000 korun. Jejich odborná montáž přijde na 600 až 800 korun za metr čtereční.
Elegantní doplněk interiéru
Základem domácího kina je především televizor. Současné přístroje se zdokonalují tempem, které doslova bere dech. K vidění jsou televizory se zcela plochou obrazovkou a standardem se stává širokoúhlý formát s poměrem stran 16:9. Na poslední berlínské výstavě IFA se představily dokonce i první přístroje ovládádané hlasem. Nejnovější modely navíc dovedou komunikovat také s počítačem, a stávají se tak skutečným centrem domácí zábavy. O přízeň tuzemských zákazníků soutěží zejména FD Trinitron Wega firmy Sony a model Scénium společnosti Thomson, jejichž ceny se pohybují kolem 50 tisíc korun. Tyto přístroje představují současnou špičku a vynikají ušlechtilým vzhledem, který jednou provždy skoncoval s jednotvárností skříní z černého plastu. Zájemci mají na vybranou z několika barevných provedení a mohou si pořídit i stolek, který tvoří s televizorem kompaktní celek a nabízí prostor pro umístění přehrávače. Nabídka vychází vstříc i náruživým divákům, kteří chtějí sledovat filmy na skutečně velké ploše. Jim jsou určeny projekční televizory nebo zcela ploché plazmové monitory. Nároční milovníci filmového umění však musejí sáhnout mnohem hlouběji do kapsy - kvalitní projekční přístroje obvykle stojí více než 100 tisíc korun, cena plazmových obrazovek se pohybuje kolem 500 tisíc.
S kvalitou roste cena
Zatímco televizor je pro většinu lidí přirozenou součástí interiéru, reproduktorové soustavy domácího kina považuje za ozdobný solitér jen málokdo. Dokonalý zvuk je však nejsilnější zbraní DVD a jeho efektní prostorová reprodukce pomocí vícekanálového systému Dolby Digital 5.1 uspokojí i diváky, kteří chtějí slyšet trávu růst. Optimální sestavou domácího kina je celkem šest reproduktorových skříní. Dvě přední a jedna středová zajišťují stereofonní zvuk, dvě zadní vytvářejí prostorové efekty. O přednes hlubokých tónů se stará takzvaný subwoofer. Současný trh nabízí velké množství sestav, které pocházejí z dílen zahraničních i domácích výrobců. Některé z nich vynikají miniaturními rozměry i přijatelnou cenou; souprava plastových skříní je obvykle k mání již přibližně za šest až sedm tisíc korun. Zvukem nejlevnějších souprav jsou však náročnější diváci často zklamáni. Kdo si chce při promítání filmů přijít skutečně na své, musí ovšem počítat až s trojnásobnou částkou. "Slušnou sestavu lze pořídit zhruba za 15 tisíc, cena skutečně kvalitních souprav začíná na hranici 25 tisíc," upozorňuje Michal Vošahlík z pražského High-End Audio. Podle jeho názoru si zájemci nejlépe vyberou ve specializovaných prodejnách, které jsou vybaveny vlastním poslechovým studiem. "Pro dobrého prodejce je navíc samozřejmostí, že soustavy přiveze a bezplatně se postará o odbornou instalaci a zapojení," dodává.
Kam patří reproduktory
* Kvalita předních reprosoustav je rozhodující, šetření proto není na místě. Stejná zásada platí i pro středový reproduktor, který navíc musí mít magnetické stínění - v opačném případě totiž poškodí televizor.
* Přední soustavy se stavějí po stranách televizoru tak, aby jejich horní hrana byla zhruba ve výšce hlavy diváků. Obrazovka by měla ležet přesně mezi nimi. Poslechové místo a obě reproskříně přitom spojuje pomyslný rovnoramenný trojúhelník. Středový reproduktor lze umístit například na zeď přímo nad televizorem.
* Reprodukci obvykle zhoršují velké a hladké plochy, které se nacházejí v blízkosti soustav nebo v místě poslechu. V podobném případě se vyplatí úvaha o případné změně uspořádání nábytku nebo o dodatečném zatlumení místnosti.
* Přestože se malým reprosoustavám říká "regálové", jejich zabudování do nábytkových sestav je většinou tím nejhorším řešením. Lze je však zavěsit na stěnu nebo umístit na vhodný stojan, který je odolný proti chvění.
* Reproduktorové skříně by nikdy neměly stát v těsné blízkosti nábytku. Minimální odstup je 30 centimetrů, optimem je zhruba půl metru.
* Značný vliv na zvuk mají také kabely, kterými jsou reprosoustavy připojeny. Dobrý prodejce by měl zájemcům s jejich výběrem poradit.
Záludnosti akustiky
Novopečení majitelé domácího kina doma často zjistí, že jejich sestava navzdory pečlivému výběru nehraje tak, jak by správně měla. "Důvod je prostý - do hry totiž vstupuje akustika místnosti," vysvětluje Milan Slanec z firmy Audio Art, který se na domácí kina specializuje. Podle jeho názoru se parametry poslechového prostoru na kvalitě zvuku podílejí dokonce až z jedné poloviny. Nejdůležitější vlastností je takzvaný dozvuk, který vnímáme jako sotva postřehnutelnou ozvěnu. Běžné vybavení obývacích pokojů - tedy například závěsy, čalouněná sedací souprava nebo koberec - místnost obvykle uspokojivě zatlumí. Nesnáze však přináší současný trend, který dává přednost volnému prostoru. Při pohledu na otevřené a minimalisticky zařízené interiéry sice zajásá bytový architekt, akustikům však rázem naskočí husí kůže. Úskalím jsou především velké hladké plochy, tedy například podlahy bez koberce, volné stěny nebo bohatě prosklený nábytek. Kvalitní reprodukci v takovém případě nezajistí ani špičkové přístroje. "Důležité je především správné umístění reproduktorů. Akustiku lze přizpůsobit téměř v každém prostoru: využíváme přitom speciálních materiálů, kterými se obloží strop," tvrdí Michal Vošahlík z High-End Audio, jeden z odborníků na speciální domácí elektroniku. Panely, jimiž lze poslechový prostor zatlumit, se vyrábějí v několika variantách a čtvereční metr stojí zhruba 400 až 1000 korun. Jejich odborná montáž přijde na 600 až 800 korun za metr čtereční.
Elegantní doplněk interiéru
Základem domácího kina je především televizor. Současné přístroje se zdokonalují tempem, které doslova bere dech. K vidění jsou televizory se zcela plochou obrazovkou a standardem se stává širokoúhlý formát s poměrem stran 16:9. Na poslední berlínské výstavě IFA se představily dokonce i první přístroje ovládádané hlasem. Nejnovější modely navíc dovedou komunikovat také s počítačem, a stávají se tak skutečným centrem domácí zábavy. O přízeň tuzemských zákazníků soutěží zejména FD Trinitron Wega firmy Sony a model Scénium společnosti Thomson, jejichž ceny se pohybují kolem 50 tisíc korun. Tyto přístroje představují současnou špičku a vynikají ušlechtilým vzhledem, který jednou provždy skoncoval s jednotvárností skříní z černého plastu. Zájemci mají na vybranou z několika barevných provedení a mohou si pořídit i stolek, který tvoří s televizorem kompaktní celek a nabízí prostor pro umístění přehrávače. Nabídka vychází vstříc i náruživým divákům, kteří chtějí sledovat filmy na skutečně velké ploše. Jim jsou určeny projekční televizory nebo zcela ploché plazmové monitory. Nároční milovníci filmového umění však musejí sáhnout mnohem hlouběji do kapsy - kvalitní projekční přístroje obvykle stojí více než 100 tisíc korun, cena plazmových obrazovek se pohybuje kolem 500 tisíc.
S kvalitou roste cena
Zatímco televizor je pro většinu lidí přirozenou součástí interiéru, reproduktorové soustavy domácího kina považuje za ozdobný solitér jen málokdo. Dokonalý zvuk je však nejsilnější zbraní DVD a jeho efektní prostorová reprodukce pomocí vícekanálového systému Dolby Digital 5.1 uspokojí i diváky, kteří chtějí slyšet trávu růst. Optimální sestavou domácího kina je celkem šest reproduktorových skříní. Dvě přední a jedna středová zajišťují stereofonní zvuk, dvě zadní vytvářejí prostorové efekty. O přednes hlubokých tónů se stará takzvaný subwoofer. Současný trh nabízí velké množství sestav, které pocházejí z dílen zahraničních i domácích výrobců. Některé z nich vynikají miniaturními rozměry i přijatelnou cenou; souprava plastových skříní je obvykle k mání již přibližně za šest až sedm tisíc korun. Zvukem nejlevnějších souprav jsou však náročnější diváci často zklamáni. Kdo si chce při promítání filmů přijít skutečně na své, musí ovšem počítat až s trojnásobnou částkou. "Slušnou sestavu lze pořídit zhruba za 15 tisíc, cena skutečně kvalitních souprav začíná na hranici 25 tisíc," upozorňuje Michal Vošahlík z pražského High-End Audio. Podle jeho názoru si zájemci nejlépe vyberou ve specializovaných prodejnách, které jsou vybaveny vlastním poslechovým studiem. "Pro dobrého prodejce je navíc samozřejmostí, že soustavy přiveze a bezplatně se postará o odbornou instalaci a zapojení," dodává.
Kam patří reproduktory
* Kvalita předních reprosoustav je rozhodující, šetření proto není na místě. Stejná zásada platí i pro středový reproduktor, který navíc musí mít magnetické stínění - v opačném případě totiž poškodí televizor.
* Přední soustavy se stavějí po stranách televizoru tak, aby jejich horní hrana byla zhruba ve výšce hlavy diváků. Obrazovka by měla ležet přesně mezi nimi. Poslechové místo a obě reproskříně přitom spojuje pomyslný rovnoramenný trojúhelník. Středový reproduktor lze umístit například na zeď přímo nad televizorem.
* Reprodukci obvykle zhoršují velké a hladké plochy, které se nacházejí v blízkosti soustav nebo v místě poslechu. V podobném případě se vyplatí úvaha o případné změně uspořádání nábytku nebo o dodatečném zatlumení místnosti.
* Přestože se malým reprosoustavám říká "regálové", jejich zabudování do nábytkových sestav je většinou tím nejhorším řešením. Lze je však zavěsit na stěnu nebo umístit na vhodný stojan, který je odolný proti chvění.
* Reproduktorové skříně by nikdy neměly stát v těsné blízkosti nábytku. Minimální odstup je 30 centimetrů, optimem je zhruba půl metru.
* Značný vliv na zvuk mají také kabely, kterými jsou reprosoustavy připojeny. Dobrý prodejce by měl zájemcům s jejich výběrem poradit.
 Strohé interiéry se líbí architektům, ale i sebelepší přístroje v nich špičkový zvuk nabídnou nemůžou. |
