Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Střešní zahrady zlepšují čistotu ovzduší ve městech

  8:01aktualizováno  8:01
Zatravněné střechy známé už z dávné historie jsou stále oblíbenější. Lidé si začínají opět uvědomovat jejich význam. Zahradní úpravy totiž slouží nejen ke zkrášlení, ale i k ochraně objektů a navíc zlepšují čistotu ovzduší ve městech.

Norský srub se zatravněnou střechou - Norský srub se zatravněnou střechou, jehož model prosazují v Jindřichovicích pod Smrkem. | foto: jindrichovice.cz

Současná architektura a technické možnosti totiž umožňují umístit na střechy zeminu od 30 centimetrů do několika metrů. Například na hradě v Nitře roste strom vysoký 30 metrů.

V době, kdy se v městské zástavbě sleduje množství zplodin, kouře a dalších nepříznivých vlivů na životní prostředí, jsou právě střešní zahrady nejvhodnější pro zlepšení čistoty ovzduší. Odborníci tvrdí, že pokud by bylo v určité lokalitě pět procent zelených střech, lidé by okamžitě poznali jejich blahodárný vliv.

Norský srub se zatravněnou střechouDomy se zatravněnými střechami například prosazují v obci Jindřichovice pod Smrkem, kde využívají model norského srubu ze dřeva. Střechy jsou také často vybaveny solárními panely a za domem je i větrná elektrárna. - více zde

Na střeše květiny, mrkev i petržel
"Bohužel v tomto směru jsou dál stavitelé v Rakousku a v Německu. Ale už také u nás v poslední době začínají firmy tyto metody nabízet a lidé o ně mají stále větší zájem. Laik by si myslel, že plochy střech mohou být pouze zatravněny, což není pravda. Dají se tam pěstovat nejen květiny a okrasné keře, ale také mrkev, petržel, jahody a podobně," uvedl Antonín Fajkoš z Ústavu pozemního stavitelství FAST VUT Brno.

Střešní zahrady mají význam zejména na budovách a objektech komerčních a výrobních, kde jde o velké plochy. Jsou sice nákladné a náročné na údržbu, jejich výhody z hlediska tepelně izolačního i zvukového jsou ale nezanedbatelné.

Třikrát větší životnost a dobrá izolace
Zatravněná střecha také chrání a prodlužuje životnost hydroinstalace. "Musíme si uvědomit, že na střechy působí sluneční záření, ozón, negativní vlivy v ovzduší a různé exhalace. Většina střešních fólií je černé barvy a v létě se silně ohřívá až na 90 stupňů Celsia, v zimě naopak na ně působí mráz až minus 20 stupňů," upozorňuje Fajkoš.

Zatravněná střecha podle něj tento vysoký rozptyl teplot redukuje. Působí totiž jako dokonalá izolace a tím šetří nejen střešní prostory, ale i energii v objektu. "Technologie musí být však perfektně zvládnuta, do budovy nesmí v žádném případě zatékat, pak zvýší životnost střechy až na trojnásobek," dodal.

Střešní zahrady za dob krále Šalamouna
Zelené střechy nejsou ostatně nic nového, první jsou známy již z doby krále Šalamouna, tedy asi 920 let před n. l.

U nás byla první zelená střecha zhotovena v roce 1911 v Lipníku nad Bečvou na bývalé zámecké konírně, která se zachovala dodnes. Na přelomu 60. a 70. let pak vznikla zelená zahrada na prodejně Sempry v Kroměříži, kde je také možné si ji dnes prohlédnout.

Zatravněná střecha působí jako houba
Základem zelené střechy je vodotěsná vana, která se zhotovuje zejména z PVC fólie, a dobrá hydroizolace beze spár. Životnost těchto materiálů se pohybuje v rozmezí 50 let, přičemž by se neměly jejich vlastnosti měnit - musí zůstat stejně stále pružné.

Pak následuje drenážní vrstva pro odvod přebytečné vody z dešťových srážek, ale také ze zavlažování rostlin. Pokrývka střechy musí být doplněna filtrační vrstvou a dalšími technologickými zvláštnostmi. Zajímavé je, že pořizovací náklady na založení střešních zahrádek zhruba odpovídají investicím na rekonstrukci stávajících střech.

Zelený povrch pohlcuje prach, produkuje kyslík a vytváří prostředí pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Ozeleněné střechy jsou přitom jednoduché a vhodně nahrazují a vylepšují klasickou krytinu, například plech na rovných střechách. Zatravněná střecha také působí jako houba, nasaje totiž 70 až 90 procent dešťové vody a přebytečnou přefiltruje. Zadržená voda se postupným vypařováním přes povrch a rostliny opět vrací do ovzduší ve svém okolí, jenž se v létě citelně zvlhčí a ochladí.

Zelené střechy jsou na mnoha místech jedny z mála ploch, které lze ještě v současnosti zazelenit. Především v husté zástavbě měst, kde se musíme dívat na nevzhledné plochy, nám vegetace může zlepšit životní prostředí. Pokud by se člověk pro tuto alternativu rozhodl, musí znát statiku nosné konstrukce i možnosti zatížení všech částí objektu.

Autor:




Nejčtenější

Ložnice se od čistých nových prostor odlišuje. David ji zařídil klasickou...
Jak se bydlí sólistům. Zoufalé osamělce nečekejte

David, Eva, Hynek a Karel jsou dospělí a žijí sólo. Co pro ně jednočlenné bydlení znamená, přibližuje kniha Sami doma. Publikace, která vzešla ze studie...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Architektka Dagmar Štěpánová ze studia Formafatal se k proměně bytu v...
Nejlepší interiér roku 2016: loft s nábytkem navrženým na míru

Zatímco architektonických soutěží určených stavbám je celá řada, interiéry byly dosud opomíjené. Změnila to až soutěž Interiér roku, kterou pořádá Institut...  celý článek

V koupelně je vana Rosa s délkou 140 cm (Ravak) a umyvadlo ze stejné řady.
Rekonstrukce bytu, kde koupelna vystačí sotva pro jednoho

Kritickým místem při rekonstrukcích panelových bytů bývá zejména kuchyň a koupelna, jejichž rozměry neodpovídají současným standardům. To je i případ bytu,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.