Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Majestátní Strakovka. Chudou českou šlechtu vystřídali vládní úředníci

  1:00aktualizováno  1:00
Dnes se tu prohánějí vládní úředníci, ale nádherná novobarokní budova na levém břehu Vltavy měla původně jiný účel. Strakova akademie fungovala jako místo pro výchovu mládeže ze zchudlých šlechtických rodů.

Pokud náš rod vymře, nechť veškerý majetek použit jest na vznik akademie pro děti zchudlých šlechtických rodů, pravil v poslední vůli, již sepsal v roce 1710, Jan Petr Straka z Nedabylic.

Může se hodit

DOCK Rezidence

DOCK Rezidence - luxusní novostavba u břehu Vltavy v žádané lokalitě Praha 8.

Více bytů k prodeji v Praze na Reality.iDNES.cz.

Úpadek české šlechty v důsledku porážky na Bíle hoře vnímal i proto, že sám pocházel z vladyckého rodu z Nového Města nad Metují, ale rodinné dědictví dokázal rozšířit a povýšil do hraběcího rodu.

Strakova akademie, majestátní budova na levém břehu Vltavy pod Pražským hradem, je pro sídlo úřadu vlády jako stvořená. To Jana Petra Straku z Nedabylic při sepisování závěti v roce 1710 určitě ani nenapadlo.

Stejně tak by nečekal, že se jeho poslední přání vyplní téměř 200 let po jeho smrti. Poslední mužský potomek rodu Straků zemřel v roce 1771, trvalo však ještě dalších 177 let, než se jeho přání konečně zhmotnilo.

Fotogalerie

Dnes by podobná stavba na území Prahy vůbec neměla šanci vzniknout, a nejen proto, že velkorysí investoři jsou léta pod zemí. I v oné době se muselo počítat s průtahy, které by při troše chuti měly jistě rychlejší řešení.

Tehdy vládnoucí císař Josef II. totiž odebral českým stavům správu nadace. Svých práv se znovu domohly až po jeho smrti v roce 1790 u císaře Leopolda II. Zároveň se ukázalo, že panství Okrouhlice, tři statky, dům na Malé Straně a Šeidlerovská zahrada na Novém Městě pražském, které hrabě Straka na vznik akademie věnoval, nebudou na její realizaci stačit.

Hrabě Straka nechtěl pouze rozdávat stipendia zchudlé šlechtě, ale přál si vybudovat instituci, v níž by mladí muži získali nejen vzdělání, ale i ošacení, stravu a ubytování. A velkoryse připouštěl i výchovu synů zámožnějších rodin za úplatu.

Až v roce 1867 schválil zemský výbor Království českého návrh hraběte Františka Thuna, aby byl z přebytků Strakova fondu založen rezervní fond stavební, ze kterého by se výstavba financovala. Trvalo však ještě dalších 18 let, než rozhodnutí fond schválil.

Levně? Na Klárově

Pro představu hraběte Straky byl vhodný velký a zároveň ne příliš drahý pozemek na břehu Vltavy. V bývalé jezuitské zahradě vznikl v polovině 18. století tzv. Letní dům, který byl známou adresou uvolněných mravů. Z moci úřední byl nakonec zrušen a zemský sněm v roce 1878 schválil prodej pozemku Strakovu nadačnímu fondu.

Ten stavbu zadal architektovi Václavu Roštlapilovi, který později postavil budovu AVU a psychiatrickou léčebnu v Bohnicích. A Roštlapil zvolil tehdy populární neobarokní styl.

Třípodlažní budova dodnes působí pompézně. Dvě hlavní části se spojují ve středu pod kupolí, uzavírají je menší křídla. Střídmé průčelí do ulice z druhé strany kontrastuje se zdobenou fasádou s výraznými sloupy, zdobením nad okny a sochami.

Při vzniku akademie architekt počítal s čestným dvorem, kterým se vstupovalo do zahrady. „Dnes se využívá třeba při vítání významných návštěv, které se fotí v tzv. Starém tiskovém sále na místě původní auly či operačního sálu, který slouží hlavně reprezentačním účelům,“ vysvětluje Andrea Šlechtová z odboru komunikace.

První studenti se na kolej stěhovali v roce 1897, tedy necelých deset let po zahájení stavby. Užívali si na tehdejší dobu nebývalý luxus, měli první ústřední topení v Praze, využívali lázně s bazénem, šermírnu a měli dokonce i vlastní nemocnici.

Do přízemí architekt Roštlapil umístil učebny a kabinety učitelů, první a druhé patro poskytovalo soukromí zhruba šedesátce stipendistů. Prostor zdobila velká aula, kaple a letní i zimní tělocvična. Rajský studentský život přerušila první světová válka. Budovu se zastavěnou plochou 4 000 metrů čtverečních převzal Červený kříž a zřídil tu lazaret se 470 lůžky. Studenti se sem už nikdy nevrátili.

Hlavní jednací sál. Tady se projednávají aktuální témata. Dveře vlevo vedou na chodbu, ale používají se zřídka. Do sálu se vstupuje bočními dveřmi ze salonku pouze po dovolení, aby příchozí nerušili rokující.

Hlavní jednací sál. Tady se projednávají aktuální témata. Dveře vlevo vedou na chodbu, ale používají se zřídka. Do sálu se vstupuje bočními dveřmi ze salonku pouze po dovolení, aby příchozí nerušili rokující.

Kanceláře v ložnici

Po válce se sem nastěhovalo ministerstvo pro zásobování lidu, ministerstvo národní obrany a Akademická knihovna. Za okupace si velkolepou budovu oblíbila protektorátní vláda, od roku 1942 tu sídlil říšský soud. Právě Němci vnitřní dispozice budovy upravili pro potřeby úředníků.

Architekt Ladislav Machoň, autor pražské vily bratří Čapků nebo úprav Klementina, nechal zbudovat funkcionalistické schodiště blízko hlavního vchodu. Pro školní budovy bylo totiž typické stavět schody v krajích budov, tady jsou ovšem vzdáleny 160 metrů. Nové schodiště vedlo přímo k jednacímu sálu.

Od května 1945 budova trvale slouží vládě, přesto nezapře původní účel. Ložnice studentů v prvním patře nahradily kanceláře, kaple sv. Václava se proměnila v hlavní zasedací sál, dlouhé školní chodby zdobí sbírka české krajinomalby.

Mimochodem, strop kaple byl uměle snížen a vyštukován klasicistními čtverci, což je patrné při pohledu zvenku: podívejte se, jak řada vrchních oken jakoby nevede nikam, ale původně do modlitebny přiváděla světlo. Naopak zachována zůstala štuková výzdoba od Celdy Kloučka, litinové zábradlí zdobené květy, broušené lustry, dřevěný nábytek v saloncích a foyer. Udržuje se i žlutobílá výmalba chodeb a sloupů.

Venkovní ochoz pod kupolí zdobí sochy od Josefa Maudra Víra a Vlastenectví, které odkazují k pravidlům hraběte Straky pro výchovu svěřenců. „Další výraznější úpravy proběhly před předsednictvím České republiky v Evropské unii v roce 2009. Zastřešením vnitřního dvora vznikl nový tiskový sál, který je známý především díky televiznímu vysílání tiskových konferencí po jednání vlády,“ popisuje Andrea Šlechtová.

Dveře Strakovky otevřené

V někdejší akademii a dnešním Úřadu vlády si připadáte zvláštně: trochu jako ve škole, trochu jako v galerii. Typické dlouhé chodby lemují dveře a zdobí obrazy od českých malířů a lampy zavěšené v jedné řadě. Přesvědčte se sami.

Pavel Dvořák, vedoucí Úřadu vlády, začal před dvěma lety budovu otevírat veřejnosti. „Návštěvníci objeví místa, kde na ně dýchá historie, a získají vazbu na vrcholné státní orgány. Ve Strakově akademii při komentované prohlídce představujeme jednací sál vlády, starý a nový tiskový sál, pracovnu premiéra a zahradu,“ popisuje Pavel Dvořák.

Zájem o prohlídky vládních budov mu potvrdili sami hosté: při posledním dni otevřených dveří letos v červnu se během víkendu přišlo podívat na dva tisíce lidí.

Autoři:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.