Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Staví klidně i z hlíny a slámy. Má totiž rád ekologii v praxi

  1:00aktualizováno  1:00
Dům s deštníkem ho proslavil. Možná se však tato stavba ze slámy a fólií v podobě deštníku nad střechou stala mediální až příliš. Architekt Petr Suske, který se zcela programově věnuje ekologické architektuře, postavil totiž celou řadu dalších zajímavých objektů.

Propagátor ekologické architektury se už v roce 1984 stal jedním ze zakládajících členů Skupiny ekologické architektury (SEA). Ekologii rozhodně nechápe jako nízkoenergetické stavby.

Patří k těm, kdo pochybují o tom, že se drahé technologie používané v těchto domech investorům vrátí v uspořených nákladech. Podle architekta Suskeho šance na návrat není, jenže stát dává dotace právě na ně...

Trombeho stěna

Trombeho stěna využívá sluneční záření k přitápění budov. Před stěnu je předsazena průsvitná deska, obvykle skleněná. Mezi nimi vzniká vzduchová mezera. Ve stěně bývají dva otvory: spodní, kterým vzduch z interiéru proudí do vzduchové mezery, a horní, jímž ohřátý vzduch proudí zpět do domu.

Jeho ekologické pojetí vychází vlastně z ekonomické stránky: je výhodnější použít materiály z místních zdrojů, nenechat dům přehřívat nebo naopak jej "prohřát" jednoduchým způsobem s pomocí takzvané Trombeho stěny (podívejte se na video).

Právě tento systém použil v Mrakodrápkách, několika domech postavených na okraji golfového hřiště, které měly sloužit k ubytování zájemců o tento sport. V dalším díle televizního cyklu ProStory (ČT2 v sobotu 3. 12. ve 22:30) se tak můžete v epizodě Ekologika seznámit s několika stavbami architekta Petra Suskeho (Hotel park Holiday Benice, Dům s deštníkem (2003), Mrakodrápky u Mladé Boleslavi) i jeho názory na to, jak vnímá pojem ekologická architektura.

Mrakodrápky využívají pro úsporu při vytápění tzv. Trombeho stěnu.

Mrakodrápky využívají pro úsporu při vytápění tzv. Trombeho stěnu.

Hlína, sláma, ekologie

Petr Suske rád používá nepálenou hlínu, snad jako reakci na zkušenosti, které získal několikaletým pobytem v Alžíru. U restaurace Hliněná bašta v Průhonicích u Prahy použil hlínu z místní rušené skládky.

Doc. Ing. arch. Petr Suske, Csc.

* 1951

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze (1975).
Praxe: 1975 až 1984 VÚMH – Praha, 1985 až 1988 EPAU Alger, Alžírsko,
1988–89 UCL Unité d'Architecture, Louvain-la-Neuve, Belgie.
Od r. 1991 vedoucí ateliéru FA ČVUT v Praze, od 1990 vlastní
architektonická kancelář SEA (Skupina ekologické architektury).

Ušetřilo se za materiál i jeho dopravu, a pokud by se taková stavba rušila, stačí hlínu rozmetat po poli...

Často zmiňovaný dům s deštníkem zase využívá tenké vnitřní stěny s dřevěnou kostrou, které jsou zvnitřku vyplněné nepálenými cihlami a zvnějšku balíky slámy s protipožární impregnací, které dům tepelně izolují. Budova proto nemá téměř žádné tepelné ztráty.

Prosklená stěna orientovaná na jih přináší naopak dovnitř dostatek tepla i světla. Ne každý však v takovém domě může bydlet a ne každý je z něho nadšený.

Interiér Domu v kožichu (2003) - experimentální slaměný dům u Mladé Boleslavi;

Interiér Domu v kožichu (nebo "s deštníkem" oceněný Čestným uznáním Grand Prix Obce architektů 2003.

Bytový dům Ocelot v Praze Vysočanech byl oceněný v soutěži Grand prix Obce

Bytový dům Ocelot v Praze Vysočanech byl oceněný v soutěži Grand prix Obce architektů.

Restaurace Hliněná bašta v Průhonicích

Restaurace Hliněná bašta v Průhonicích

To však architekt Suske naprosto chápe. Na rozdíl od jiných architektů netvrdí, že jen on má pravdu a chápe i investora, který udělá změnu v jeho návrhu, pokud to vyžaduje provoz, jako se to stálo právě v Benicích.





Nejčtenější

Velkoformátová posuvná stěna na jižní straně fasády zprostředkovává vstup na...
Dům v prudkém svahu v lese má místo zahrady obrovitou terasu

Pro svou pětičlennou rodinu postavil architekt Eric Grondal dům na hodně obtížném místě. Na první pohled stavba působí spíš jako překážka, přesto v okolním...  celý článek

Šárka s Michalem potřebovali dům, který nezabere na parcele příliš místa.
Šárka s Michalem vyměnili byt za dům se zahradou. Prahu mají za rohem

Manželé s dvěma dětmi snili o vlastním domě se zahradou, kde si budou potomci bez neustálého dozoru hrát. Nebyl to však jediný motiv, proč vyměnit byt v...  celý článek

Vodárenská věž z 19. století slouží pro bydlení již více než 100 let.
Bydlení ve vodárenské věži: spousta schodů, skříň zde nepostavíte

Vodárenská věž vznikla už v roce 1891 jako zásobárna vody pro panské sídlo Grace Mansion, které navrhl William Stanton. Právě jeho vodárna zaujala tak, že ji...  celý článek

Stačila chvilka a sousedům v bytě pod Markem tekla ze stropu voda.
Sousedé nás již devětkrát vytopili. Peníze od nich nikdy nedostaneme

Bydlíme 45 let v panelovém domě. Před lety koupil byt nad námi šikula, který nemovitost ve špatném stavu začal ihned pronajímat. Nájemci se střídají a nám od...  celý článek

Saunu od studia H3T Architekti před Galerií Jaroslava Fragnera mohou...
Na výstavu s ručníkem. Sauna se ukazuje jako architektura požitků

Sociologický fenomén, místo pro požitky i specifický segment architektonické tvorby. I to jsou sauny. Rozdílnou typologii saun z různých koutů světa a různých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.