Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stavbou roku 2010 je muzeum umění MAXXI v Římě. Stálo 150 milionů eur

  1:00aktualizováno  1:00
Spletité linie mohutných betonových stěn, důmyslná hra se světlem a možnost propojení několika uměleckých disciplin projektu římského muzea MAXXI vynesly ateliéru Hadid Architects již druhou cenu. Stavba zvítězila na prestižním Festivalu světové architektury.

Budova muzea MAXXI oživuje starší zástavbu římské čtvrti Flaminio | foto: Vendula Havlíková

Architektonický projekt anglické architektky iráckého původu Zahy Hadid, podle něhož stavěli v hlavním městě Národní muzeum současného umění nazvané MAXXI (Museo Nazionale delle Arti del XXI Secolo), získal další trofej.

Po říjnovém ocenění Královským institutem pro britskou architekturu si připsal na své konto také vítězství na prestižním Festivalu světové architektury (WAF). Řím tak dokázal mezinárodnímu publiku, že antikou ani barokem neskončilo zdejší architektonické dědictví.

Budova MAXXI je sama o sobě uměleckým dílem

Budova MAXXI je sama o sobě uměleckým dílem

Muzeum jako kulturní centrum

Letošní vítězná budova, zpřístupněná veřejnosti teprve před několika měsíci, je v Itálii prvním veřejným muzeem zasvěceným současné tvorbě v umění a architektuře.

Výstavba trvala jedenáct let a v rozpočtu ministerstva se podepsala konečnou částkou 150 milionů eur (asi tři a tři čtvrtě miliardy korun).

S muzeem sousedí někdejší tovární budova

S muzeem sousedí někdejší tovární budova

Kromě 27 000 m2 výstavních prostor poskytuje toto víceúčelové kulturní centrum zázemí pro výzkum na poli současného designu, módy a kinematografie.

Jeho kulturní misí je zprostředkovat dialog mezi výtvarným uměním a architekturou s důrazem na inovace, multikulturalismus a interdisciplinaritu.

Důmyslným střešním systémem proniká dovnitř denní světlo

Důmyslným střešním systémem proniká dovnitř denní světlo

Vlnící se stěny

Zadavatelé mezinárodní soutěže toužili zachovat nezvyklý, lehce industriální charakter severního římského okrsku Flaminio. Parcelu, na níž původně stála továrna na automobily a později vojenská kasárna, zaplnila právě budova Zahy Hadid.

Její projekt měl ambici dodat poněkud ospalé čtvrti pozitivní energii a vytvořit moderní interpretaci mnoha historických směrů, které tvoří římskou zástavbu.

Stavba ohromuje svou monstrózností umocněnou tězkým betonem

Stavba ohromuje svou monstrózností umocněnou těžkým betonem

Na půdorysu ve tvaru písmene 'L' tak vznikla urbanistická kompozice podlouhlých vlnících se stěn, jež se v několika úrovních překrývají, protínají a znovu setkávají v jedné linii. Stavba vyvolává pocit dynamického pohybu, připomíná zmatečný dopravní uzel a ohromuje svou monstrózností umocněnou těžkým betonem.

Hlavní vchod kryje mohutný převis, tvořící jakousi novodobou verzi klasického portika. Průřezy a štěrbiny umožňují průhledy dovnitř i ven a místy vystupují z masy části dvou původních budov.

Interiéru dominují  černá ocelová schodiště a přemostění, jejichž strany jsou rafinovaně podvíceny

Interiéru dominují černá ocelová schodiště a přemostění, jejichž strany jsou rafinovaně podsvíceny

Jak dostat denní světlo dovnitř střechou

Interiéru dominují černá ocelová schodiště a přemostění, jejichž strany jsou rafinovaně podsvíceny. Strmé struktury bez sloupů se vzdouvají z obvodových stěn, kroutí se jedna přes druhou a matou návštěvníky spoustou smyček a slepých chodeb.

Výstavní prostory tvoří sekvence galerií osvětlených denním světlem, které proniká důmyslným střešním systémem. Díky vzájemnému střetávání a proplétání je navíc možné propojení samotných expozic.

Díky vzájemnému střetávání a proplétání je možné jednotlivé expozice propojit

Díky vzájemnému střetávání a proplétání je možné jednotlivé expozice propojit

Až po návštěvě muzea pochopíte, proč jeden z jeho kurátorů budovu komentoval jako "spíše emotivní než čistě didaktickou". Sama o sobě je totiž mírně surrealistickým mistrovským dílem, proto se někdy může zdát, že svůj obsah lehce zastiňuje.

Po návštěvě MAXXI si budete ještě dlouho pamatovat intenzivní pocit organické energie, kterou budova i její přímé okolí oplývá.

Výhled z čela budovy

Výhled z čela budovy

Autorka

Zaha Hadid se narodila 31. října 1950 v iráckém Bagdádu. Vystudovala matematiku na American University v Bejrútu v Libanonu a architekturu na Architectural Association v Londýně, kde později také vyučovala a vedla vlastní ateliér. Její akademické kroky vedly na Harvard a do Chicaga, kde byla vedoucí katedry architektury.

V současné době působí jako profesorka na Vysoké škole užitého umění ve Vídni. V roce 2003 získala Pritzkerovu cenu, nejvýznamnější světové ocenění pro žijícího architekta.

Mezi její nejnovější počiny patří stanice lanovky Nordpark a skokanský můstek Bergisel v rakouském Innsbrucku, budova ředitelství společnosti BMW v německem Lipsku či Centrum pro současné umění v Cincinnati v Ohiu. V roce 2013 se dokončí nádražní budova Afragola v Neapoli.

Sloupoví novodobého portika zastřešující hlavní vchod

Sloupoví novodobého portika zastřešující hlavní vchod

MAXXI program

Do 28. listopadu je k vidění biografická výstava, která představuje předního italského architekta Luigi Morettiho nazvaná 'Od racionalismu k informalismu'.

Do 23. ledna příštího roku si můžete prohlédnout expozici S/p/a/z/i/o, která dočasně propojila exponáty vlastních sbírek v netradičních pojetích prostoru.

Od 3. prosince do 20. března se muzeum zaměří na to nejlepší z tvorby mladých italských umělců v rámci projektu Premio Italia Arte Contemporanea 2010.

Od 15. prosince pak architektonická sekce přinese průřez tvorbou architekta Piera Luigi Nerviho, který ve 2. polovině 20. století významným způsobem ovlivnil současnou podobu italského hlavního města.

Autoři:




Nejčtenější

Gramofon G3 ClassiC z habru. Krása a struktura tohoto českého dřeva autory...
Gramofon slouží v interiéru jako socha aneb terapie vinylovou deskou

Dokonalý zvuk a krása jako přidaná hodnota reprezentují výrobky rodinné firmy 440 Audio, kterou založil Tomáš Jiráček. Zejména nová řada gramofonů Art působí v...  celý článek

V přízemním domku uprostřed krásné přírody žijí mladí majitelé od roku 2015.
Radost z terasy jim „kazí“ slunce a vítr. Čeho je moc, toho je příliš

Postavením domu starosti s bydlením nekončí. Majitelé musí řešit zahradu, ale také místo, kde si užijí zasloužený odpočinek. Ideálním řešením bývá terasa s...  celý článek

Stavba je od roku 1975 památkově chráněná. Výškový dům je nyní na prodej za dva...
Unikátní dům. Betonovou věž si před 138 lety postavil výstřední soudce

Věž Sway Tower vysoká 66 metrů z roku 1879 stojí v anglickém přístavním městě Lymingtonu. Pokud milujete netradiční bydlení, výšky a daleké výhledy do krajiny,...  celý článek

Na ulici hledí strohá betonová fasáda, s černým vchodem a rámem balkonu.
Zepředu nic moc. Zezadu neuvěřitelný dům pro rodinu plný překvapení

Pařížský domek si hraje s okolím. Za skromnou uliční fasádou se skrývá přívětivé nádvoří a s ním překvapení, rodinný městský dům pokračuje dalším, větším a...  celý článek

1
Sousedka je při sexu moc hlučná. Nejsem puritánka, ale vše má své meze

Bydlíme v nájemním bytě, sousedé nad námi mají i několikrát denně sex a žena vždy křičí a je velmi hlučná. Ze začátku jsem si říkala, zda se v bytě nad námi...  celý článek

Další z rubriky

Celková užitná plocha přízemí je 78 metrů čtverečních, z toho má hlavní herna...
V přízemí činžáku je herna pro děti. Prvoplánovou řvavost nečekejte

Pražská architektonická dílna Nuance se ujala rekonstrukce prostoru bytového domu u Arbesova náměstí v Praze 5. Robert Hu a Pavlína Čermáková vytvořili z...  celý článek

Pro architekta Liema bylo největší odměnou zjištění, že majitelům změnil život...
Život v kruhu. Manželé a psi si užívají dům velký 85 metrů čtverečních

Manželé z Rotterdamu v Nizozemsku věděli, že oni i jejich aljašští malamuti budou šťastni pouze v domě obklopeném zelení. Přání jim splnilo studio 123DV....  celý článek

Halův dům patří k nejfotografovanějším stavbám ve „viktoriánské“ čtvrti.
Viktoriánské domy posloužily filmařům pro horory, teď je zachraňují

V době takzvaného zlatého věku Hollywoodu nahradily filmařům strašidelná obydlí viktoriánské stavby. Může-li za to Hitchcockův horor Psycho nebo seriál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.