Lehké montované domy jsou velmi oblíbené.

Lehké montované domy jsou velmi oblíbené. | foto: Profimedia.cz

Kde nejsou hurikány, není třeba cihla, říkají Češi. Mýlí se

  • 105
Na českém trhu se objevují stále levnější domy. Jde zejména o lehké montované stavby, které se dají pořídit za velmi přijatelné ceny. Jak je to ale s jejich životností? Obstojí v současné době měnícího se klimatu a stále častěji se objevujících povodní a sílících větrů?

Statistiky prodeje rodinných domů se postupně překlápějí ve prospěch lehkých montovaných domů, které se někdy nesprávně zařazují do dřevostaveb, ačkoliv stavba samotná toho má s klasickou stavbou ze dřeva společného jen málo.

Podobný trend ve výstavbě takovýchto "dřevostaveb", správně řečeno xylemových domů, neboť základním konstrukčním prvkem jsou dřevoodpadní lisované lepené desky a dřevo činí jen 10 % použitého materiálu, se drží například v Severní Americe.

Hlavním důvodem není přebytek dřeva, ale především zcela jiný vztah k bydlení. Zatímco občan Česka si bydlení vybírá zpravidla na celý život, tedy s dlouhodobou perspektivou, v Americe je to spíše spotřební záležitost na 10 až 15 let.

Pak jsou majitelé připraveni dům rekonstruovat a začínat znovu. Poněkud zavádějící je i fakt, že podíl dřevostaveb se snižuje s rostoucí zeměpisnou šířkou. Lehké montované stavby obstojí v teplých krajích, sever Ameriky již od bydlení vyžaduje vyšší nároky.

Když teplo rychle mizí

Prověřit, jak se jednotlivé materiály chovají, jde nejlépe v zimě, kdy musí čelit velmi nízkým teplotám. Tehdy je důležitá schopnost uchovat teplo neboli takzvaná tepelná akumulace konstrukce.

Všeobecně známý argument, že výše popsaná dřevostavba je lepší, protože ji není nutné natápět, je sice pravdivý, ale jen za předpokladu, že jde o stavby, které nejsou určeny k celoročnímu obývání.

V okamžiku, kdy je stavba určená k celoročnímu obývaní, což znamená, že teplota by se měla pohybovat kolem 20–24 °C, je nutnost akumulace objektu základní podmínkou.

Proto se do všech domů v Severní Americe, byť je základem dřevo, staví minimálně jedna zděná stěna, jejíž součástí je komín a krb, které právě tuto akumulační funkci plní.

Typickým příkladem chování různých konstrukcí je porovnání dřevěné chaty a zděné chalupy. "Když v zimě přijedete na chatu a trochu zatopíte, je rychle teplo. Jakmile však kamna vyhasnou, teplota v místnostech rychle poklesne a přikládat se proto musí i v noci. V chalupě to je ale naopak. Sice je teplo také poměrně rychle a topit musíte víc a déle. Ale když pak kamna vyhasnou, třeba večer, nemusíte zpravidla zatápět až do následujícího odpoledne, aniž je vám zima. A to je právě schopnost akumulace, kterou dřevostavba nemá a která je v našich zeměpisných šířkách nezbytná," popisuje Pavel Herclík, obchodní ředitel společnosti Canaba.

Stane se větrání minulostí?

Kde není akumulace, musí přijít rekuperace. I takhle by se dal nazvat současný fenomén nahrazující větrání. Jelikož domy z lehké konstrukce nemají schopnost akumulovat teplo, jakékoliv větrání jim způsobuje velké tepelné ztráty.

Situaci neřeší ani 40centimetrové zateplení, které jenom zvyšuje tepelný odpor. Proto na trh přišly rekuperační jednotky, tedy druh řízené ventilace, která přímo nahrazuje klasické větrání.

Fungují na způsobu odevzdávaní tepla, kde odcházející vzduch předává ve výměníku teplo čerstvému vzduchu přicházejícímu zvenčí. Jejich přítomnost v dřevostavbě se považuje za alfu a omegu k dosažení nízkoenergetického či pasívního standardu.

Dle společnosti AWIK, popředního výrobce nízkoenergetických a pasivních domů, mají tyto alternativní zdroje větrání mnohem víc výhod, než je všeobecně známo.

Jako příklady uvádí, že množství větraného vzduchu je přesně dávkované, není nutné větrat okny a nevzniká průvan. Vzduch v interiéru se neustále čistí průchody přes filtry VZT, špatný vzduch z koupelny, kuchyně, WC po průchodu výměníkem objekt ihned opouští.

Ovšem ten, kdo preferuje tradiční větrání otevřeným oknem, by měl zvážit, zda-li dům z lehké konstrukce tuto zálibu umožní.

Když ne hurikány, tak povodně

Na rozdíl od států kolem severovýchodní části Tichého oceánu nebo severní části Atlantického oceánu se nám sice hurikány vyhýbají, ale zato přírodní katastrofy lokálního charakteru, jako například povodně, jsou poměrně častým úkazem.

Když už k povodním dojde, pak podle odborníků z Českého vysokého učení technického záleží na konstrukci objektů a materiálu, ze kterého jsou domy postaveny.

"Největší nebezpečí hrozí domům, které jsou postaveny z vepřovic nebo nepálených cihel. Ty jsou vůči vlhkosti nejméně odolné a budovám tak hrozí i zřícení. Stejně vážně poškozuje vlhkost i dřevěné konstrukce," popisuje Jiří Suchomel z Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci.

"Naproti tomu nejlépe v testu odolnosti obstojí cihla, která má obecně vysokou pevnost a nejrozšířenější tvarovky typu Therm se standardně dodávají s pevnostmi 8, 10 a 15 MPa."

Proto dřív, než se rozhodneme investovat do vlastního bydlení, které by mělo být životní investicí pro budoucnost nebo naše děti, je důležité brát tyhle informace v potaz.

Vývoj teplot v dřevostavbách a pevných montovaných domech v průběhu 8 hodin
0 hod3 hod5 hod8 hod
Teplota pevné montované domy21,517,817,216,4
Teplota dřevostavba21,516,715,512