Rodiče mladého architekta dlouho váhali nad tím, jaký typ bydlení si na stáří pořídí. Nejprve zakoupili pozemek těsně za hranicí města, ve kterém pracují. Dříve zde končily poslední domky sousední vesnice Benthuizen, v posledních letech ale v oblasti vyrostlo několik nových ulic s téměř identickými tuctovými domky.
Reasovi ale chtěli od bydlení víc. Uvažovali o tradičním vesnickém domku, kterým si splní všechna přání. Bylo třeba najít kompromis mezi vysněným venkovským stavením a sousední moderní vilkovou zástavbou.
Doškový dům v Nizozemsku |
Syn Arjen nakonec přišel s jednoduchým konceptem zcela prostého, patrového a částečně podsklepeného domu se sedlovou střechou, jehož hlavní myšlenka ale netkví v tvarosloví, ale v novém využití tradičních materiálů.
Za úspěchem domu s vysokými okny, terasou a prosklenými plochami stojí obyčejné došky. Ty se dnes využívají zpravidla již jen na historických nebo historizujících stavbách. Za kontrast bílých hladkých ploch a doškové střechy získal architekt několik lokálních i národních architektonických cen.
Nadšení z nového využití došků neskrýval v rozhovoru pro nizozemský magazín Kavel a Huis ani Jan Voogt, majitel doškářské firmy, která se na stavbě podílela.
"Jsem rád, že povolání doškáře u nás ještě stále nevymizelo a snad se mu i blýská na lepší časy. Dnešní došky jsou alternativou jakékoliv moderní střešní krytiny. Tvrzení, že doškový dům snadno shoří, je úplný nesmysl. Izolace, které v kombinaci s došky používáme, jsou na špičkové úrovni a naše střechy už nejsou žádný problém ani pro pojišťovny," dodává Voogt.
Doškové střechy se vyměňují v závislosti na tom, jak jsou kvalitní. Obvykle je to v rozmezí dvaceti až čtyřiceti let.
Materiál se na domě barevně proměňuje, což si autor Reas pochvaluje. Dům dokončený na podzim roku 2010 je obklopený jednoduchou nenáročnou zahradou. V řadách stojící břízky doplňují traviny a skalničky, cesty okolo domu jsou vysypané kamínky.
Za domem plynule přechází obytná terasa v louku. Ani o došky se nebudou muset rodiče nijak složitě starat. Doškové střechy se mění v závislosti na tom, jak jsou kvalitní. Obvykle je to v rozmezí dvaceti až čtyřiceti let.
Dům trvale obývají dva lidé, ale návštěvy jsou na denním pořádku. Tomu je přizpůsobena i vnitřní dispozice. Přízemí domu patří obytné kuchyni, jídelně a společenskému posezení.
Za domem plynule přechází obytná terasa v louku.
V patře je velkorysá ložnice manželů, taktéž koncipována jako velký obývací prostor s šatnou a otevřenou koupelnou. Nechybí ani pracovna a pokoje pro hosty se sociálním zázemím.
Interiér si zařizovali manželé sami podle vlastního vkusu, ale pod synovým vedením. Volba padla na tmavší přírodní odstíny, masivní dřevěný nábytek, sametové textilie a množství dekorativních doplňků. Celek působí harmonicky a klidně. Arjen myslel i na nejmenší detaily: aby měli rodiče vždy celý den rozzářený, nechal ve sprchovém koutě v koupelně vyštukovat stěny na nizozemskou oranžovou.
