Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Půlpánovi: Naše pasivní dřevostavba nás nic nestojí a naopak vydělává

  1:00aktualizováno  1:00
Manželé Půlpánovi se rozhodli stavět na okraji Prahy. Bydleli v bytě 2+kk a ten jim po narození dcery začínal být malý. Toužili po ekologickém domě z přírodních materiálů. Při hledání vhodné firmy natrefili na architekta Aleše Brotánka. Díky němu rodina spokojeně žije v kvalitním pasivním domě.

Dům má výkonnou fotovoltaickou elektrárnou na ploché střeše, čímž se z pasivního domu stal dům aktivní. | foto: Archiv majitele

Co vás přivedlo ke stavbě dřevostavby v pasivním standardu?
Martin Půlpán:
Byl to dlouhý proces, který začal návrhem nízkoenergetického domu z betonu a cementopískových desek. Postupně jsme si uvědomovali, že nás láká něco jiného - ekologický dům z přírodních materiálů, který sám dýchá a po skončení životnosti jej lze snadno zlikvidovat. Začali jsme koketovat s myšlenkou nízkoenergetického, nebo dokonce pasivního domu. Studovali jsme spoustu literatury a později nabyli dojmu, že najít firmu, která bude opravdu znalá této problematiky, bude oříšek.

Naštěstí jsem narazil na článek architekta Aleše Brotánka, který se mnou velmi rezonoval. Neváhal jsem a oslovil ho ke konzultaci. Dal nám zpětnou vazbu na připravený projekt, na nějž už v tu chvíli bylo vydáno stavební povolení. Doporučil řadu úprav, aby dům mohl fungovat správně.

Fotogalerie

Času nebylo nazbyt, stěhování jsme měli poměrně přesně naplánováno. Po diskuzi jsme se však rozhodli projekt výrazně přehodnotit a provést vše opravdu pořádně. Proto jsme zvolili certifikovaný pasivní dům podle výrazně přísnějšího německého standardu pro pasivní domy vytvořeného Passivhaus Institutem, který je optimalizován v programu PHPP a kvalita provedení je kontrolována nejen v projektu, ale zejména při realizaci.

Můžete nám přiblížit program PHPP?
Aleš Brotánek: PHPP je výpočtový návrhový program, pomocí kterého můžeme optimalizovat navrhované pasivní domy. Cílem optimalizace je nepřetechnizovat, ale současně splnit naše nároky na pohodlí i zdraví. Díky PHPP víme, jaké má dům vlastnosti a jak se bude chovat ještě předtím, než je postaven. To dává šanci, že pasivní dům nemusí být ani o korunu dražší než takzvaný normální dům, naopak má potenciál být levnější, ovšem jen pokud se bavíme o technologiích uvnitř domu a konstrukci. Výslednou cenu zásadně tvoří standard vybavení uvnitř. To, co se mnohdy vydává za nízkoenergetické domy, může být někdy mnohem dražší než takzvaný pasivní dům právě proto, že to není optimalizované.

Může se hodit

RD ve Zlíně, novostavba

RD ve Zlíně, novostavba

Cena 3.600.000,- Kč včetně DPH

Více na Reality.iDNES.cz.

Celý model domu mohu vložit do tohoto programu, projet celým klimatickým rokem a vidět slabá místa. Když v průběhu více než deseti dnů v roce stoupne teplota nad míru, která je mi příjemná, vím, že v domě je třeba ještě něco navrhnout jinak. Mohu si ale zvolit, jakými prostředky toho dosáhnu. Možnost volby je základní změněné paradigma výstavby: víme, co děláme, nehádáme.

Například chci mít z domu výhled na konkrétní pěkné místo, což je legitimní požadavek. Rozdíl je, že když vím, co s domem udělá okno v konkrétním místě, vím, že musím provést určitá opatření. Pokud by to znamenalo letní přehřívání, vím, že musím nějakou formou stínit a to jsou náklady navíc. Problém nezastírám a tím, že ho přiznám a vyřeším, můžu udělat dům, který je k užívání a je komfortní. Velmi se osvědčil systém, kdy celý dům podle PHPP posuzují dva odborníci, každý má jiné zkušenosti a tyto dva úhly pohledu dobře prověří celý projekt.

Jak probíhal návrh domu?
Martin Půlpán: Fáze projektování a návrhu byla nejnáročnější. Hned na začátku, tedy potom, co jsme se rozhodli pro změnu projektu po vydaném stavebním povolení, jsme oslovili designéra Petra Jandu, který nám pomohl dům navrhnout zevnitř. Pro nás ideální dispozice pak byla základem celého domu. S ním jsme řešili, jak má vypadat kuchyň, kde chceme mít jídelní stůl, postel a tak dále. Ještě než se finálně začala dělat okna, měli jsme dispozici spolu se zařízením rozmyšlenou. Potom přišel na řadu další faktor, a tím je technické zařízení domu, aby se nám zde dobře žilo. Pro kvalitní návrh pasivního domu je třeba brát v potaz, jak lidé žijí, kolik času tráví doma, zda hodně vaří, ale i takové detaily jako konkrétní spotřebiče a každý počítač, který generuje teplo. Pasivní dům má velmi malé energetické ztráty a pracuje s marginálními zisky a minimálním topením. Počítá s konkrétním počtem obyvatel a všemi zdroji tepla, včetně solárních zisků.

Pro koordinaci všech těchto faktorů se dům s veškerými technickými detaily simuloval v počítači. Díky tomu jsme věděli, jak se bude chovat v různých ročních obdobích a podle toho jsme například určovali typ zasklení v obývacím prostoru a různou míru propustnosti světla tak, aby tepelné zisky v zimě byly vyšší. Dům jsme navíc doplnili výkonnou fotovoltaickou elektrárnou umístěnou na ploché střeše, čímž se z pasivního domu stal dům aktivní.

Aleš Brotánek: To znamená, že v případě pasivních a nízkoenergetických domů by měly být dodržovány stejné postupy jako kdykoli jindy. Jen se u nich rychleji a dříve projeví, když nejsou dodrženy základní technologické postupy. Běžné stavebnictví je bohužel zavedeno tak, že ceny jsou sice účtovány za stoprocentní práci, ale je z ní odvedena pouze část a na tom vzniká ta nejlepší marže.

Záleželo nám na tom, aby byly materiály biologicky odbouratelné, bez použití umělých tepelných izolantů a železných nosných konstrukcí, říká Martin Půlpán.

Záleželo nám na tom, aby byly materiály biologicky odbouratelné, bez použití umělých tepelných izolantů a železných nosných konstrukcí, říká Martin Půlpán.

Proč jste se rozhodli pro certifikaci domu?
Martin Půlpán: Chtěli jsme mít jistotu, že dům bude proveden dobře. Je to určitá garance, že stavba bude v pořádku. Jako laik nemůžu zhodnotit, jak dodavatel dílo provedl. Na stavbě nemůžete být pořád a kontrolovat každý detail. Pro dosažení certifikace se vše muselo ověřit, spočítat a doložit. Certifikace pro nás určitě měla smysl. Nedopustila, abychom realizaci prožívali v iluzi, a náročnější průběh návrhu i výstavby se nám několikanásobně vykompenzoval v konečném výsledku.

Aleš Brotánek: Pokud chcete mít certifikovaný dům, musí být proveden test těsnosti (blower door) a detaily zkontrolovány také během procesu výstavby, nejen v projektu. To znamená, že pravda je nejen to, co je na papíře, ale i v realizaci provedeno. To nutí dodavatele promýšlet a plánovat praktické provedení podmínek návrhu.

Jak je stavba řešena z hlediska materiálů?
Martin Půlpán: Záleželo nám na tom, aby byly materiály biologicky odbouratelné, bez použití umělých tepelných izolantů a železných nosných konstrukcí. Dřevěná konstrukce je vyfoukána dřevovláknem, vrchní izolační vrstvu tvoří dvě šesticentimetrové dřevovláknité desky a ze strany interiéru je sádrokarton. Celá stěna tvoří difuzně propustnou konstrukci, která má určitý fázový posun, takže když nám dlouho svítí sluníčko na západní stěnu, trvá zhruba dvanáct hodin, než teplo prostoupí stěnou dovnitř. Do té doby slunce zajde a stěna se přirozeně ochladí.

Aleš Brotánek: Celulóza, dřevovlákno a jiné organické struktury mají takzvanou tepelnou kapacitu. Ta pramení z toho, že jsou schopny pracovat také s vlhkostí. V konstrukci vždy nějaká kondenzovaná vlhkost vzniká v místě rosného bodu, který je pokaždé různý podle toho, jak je skladba navržena. Difuzně otevřené konstrukce se pomocí těchto buněčných struktur umí vlhkosti zbavovat lépe. Berou vlhkost do struktury dřeva (slámy, konopí a podobně) a buňky s ní pracují, vlhčí z nich se snaží předat vlhkost těm sušším, ovšem aniž by se stávaly mokrými. To neplatí v případě materiálů na minerální bázi jako je skelné nebo kamenné vlákno, jelikož nemají žádnou buněčnou strukturu, do které by mohly přijímat vlhkost, aniž by byly mokré.

Když je venku mráz a vzduch je sušší, buňky pomalu posunují vlhkost z konstrukce domu směrem ven. Ovšem pouze za předpokladu, že je na vnitřní straně konstrukce dostatečně parobrzdný materiál, který vlhkost pouští do konstrukce postupně, a vnější vrstva, jako je například dřevovlákno s difuzně otevřenou omítkou, vlhkost umí pouštět ven. Pokud bude omítka třeba na bázi akrylátu nebo jiných umělých hmot, je to jako bychom dům zabalili do igelitu a můžeme jej během několika let zničit, protože prostě shnije zevnitř.

Jaký je systém vytápění v domě?
Martin Půlpán: Máme zde teplovodní podlahové topení. Skladba podlahy je suchá dřevovláknitá deska, hliníková fólie a zafrézované kanálky na potrubí. Jde o nízkoteplotní způsob vytápění a bez akumulační betonové vrstvy funguje relativně rychle.

Teplo pro vytápění i užitkovou vodu získáváme pomocí tepelného čerpadla země-voda v 80 metrů hlubokém vrtu se solankovým kolektorem, nebo ze sluníčka pomocí fotovoltaického systému, který je napojen na elektrokotel s plynulou regulací. Voda v akumulační nádrži je tedy během léta ohřívána sluncem a po zbytek roku, v chladnějším období od podzimu do jara, dohřívána tepelným čerpadlem.

Ve skutečnosti dům není pouze pasivní, ale aktivní. Více vyrobíme, nežli spotřebujeme (60 procent). Naše účty za elektřinu jsou měsíčně minus tři tisíce korun. Předtím jsme bydleli v bytě 2+kk, a platili za energie asi šest tisíc za 60 m². Tady je skoro 200 m² obytné plochy a de facto neplatíme nic. Na pozemku máme také studnu, měsíční spotřeba nás tedy opravdu nic nestojí.

Jako doplňkový zdroj tepla jsou v obývacím pokoji krbová kamna, stejně jako v meditační místnosti, ale to je opravdu spíš pro atmosféru, jako archetypální prvek ohně v interiéru. Okolo krbových kamen je vyzděný komín jako akumulační hmota.

Aleš Brotánek: Správná kamna do pasivního domu musejí být těsná, aby byla plně oddělena od zbytku vnitřního prostoru. Musejí také mít samostatný přívod i odvod vzduchu. Těsnost má své opodstatnění, mohlo by se stát, že když se někde lokálně sepne vzduchotechnika na vyšší výkon, vytáhne z kamen kouř. Když jsou to důsledně dva systémy, které se neprolínají, neměl by vzniknout problém. Je dobré, když je takový zdroj napojen na zásobník vody, většina energie je pak využita pro její ohřev a neobtěžuje v domě.

 Pro kvalitní návrh pasivního domu je třeba brát v potaz, jak lidé žijí, kolik času tráví doma, zda hodně vaří, ale i takové detaily jako konkrétní spotřebiče a každý počítač, který generuje teplo.

Pro kvalitní návrh pasivního domu je třeba brát v potaz, jak lidé žijí, kolik času tráví doma, zda hodně vaří, ale i takové detaily jako konkrétní spotřebiče a každý počítač, který generuje teplo.

Stává se, že se dům jednorázově přehřeje, když se v domě vyskytne více zdrojů tepla (vaření, návštěva a podobně)?
Martin Půlpán: Ano, stává se to hlavně v létě. Problém vzniká zejména při vaření, například když něco pečeme v troubě. Trvá to delší dobu a trouba se pak ještě chladí tím, že vyfukuje teplý vzduch. Jakmile něco takového nastane, musíme ihned větrat. Systém nuceného větrání je třeba ještě doladit, což vyžaduje čas a praktickou zkušenost se způsobem užívání domu jeho obyvateli.

Aleš Brotánek: Je to problém nastavení celého systému. Letos na konferenci v německých Cáchách několikrát zaznělo, že zaběhnutí domu do uživatelsky příjemného režimu trvá dva roky. Tady je řada technologií, které myslím ještě nejsou úplně vyladěny. Sečetlo se zde více negativních vlivů i díky tomu, že majitelé chtěli mít stavbu postavenou rychle formou pouze suché výstavby, a tudíž je zde málo akumulační hmoty. Běžně v dřevostavbách navrhuji skladby podlahy se čtyřmi až pěti centimetry betonové vrstvy, která funguje i akusticky lépe, plovoucí masivní vrstva nepřenáší zvukové frekvence dál. Potom na stěnách čtyři až pět centimetrů například jílové omítky nebo vnitřní příčky vyzděné z masivních vápenopískových cihel. Příčky jsou nositelem hmoty, která dává dřevostavbě vlastnosti pro běžného uživatele pocitově vnímané stejně, jako by to byla stavba zděná. Když je hmoty v domě méně, je citlivější na teplotní výkyvy.

Je zde vzduchotechnická jednotka s tepelným čerpadlem, která umí z prostředí odebrat teplo, měla by ho dochladit. Pravděpodobně je ještě nějaký problém v systému, který nefunguje tak, jak by měl.

Akumulace je tedy řešením nežádoucích výkyvů teplot?
Aleš Brotánek: Tloušťka akumulační hmoty se projevuje do síly přibližně sedm centimetrů. Když mám tedy stěnu 20 centimetrů tlustou, zbylých 13 centimetrů už neovlivňuje výkyvy v periodách dne a noci. Proto využíváme nejčastěji akumulaci v podlaze, omítkách nebo zděných příčkách, kde bohatě stačí menší tloušťky materiálu.

Jak jste se sžili s technologiemi domu a jejich nastavením?
Martin Půlpán: Dodavatel systém nastaví na základě doporučení výrobce, ale reálný život v domě funguje malinko jinak, takže trvá nějaký čas, než se najde to správné optimum. My jsme řekněme ve fázi hledání toho optima. Dům obýváme teprve něco přes půl roku.

Aleš Brotánek: Můžou vzniknout i velké škody tím, že uživatel, kterému něco nefunguje tak, jak by mělo, začne systém regulovat sám. Vždy to přirovnávám k řízení Titaniku. Musím dělat pouze jemné korekce, nemůžu jej otáčet o 90 stupňů. Když začnu otáčet pákami příliš, vytvořím jiné problémy v jiných klimatických podmínkách jiného ročního období. Je potřeba používat jemné ladicí nástroje a řešit problém komplexně.

Vzduchotechniku necháváte zapnutou i během léta?
Martin Půlpán: Pokud čidla CO2 vyhodnotí, že je potřeba větrat, pak zůstává zapnutá.

Aleš Brotánek: Na posledních realizacích, kde fungují čidla na CO2, se ukazuje, že vzduchotechnika má svůj smysl i v letních měsících. Nastávají okamžiky, kdy je v domě společnost, okna jsou otevřená, ale je stále potřeba větrat. Když totiž v zimě otevřeme okno, venku je studený vzduch a uvnitř teplý, studený vzduch automaticky stéká dovnitř a teplý se tlačí ven. Intenzivně větráte. Zatímco v létě, kdy je teplota vzduchu stejná venku jako v interiéru a není zrovna vichřice, vzduch se příliš nehýbe a výměna neprobíhá. Tento mechanismus Rakušané odhalili například ve školách, kde i během léta, kdy byla v učebnách otevřená okna, nedocházelo k dostatečné výměně vzduchu. Dříve jsme používali ovládací systémy, které se v létě vypínaly, kupodivu se ale ukazuje, že mají smysl i v létě. Když se vyvětrá dostatečně, čidlo větrání samo vypne.

A rada architekta na závěr?
Aleš Brotánek: Velká rizika vyplývají z urychlování projektů. Snažím se klienty upozornit, že uvědomit si, co vlastně chtějí, poznat a pojmenovat své potřeby, vyžaduje čas. Studie je tím nejdůležitějším obdobím, přitom ji zdánlivě k ničemu nepotřebujete, stavební povolení na ni nedostanete. Ale když tuto fázi společně s klientem urychlíme a nedozrají všechny detaily, může docházet k tomu, že se věci mění během výstavby, ale už v jiném finančním řádu. V projektu jde o desetitisíce, zatímco na stavbě o statisíce či miliony. Na počátku šetříte dny a později ztrácíte měsíce nebo i roky.

Požadavky ve vztahu k vytápěné podlahové ploše

Požadavky ve vztahu k vytápěné podlahové ploše

Jak ověřit kvalitu svého domu? Certifikujte jej.

V Česku jako jediný certifikační orgán poskytující kontrolu návrhu pasivních a nízkoenergetických domů funguje Centrum pasivního domu. Certifikace, projektové dokumentace i již hotového domu, probíhá dle mezinárodně platných norem Passivhaus Institutu z Darmstadtu. Vydaný certifikát je dokladem výjimečné kvality stavby a zároveň ukazuje cesty, jak případně projekt dále optimalizovat.

Jaké stavby lze certifikovat?

  • novostavby k bydlení (rodinné i bytové domy)
  • rekonstrukce stávajících staveb
  • nebytové stavby (administrativní budovy, školy, domovy aj.)

Další zajímavé pasivní rodinné domy najdete v aktuálním květnovém čísle magazínu Dřevo&Stavby.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.