Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Peklo s žumpou. Beton není vodotěsný a zemina teče, zjistil čtenář

  1:00aktualizováno  1:00
V květnu 2014 jsem se rozhodl, že konečně vyměním starou prosakující žumpu za novou. Vybral jsem přes internet jímku, která byla deklarována jako samonosná a kromě potřeby vybagrování obrovské jámy slibovala jednoduchý postup.

Zborcená plastová jímka, u které dodavatel reklamaci neuznal. | foto: www.db-jimky.cz

Očekávané náklady byly 70 tisíc korun. Věřil jsem, že mi jímka bude bez problému sloužit padesát let. Zajistil jsem zemní práce a nechal vybagrovat potřebnou obrovskou jámu, včetně bagrování ve skále. Koupil jsem 10 m³ písku a uložil jej na dno jámy, aby se do něj jímka mohla položit. Objednal jsem jeřáb, který jímku z automobilu dodavatele uložil do připravené jámy.

Pracovník dodavatele mi teprve nyní předal kompletní montážní podmínky a vyslovil varování, ze kterého bylo jasné, jaký průšvih mě čeká. Podle slov firemního technika, který jímku přivezl, bylo téměř jisté, že dojde v důsledku půdních vztlaků a tlaku spodní vody k destrukci jímky a že následnou reklamaci dodavatel neuzná. Jímku jsem dodavateli vrátil.

První jímky s vyznačením kritických hodnot

První jímky s vyznačením kritických hodnot

Pak jsem diskutoval a zjišťoval parametry jímek jiných dodavatelů a nakonec vybral dodavatele a jímku, které požadavkům vyhověly a slibují bezproblémový provoz.

Celkové náklady se vyšplhaly na 180 tisíc korun, zejména v důsledku vícenákladů spojených s dodávkou původní jímky - doprava nepotřebné jímky, zbytečné zemní práce, zbytečný materiál a spousta zbytečné práce ostatních dodavatelů. Při optimálním postupu by se finální žumpa dala pořídit za 130 tisíc korun. Záležitost původně naplánovaná na jeden měsíc se díky hledání správného dodavatele natáhla na pět měsíců. 

Pokud byste se do podobné akce chtěli pustit, snad vám pomohou následující informace:

Co jsem chtěl

  • Jímku o užitném objemu 8 m3 (v místě jezdí osmikubíkový fekální vůz).
  • Zcela nepropustnou jímku. Mám na pozemku studnu i sousedé mají studny a chtěl jsem vyloučit případnou kontaminaci podzemní vody.
  • Jímku, která vyhoví místním podmínkám. Je zde vysoká hladina podzemní vody a zvětralá zemina.

První jímka

První jímka byla laminátová o průměru 1,45 metru a dlouhá 7 metrů. Podle sdělení technika by firma neuznala reklamaci, pokud by zatěžovací a krycí železobetonová deska tlačila přímo na jímku, a ta se rozlomila. Jenže v praxi je téměř jisté, že časem buďto deska klesne, nebo jímka vyplave. Jímku jsem vrátil.

Hledání správné jímky a dodavatele

Komunikoval jsem asi se dvěma desítkami firem, které nabízely různé druhy jímek. Většina z nich nevěděla vůbec nic o statice a uváděla zavádějící informace. Porovnával jsem plastové jímky, betonové prefabrikované jímky a jímky budované klasickým postupem betonáže do země. Naučil a dozvěděl jsem se následující.

Zemina teče a má větší měrnou hmotnost než voda

Archimédův zákon znají asi všichni, zřejmě kromě mnoha dodavatelů plastových jímek. Prázdná, ale i třeba poloplná jímka je vystavena vztlaku (nadlehčení). Většinou máme na paměti vztlak vody. Jenže zemina také teče. Teče pomalu, ale má větší měrnou hmotnost a působí většími silami než voda.

Jak by to vypadalo u mé první jímky? Voda by jímku tlačila vzhůru až tlakem 1,7 tuny na metr délky jímky, zemina 3 tuny na metr délky. Tlak okolní zeminy by byl v hloubce dvou metrů přibližně 3,6 tuny na metr délky jímky. A zemina není skála, takže pokud má betonová deska větší měrnou hmotnost než zemina, může poklesnout.

Fotogalerie

Tlaky jsou tím větší, čím hlouběji je jímka uložena (pozor na jímky „na výšku“). Nesmí se zapomenout také na tlak zeminy nad jímkou. Například při výšce zemní pokrývky jeden metr může tlačit zemina na horní desku jímky tlakem asi 1,8 t/m2. Je docela legrace, když si dodavatel jímky vymíní, že přes jímky nesmí jezdit osobní automobil, který takový tlak zdaleka nevyvine.

Zatímco výrobci plastových jímek se tlaky a vztlaky zeminy a vody nezabývali, nebo je řešili na úkor užitnosti (a neúplně), polovina dodavatelů prefabrikovaných betonových jímek uváděla důležité informace o statických parametrech jejich výrobků.

Beton není zcela vodotěsný

Jak jsem se dozvěděl, žádný beton není zcela nepropustný. To znamená dvě věci:

  • Bude-li tlak v jímce vyšší, než tlak okolní podzemní vody, bude z betonové jímky unikat menší množství jejího obsahu. Naopak pokud bude tlak podzemní vody větší (například při prázdné jímce), bude menší množství vody pronikat do jímky.
  • I když plastovou jímku obetonujeme, nezabráníme průsaku podzemní vody k jímce a ta bude na jímku působit stejným tlakem, jako kdyby v ní byla jímka ponořena. Beton průsak vody zpomalí, ale nezastaví. Pokud tedy plastová jímka nebude navržena na tlak podzemní vody, může se zbortit. U jednoho z mých sousedů přesně k tomu došlo: beton vydržel, ale plastová jímka praskla.
  • Dostatečně pevný beton dokáže odolat tlaku zeminy. Čím větší hloubka, tím větší tlak zeminy musí vydržet. Přesně by to posoudil statik.

Proč mám koupit plastovou jímku s dvakrát větším objemem?

Ani jednu plastovou podzemní jímku od dodavatelů, které jsem oslovil, neviděl statik. Firmy se s nebezpečím zborcení jímky vyrovnávaly nejrůznějšími výmluvami nebo podivnými podmínkami provozu jímky.

Například trvali na tom, že se jímka nesmí zcela vyprázdnit. U některých třetina, u jiných až polovina jímky musí zůstat naplněná. To znamená, že až polovinu objemu mezi vtokovou trubkou a dnem jímky nemůžete využívat.

Odečíst se musí také výška mezi spodním okrajem vtokové roury a víkem jímky. Takže nakonec pro efektivní objem 4 m3 budu muset koupit jímku s objemem 10 m3. Jenže to znamená několikanásobně větší cenu jímky, ale také několikanásobně větší cenu zemních prací. A pokud jímku obetonováváme, tak také několikanásobně větší cenu betonu a armatur.

Plastová jímka stála včetně dopravy a uložení 48 tisíc korun.

Plastová jímka stála včetně dopravy a uložení 48 tisíc korun.

Samonosná není samonosná

Slovo samonosná se používá pro konstrukce, které pro splnění účelu (v daném případě odolání váze obsahu, tlakům a vztlakům) nepotřebují další konstrukční prvky.

Ne tak u mnohých dodavatelů plastových jímek. U nich samonosná jímka unese právě jen sama sebe, ale neunese tíhu obsahu ani tlaky a vztlaky zeminy a okolní vody a zacházet se s ní musí v rukavičkách, aby se při ukládání nerozlomila.

Vítězná jímka a dodavatel

Zvolil jsem vodotěsnou plastovou jímku, s vnitřními výztuhami svisle i vodorovně provedenými originálním způsobem. Jímka byla zatížena a odolnost proti zemním tlakům a pojezdu shora zajištěna kompletním obklopením železobetonem minimální tloušťky 20 cm.

Dodavatel nejen jímku na místě uložil, ale dokonce provedl i betonáž. A to hlavní: kromě certifikátu těsnosti jímky potvrdil, že jímka odolá místním podmínkám a že ji lze zcela vyprázdnit. Cena jímky, dopravy a práce dodavatele byla jen o málo vyšší než cena první jímky.

Rozpočet

Pokud bych rovnou vybral správnou jímku, rozpočet by vypadal asi takto:

  • Plastová jímka včetně dopravy a uložení: 48 tisíc korun
  • Zemní práce (bagrování, odvoz a uložení přebytečné zeminy, zakrytí jímky): 30 tisíc korun
  • Beton a železo: 50 tisíc korun
  • Celkem 128 tisíc korun

I žumpa je stavba

Pro vybudování žumpy jsem potřeboval územní rozhodnutí, obsahující vyjádření vodoprávního úřadu, odboru životního prostředí a dalších institucí.

Žumpa musí být pevná, splňovat požadavky na nepropustnost a odolat půdním a vodním vztlakům. Projekt by měl být ověřen statikem a rozhodně neudělá chybu ten, kdo si na pomoc vezme zkušený stavební dozor.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.