Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Manželé koupili pozemek u dálnice. Dům v prudké stráni stavěli tři roky

  1:00aktualizováno  1:00
Mladý tasmánský architekt a designér Philip M. Dingemanse koupil levnou parcelu ve svahu a sám na ní postavil dům. Trvalo mu to tři roky a padly na to všechny víkendy, svátky a dovolené. Nyní má spolu s manželkou a třemi dětmi konečně vlastní domov.

Na obytnou kuchyni s jídelnou navazuje krytá terasa s venkovní kuchyní s barovým pultíkem. | foto: Jonathan Wherrett

Pozemek v prudké stráni nad tasmánským přístavním městem Launceston dvacet let nikoho nelákal. Z jedná strany je totiž parcela ohraničená velmi rušnou dálnicí. Nakonec ji realitní kancelář nabídla pod cenou a na to Philip M. Dingemanse čekal. Pozemek ihned koupil.  

Stavbu na klíč si ale mladá rodina dovolit nemohla. Architekt se tedy pustil do stavby svépomocí. Tři roky věnoval domu všechny víkendy, svátky i dovolené.

Rodinný dům v Tasmánii

V nápadech se neomezoval. Odvážné barvy, nečekané tvary a různé kreace se vyplatily. Dům dokončený v roce 2013 získal již několik architektonických ocenění a na další je nominován.

Philip M. Dingemanse, který sbíral zkušenosti v architektonických studiích v Melbourne a Sydney, udělal se svého rodinného domu záměrně i reklamní pouták, který má přílákat nové klienty.  

Při navrhování použil vlastní charakteristický rukopis plný nekompromisních a překvapujících prvků. Hlavní slovo ale měla rodina - manželka Kristine s desetiletou dcerou Scarlet, tříletou Trixi a osmiletým synem Zimrim. I z toho důvodu je centrálním prvkem domu terasa s houpací sítí. Děti si ji totiž moc přály. Architekt si prý chvílemi připadal, že staví dům okolo houpací sítě.

Může se hodit

Také chcete bydlet podle svých snů a přání? Vyberte si své nové bydlení na Reality.iDNES.cz. Nabízíme domy, byty i pozemky po celé ČR.

Stavba od počátku neměla vypadat jako typický rodinný dům. Fasáda, ale místy i interiéry, připomínají výstřižky z obrazů modernistických malířů. Maskovaný dům tak nechává kolemjedoucí na pochybách. Díky barevné panelové fasádě nelze při rychlém průjezdu dobře odhadnout ani jak je stavba velká, natož k jakému účelu slouží, či dokonce kde má vchod.

Někteří v domě vidí dálniční technickou budovu, neobvyklý reklamní billboard nebo kus veřejného umění. O to snadněji se klientům a návštěvám vysvětluje, kam mají dorazit, podotýká architekt s tím, že většina místních obyvatel a sousedů si už na přítomnost zvláštní stavby nad silnicí zvykla.

Stavba záměrně nevypadá jako typický rodinný dům. Fasáda, ale místy i...

Stavba záměrně nevypadá jako typický rodinný dům. Fasáda, ale místy i interiéry, připomínají výstřižky z obrazů modernistických malířů.

Nízký rozpočet nebyl jediným omezením, kterému musel architekt čelit. Rozhodl se, že v žádném z pokojů nebude dominantní klasická a běžná bílá výmalba stěn, ale že interiéry zútulní pomocí dřevěných obkladů a barevných panelů. Šedý korpus domu je tak doplněný základní červenou, modrou a zelenou.

Velmi důležitou roli hraje v exteriéru i interiéru domu také barevná atmosféra osvětlení. Podle nálady a příležitosti si lze upravit intenzitu a barvu světla téměř ve všech místnostech domu, včetně komunikačních chodeb. Vliv na proměnu světelných podmínek mají i tónované transparentní panely, které slouží jako dělící příčky jednotlivých zón

Dům o celkové rozloze 216 metrů čtverečních kopíruje prudkou stráň, na které stojí. Vstupní patro patří společnému rodinnému životu: přímo za zádveřím je rodinný lounge s modrým a na míru vyrobeným sedacím nábytkem zařízený koutek, kde se rodina schází a hraje na piano a kytary. 

Modrá barva na sedacím nábytku, koberci na podlaze, stěnách i stropním podhledu...

Modrá barva na sedacím nábytku, koberci na podlaze, stěnách i stropním podhledu vymezuje originální společenský koutek rodiny.

Centrálním prvkem celého domu je terasa s houpací sítí, která byla velkým...

Centrálním prvkem celého domu je terasa s houpací sítí, která byla velkým přáním dětí.

Prostor dále pokračuje obytnou kuchyní s jídelnou, na kterou navazuje krytá terasa s venkovní kuchyní s barovým pultíkem. Kromě na míru vyrobených úložných sestav je zařízení a nábytek poskládaný z kousků poděděných od příbuzných, z bazarů a levných nábytkářských řetězců. Vytoužená houpací síť na terase s výhledem do zahrady a na město ležící na protilehlé stráni je jedním z nejoblíbenějších míst k odpočinku. Za pěkného počasí se sem přesouvá celý společenský život rodiny.

V mezonetu je pracovna a ložnice rodičů se samostatnou koupelnou a velkou šatnou. Relaxační vana v koupelně je přímo pod oknem a je z ní krásný výhled do zeleně. Koupelna i šatní část jsou s ložnicí propojené. 

Po schodech se sestupuje do dalšího patra, které patří dětem. Je zde také komora na úschovu sezonních věcí a projekční archiv. Dětské ložnice s vlastním vstupem do zahrady jsou zatím propojené a holčičky i chlapec sdílejí prostor pro hry, učení i odpočinek společně.

S příchodem puberty a dobou, kdy si budou vzájemně na obtíž, lze jednoduše doplnit dělící příčku, která pokoje rozdělí. Vzniknou tak dvě samostatné místnosti, větší bude sloužit jako dívčí pokoj, z menšího vznikne synova ložnice.

Autor: pro iDNES.cz




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.