Ve starém činžovním domě v Praze 7 by asi málokdo čekal tak moderně zařízený byt. Sami pro sebe jej přebudovali dva mladí architekti, kteří se dostali se svým dílem do finále soutěže Interiér roku 2006.
Rohový činžovní dům v Praze 7 pochází z počátku 20. století. Stojí v klidné ulici a v bloku sousedních domů nijak zvlášť nevyniká.
Dvoupokojový byt v prvním poschodí o 55 metrech čtverečních, v němž bydlí architekti Simona a Jakub Fišerovi, je moderně zařízený, ale manželům se v něm podařilo zachovat starobylou atmosféru.
„Při rekonstrukci jsme použili soudobé techniky, ale snažili jsme se respektovat styl doby, ve které dům vznikl,“ vysvětluje Jakub Fišer.
Použité barvy architekt přirovnává k lastuře: „Perleť v mušli působí jednobarevně, v detailu je tam ale modrá, zelená, růžová. Tyto barvy v decentních tónech jsme použili.“ Na někoho byt podle něj může působit nebarevně, šedivě nebo studeně.
„Jde ale o to, aby se barvy neomrzely. Člověk by si měl rozmyslet, jestli se chce dvacet let dívat třeba na červenou.“
Do soutěže se manželé přihlásili, jak sami říkají, z „hecu“. Svůj poměrně levný byt konfrontovali s nákladnými interiéry kaváren a luxusních vil, které do soutěže přihlašuje většina ostatních architektů.
„Chtěli jsme ukázat, že i na malém prostoru a s omezenými prostředky jde udělat soudobou věc, která není tuctová,“ popisuje Jakub Fišer.
Použili běžně dostupné materiály, a i když si nechali nábytek vyrobit na míru, náklady prý nebyly o nic vyšší, než kdyby nábytek koupili v obchodě. Část prací si dělali sami.
Zrekonstruovaný byt za cenu ruiny
Fišerovi dříve bydleli v garsonce v Praze 5 a poohlíželi se po starším domku. „Získali bychom však ruinu za stejné peníze, za které jsme koupili a zařídili tento byt,“ tvrdí Simona Fišerová.
Při hledání pro ně byl důležitý hlavně dostatek zeleně, což v blízkosti domu našli. „Stačil jeden pohled a bylo rozhodnuto,“ říká Jakub Fišer. Nyní zde mohou bez problému venčit svou fenku, zlatého retrívra Elišku.
Byt byl obyvatelný, ale podepsal se na něm dobový vkus druhé poloviny 20. století. Na podlaze byly široké nekvalitní parkety z 60. nebo 70. let, v obytných místnostech zničené původní táflování, tedy dřevěné obložení stěn do výšky přibližně jednoho metru. Zachoval se jen štukový strop, i když notně zanesený vrstvami malby.
Začátkem 90. let v bytě tehdejší majitelé provedli nevhodné zásahy. „Třeba zachované dveře nahradili panelákovými, na podlahu dali nevkusnou dlažbu,“ vyjmenovává Fišer.
Manželé se rozhodli všechny nepůvodní zásahy odstranit a dát bytu moderní podobu, která však s jeho původním stylem nebude v kontrastu. S rekonstrukcí nemuseli spěchat, protože měli kde bydlet. „Měli jsme čas nechat byt na sebe působit a vše do detailu promyslet,“ říká architekt.
Manželům se podařilo dát celému bytu jednotný styl, což považují za velmi důležité. „Když si dneska lidé zařizují byt, v každém kuchyňském a koupelnovém studiu jim nabízejí jednotlivosti, které na sebe strhávají pozornost. Pak v bytě nastane chaos. To není dobré,“ vysvětluje Fišer.
Email na zdi nevadí
Koupelnu, kuchyň a předsíň architekti propojili v jeden prostor, čímž uvnitř bytu vytvořili jakýsi „servisní blok“. Místnosti mohou tvořit jednolitý otevřený prostor, nebo se dají oddělit závěsy. „Šlo nám o to, aby vnitřní část bytu nebyla stísněná,“ vysvětluje Simona Fišerová.
V kuchyni a koupelně architekti snížili strop a zvýšili podlahu, na kterou položili přírodní linoleum. Mezi kuchyní a pokoji je tedy malý schod. „Výška tři metry třicet, která v obýváku působí bezvadně, může v úzké koupelně vyvolat fobii,“ vysvětluje Fišer. Prostor pod podlahou manželé využili k vedení instalací, takže si při rekonstrukci ušetřili sekání do zdí, čímž ji urychlili.
Stěny v koupelně jsou natřeny emailem. „Lidi se na to dívají s nedůvěrou, protože se to dřív používalo ve školách nebo na chodbách domů. My s tím ale nemáme problém,“ říká architektka. Nátěr kolem vany má tmavě modrou barvu. Intimní atmosféru pomáhají vytvořit svítidla skrytá v nice těsně pod stropem.
Živá omítka
V obývacím pokoji návštěvníka na první pohled upoutá štukový strop a škrábaná omítka na stěnách, jen zafixovaná penetračním nátěrem, aby se z ní neprášilo. „Nejdřív jsme se báli, jestli na nás nebude působit jako provizorium.
Vypadá ale bezvadně, třeba večer se zeď vlivem světla a stínu proměňuje,“ říká architekt. Do výšky asi metru od podlahy je světle šedá malba, což odkazuje na někdejší táflování. Ze stejné inspirace vychází i nábytek z MDF desek. Větší knihovna visí na zdi přesně nad šedým pruhem, ve stejné výšce pod úrovní okna končí nízká knihovna ukrývající radiátory a u protější zdi rozkládací pohovka a pracovní stůl.
Podlaha v obou obytných místnostech je nová, vyrobená ze smrkových palubek. Architekti využili všechny odřezky, čímž vytvořili nepravidelnou strukturu. Svým tónováním ladí s dalšími barevnými odstíny v bytě, její teplejší barva vyvažuje šedomodré linoleum pokrývající podlahu v kuchyni a koupelně.
V rohu u okna kontrastují s bílými knihovnami a jídelním stolem čtyři elegantní černé židle. V protějším rohu stojí konferenční stolek, v němž je ukryt úložný prostor. Vedle je stylové křeslo z lepenky.
Spaní mezi látkami
Ložnice je poměrně malá a drobné okno do ní propouští jen málo světla. Část stropu u okna architekti snížili sádrokartonovou vestavbou a vytvořili tím na spaní jakýsi box. Pod matracemi je úložný prostor.
Celou jednu stěnu zakrývá závěs, za kterým jsou police na oblečení. Závěsem lze večer zatáhnout i okno, a vytvořit tím na spaní útulný kout. „Chtěli jsme ložnici takovou měkčí, proto je tu hodně látek,“ vysvětluje Simona Fišerová. Kontrastním doplňkem ložnice je originální křeslo vyrobené z nákupního vozíku.
Starý byt v činžáku si proměnili na moderní bydlení |
 Do starého bytu se hodí prkenná podlaha. Její přírodní kresba vytváří nepravidelnou strukturu. |
 Kontrastním doplňkem měkce zařízené ložnice je křeslo vyrobené z nákupního vozíku. |
 Do starého bytu se hodí prkenná podlaha. Její přírodní kresba vytváří nepravidelnou strukturu. |
 Kuchyňská linka se dá celá schovat za závěs. |
Ložnice |
 Stěny kolem vany jsou natřeny tmavě modrým emailem, úzký prostor osvětlují zářivky skryté ve stěně pod stropem. |
 Starý byt v činžáku si proměnili na moderní bydlení |
