Na strahovský stadion se vejde okolo čtvrt milionu lidí, má 56 tisíc míst k sezení.

Na strahovský stadion se vejde okolo čtvrt milionu lidí, má 56 tisíc míst k sezení. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Nejúžasnější parcela budoucnosti. Stadionu Strahov zvoní umíráček

  • 126
Strahovský stadion, který leží v atraktivní lokalitě nad centrem, chátrá a volá po velkých investicích. Plochu a tribuny velkého strahovského stadionu získala Praha.

Obří spartakiádní stadion na pražském Strahově opouštějí sportovci. Zatím alespoň jako vlastníci. Jak obrovský pozemek pod stadionem, tak zchátralé tribuny a stavby kolem něj patří od října 2014 městu Praha.

Díky úpravám majetkových vztahů se otevírá možnost pro budoucí zástavbu této unikátní lokality. Pozemky dnešního spartakiádního stadionu se jednou mohou stát nejlukrativnější stavební parcelou v zemi.

Legendární stadion

Majetkové změny na Strahově jsou výsledkem trojstranné dohody mezi městem, Českou unií sportu (ČUS, následník někdejšího ČSTV) a Fotbalové asociace ČR (FAČR). „Dohoda byla podepsána 20. října,“ uvedla mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá.

Transakce v hodnotě čtvrt miliardy korun, kterou pražští zastupitelé schválili letos v létě, byla definitivně stvrzena těsně před výměnou politické garnitury na magistrátu. Vypořádat se má do konce listopadu. 

Končící primátor Tomáš Hudeček na dotaz MF DNES ohledně budoucnosti Strahova nereagoval, pro formující se novou pražskou vládu jde zatím o příliš čerstvý případ, takže ani ona nemá zatím jasno o budoucnosti stadionu. Jisté je jen to, že v dohledné době sem developeři nevstoupí.

Celý kolos o rozměrech 200 × 300 metrů, jeden z největších na světě, na němž při všesokolských sletech a socialistických spartakiádách vystupovaly desetitisíce cvičenců, má do roku 2030 v dlouhodobém pronájmu fotbalová Sparta. Ta uvnitř stadionu vybudovala mládežnické tréninkové centrum s osmi hřišti a dvoupodlažní provozní budovou. Jde však o lehkou montovanou stavbu, kterou jednou nebude problém odstranit.

Pražská vláda se Strahovu bude muset věnovat dříve než v roce 2030, až Spartě vyprší třicetiletý pronájem. Obří tribuny stadionu jsou totiž v dezolátním stavu.
Část tribun je památkově chráněna, nejstarší křídlo pochází z roku 1933, kdy se areál pro všesokolské slety začal podle projektu architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa stavět.

Celá budova, v níž sídlí Česká unie sportu a několik sportovních svazů, dnes působí jako dokonalé muzeum Husákovy doby.

Rozdrobená majetková práva

Až dosud byla majetková práva na Strahově rozdrobena mezi všechny tři aktéry dohody, tedy město, Českou unii sportu a Fotbalovou asociaci České republiky. Teď se kopec nad Prahou dělí na dvě jasně vymezené zóny.

Zchátralý spartakiádní kolos patří městu. Výhradním vlastníkem západní části areálu s Rošického stadionem se stává Fotbalová asociace České republiky. Ta tu má do pěti let postavit nový Dům sportu, ve výhledu je také zcela nový „národní“ sportovní stadion.

Třetí účastník dohody, Česká unie sportu, se vlastnických práv k nemovitostem na pražském Strahově vzdává. Fotbalisté jí jako kompenzaci budou zprvu platit kanceláře v nemovitostech patřících městu, později jí bezplatně poskytnou prostory v novém Domě sportu.

Celý kolos o rozměrech 200 × 300 metrů, jeden z největších na světě, na němž při všesokolských sletech a socialistických spartakiádách vystupovaly desetitisíce cvičenců, má do roku 2030 v dlouhodobém pronájmu fotbalová Sparta.

„Celkem si takto odbydlíme 109 milionů korun,“ říká ekonom České unie sportu Pavel Benda. Vyčištění majetkového propletence umožní rozvoj obou částí strahovského kopce. „Část areálu, která přechází na Fotbalovou asociaci České republiky, jsme takto zachránili jednou provždy pro sport. Co si bude město dělat se svou částí, je jeho věc,“ krčí rameny šéf České unie sportu Miroslav Jansta.

Čtyři patra kanceláří

Nejde přitom o žádnou maličkost. Jen západní tribuna kolosu, který městu připadl, skrývá čtyři patra kanceláří. S nimi Praha získala i nadzemní tunel, který je spojuje se sousedním Rošického stadionem. Právě tudy kdysi přicházel sledovat spartakiádní sestavy komunistický prezident Gustáv Husák.

Celá budova, v níž sídlí Česká unie sportu a několik sportovních svazů, dnes působí jako dokonalé muzeum Husákovy doby. Vybledlé linoleum, netěsnící okna, kulhající výtah. I proto je tribuna zčásti prázdná, svazoví funkcionáři, pokud mohou, už dnes stěhují svá sídla do reprezentativnějších prostor. Magistrát tak čeká zásadní rozhodnutí, co s chátrajícím obrem v příštích letech.

Ve 30. letech vyrostla západní tribuna, v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby spartakiád. Snímek je z roku 1965.

Velký strahovský stadion

Původní stadion byl postaven roku 1926 pro všesokolský slet. Tehdy však šlo o písčité cvičiště s dřevěnými tribunami. Ve 30. letech vyrostla západní tribuna, v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby spartakiád.

Celková kapacita stadionu, například na koncert, je 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc k sezení. Poslední spartakiáda se konala v roce 1985, v 90. letech stadion hostil obří koncerty, například Rolling Stones či Pink Floyd. Poslední všesokolský slet se zde uskutečnil v roce 1994, další již byly na sousedním, menším stadionu. Zdroj: Česká unie sportu

Má se stadion Strahov zbourat?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 sobota 29. listopadu 2014. Anketa je uzavřena.

NE
NE 1485
ANO
ANO 708