Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejúžasnější parcela budoucnosti. Stadionu Strahov zvoní umíráček

  1:00aktualizováno  1:00
Praha získala plochu a tribuny velkého strahovského stadionu. Stavba, která leží v atraktivní lokalitě nad centrem, však nyní chátrá a volá po velkých investicích.

Na strahovský stadion se vejde okolo čtvrt milionu lidí, má 56 tisíc míst k sezení. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Obří spartakiádní stadion na pražském Strahově opouštějí sportovci. Zatím alespoň jako vlastníci. Jak obrovský pozemek pod stadionem, tak zchátralé tribuny a stavby kolem něj patří od října 2014 městu Praha.

Díky úpravám majetkových vztahů se otevírá možnost pro budoucí zástavbu této unikátní lokality. Pozemky dnešního spartakiádního stadionu se jednou mohou stát nejlukrativnější stavební parcelou v zemi.

Legendární stadion

Majetkové změny na Strahově jsou výsledkem trojstranné dohody mezi městem, Českou unií sportu (ČUS, následník někdejšího ČSTV) a Fotbalové asociace ČR (FAČR). „Dohoda byla podepsána 20. října,“ uvedla mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá.

Transakce v hodnotě čtvrt miliardy korun, kterou pražští zastupitelé schválili letos v létě, byla definitivně stvrzena těsně před výměnou politické garnitury na magistrátu. Vypořádat se má do konce listopadu. 

Končící primátor Tomáš Hudeček na dotaz MF DNES ohledně budoucnosti Strahova nereagoval, pro formující se novou pražskou vládu jde zatím o příliš čerstvý případ, takže ani ona nemá zatím jasno o budoucnosti stadionu. Jisté je jen to, že v dohledné době sem developeři nevstoupí.

Celý kolos o rozměrech 200 × 300 metrů, jeden z největších na světě, na němž při všesokolských sletech a socialistických spartakiádách vystupovaly desetitisíce cvičenců, má do roku 2030 v dlouhodobém pronájmu fotbalová Sparta. Ta uvnitř stadionu vybudovala mládežnické tréninkové centrum s osmi hřišti a dvoupodlažní provozní budovou. Jde však o lehkou montovanou stavbu, kterou jednou nebude problém odstranit.

Pražská vláda se Strahovu bude muset věnovat dříve než v roce 2030, až Spartě vyprší třicetiletý pronájem. Obří tribuny stadionu jsou totiž v dezolátním stavu.
Část tribun je památkově chráněna, nejstarší křídlo pochází z roku 1933, kdy se areál pro všesokolské slety začal podle projektu architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa stavět.

Celá budova, v níž sídlí Česká unie sportu a několik sportovních svazů, dnes působí jako dokonalé muzeum Husákovy doby.

Celá budova, v níž sídlí Česká unie sportu a několik sportovních svazů, dnes působí jako dokonalé muzeum Husákovy doby.

Rozdrobená majetková práva

Až dosud byla majetková práva na Strahově rozdrobena mezi všechny tři aktéry dohody, tedy město, Českou unii sportu a Fotbalovou asociaci České republiky. Teď se kopec nad Prahou dělí na dvě jasně vymezené zóny.

Zchátralý spartakiádní kolos patří městu. Výhradním vlastníkem západní části areálu s Rošického stadionem se stává Fotbalová asociace České republiky. Ta tu má do pěti let postavit nový Dům sportu, ve výhledu je také zcela nový „národní“ sportovní stadion.

Třetí účastník dohody, Česká unie sportu, se vlastnických práv k nemovitostem na pražském Strahově vzdává. Fotbalisté jí jako kompenzaci budou zprvu platit kanceláře v nemovitostech patřících městu, později jí bezplatně poskytnou prostory v novém Domě sportu.

Celý kolos o rozměrech 200 × 300 metrů, jeden z největších na světě, na němž při všesokolských sletech a socialistických spartakiádách vystupovaly desetitisíce cvičenců, má do roku 2030 v dlouhodobém pronájmu fotbalová Sparta.

Celý kolos o rozměrech 200 × 300 metrů, jeden z největších na světě, na němž při všesokolských sletech a socialistických spartakiádách vystupovaly desetitisíce cvičenců, má do roku 2030 v dlouhodobém pronájmu fotbalová Sparta.

„Celkem si takto odbydlíme 109 milionů korun,“ říká ekonom České unie sportu Pavel Benda. Vyčištění majetkového propletence umožní rozvoj obou částí strahovského kopce. „Část areálu, která přechází na Fotbalovou asociaci České republiky, jsme takto zachránili jednou provždy pro sport. Co si bude město dělat se svou částí, je jeho věc,“ krčí rameny šéf České unie sportu Miroslav Jansta.

Čtyři patra kanceláří

Nejde přitom o žádnou maličkost. Jen západní tribuna kolosu, který městu připadl, skrývá čtyři patra kanceláří. S nimi Praha získala i nadzemní tunel, který je spojuje se sousedním Rošického stadionem. Právě tudy kdysi přicházel sledovat spartakiádní sestavy komunistický prezident Gustáv Husák.

Celá budova, v níž sídlí Česká unie sportu a několik sportovních svazů, dnes působí jako dokonalé muzeum Husákovy doby. Vybledlé linoleum, netěsnící okna, kulhající výtah. I proto je tribuna zčásti prázdná, svazoví funkcionáři, pokud mohou, už dnes stěhují svá sídla do reprezentativnějších prostor. Magistrát tak čeká zásadní rozhodnutí, co s chátrajícím obrem v příštích letech.

Ve 30. letech vyrostla západní tribuna, v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby spartakiád. Snímek je z roku 1965.

Ve 30. letech vyrostla západní tribuna, v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby spartakiád. Snímek je z roku 1965.

Velký strahovský stadion

Původní stadion byl postaven roku 1926 pro všesokolský slet. Tehdy však šlo o písčité cvičiště s dřevěnými tribunami. Ve 30. letech vyrostla západní tribuna, v letech 1960 až 1975 byl areál dostavěn pro potřeby spartakiád.

Celková kapacita stadionu, například na koncert, je 250 tisíc míst, z toho 56 tisíc k sezení. Poslední spartakiáda se konala v roce 1985, v 90. letech stadion hostil obří koncerty, například Rolling Stones či Pink Floyd. Poslední všesokolský slet se zde uskutečnil v roce 1994, další již byly na sousedním, menším stadionu. Zdroj: Česká unie sportu

Má se stadion Strahov zbourat?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 23:00 29. listopadu 2014. Anketa je uzavřena.

NE 1485
ANO 708


Témata: Praha, Praha-město


Nejčtenější

Kodaňská číslo 41: neobaroko, průčelí s věží s neorenesančním štítem a gotickou...
Noblesní Vršovice nejsou falešné Vinohrady. Čtvrť má velkoměstský šarm

Kodaňská ulice v pražských Vršovicích vytváří širokou a krásnou promenádu s velkoměstským rozletem a elegancí. Najdeme tu přepychové činžovní domy ze začátku...  celý článek

Dřevěné dubové podlahy jsou příjemné na dotek i na pohled. Konferenční stolky...
Byt v podkroví, kde nejdražším kouskem je sporák. Manžel rád vaří

Klára s manželem mají rádi město s kavárnami, divadly a místy, kam lze zajít s dětmi. Proto když se naskytla možnost koupit podkrovní byt s terasou v...  celý článek

Nová koupelna je mnohem světlejší a působí elegantně.
Za tři dny a čtyři tisíce korun proměnila starou koupelnu k nepoznání

Barbora se vrhla na proměnu koupelny, která byla celá obložena dlaždicemi zvanými kůže. Ty prostoru vládly téměř 30 let. Byly na podlaze, vaně i všech stěnách...  celý článek

Lamely z kvalitního kompozitu mívají záruku až 25 let. Nevadí jim ani výkyvy
Podvodníci falšují i materiál na terasy. Jak nenarazit

Jaro, slunce, pohoda. Kdo má dům, užívá si ji hlavně na zahradě a pak také na terase u domu. Při jejím pořizování je třeba zvážit výběr materiálů i ochotu...  celý článek

Dostatek přirozeného denního světla a propojení interiéru s exteriérem celý...
Kuchyň z černého dubu, stůl z betonu. Moderní byt je přesto útulný

Nestává se často, aby byt v novostavbě dispozičně odpovídal individuálním nárokům investorů. A už vůbec není běžné, že i když jejich hlavní požadavek zní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.