Budova starého sila bývalých Hanáckých mlýnů, které zničil před lety požár, posloužila pro vznik unikátního rodinného domu (více zde). Stavba získala ocenění za nejlepší rodinný dům roku 2007 v soutěži Grand prix architektů. Nyní na ni přibyl další unikát, objekt ve tvaru srdce. Je vysoký 5,5 m a široký 6,5 m. Díky světelnému efektu LED diod začalo srdce rytmicky "tepat".
Tvar srdce se v umělecké instalaci Milana Caise objevuje hned dvakrát. Díky použitému průhlednému nafukovacímu materiálu je vidět uvnitř ještě jedno menší. Na vnějším plášti jsou pak z vnitřní strany instalovány světelné body s odstupem 40 až 50 cm, tvořené 8 700 vysokosvítivými LED diodami. V určitých intervalech se rozsvěcují bílým světlem.
"Bílou barvu jsem použil záměrně, červená by mohla evokovat veřejné domy, a to určitě není cílem této instalace," vysvětluje Milan Cais.
Světelný interval má dvě fáze: v první se rozsvítí vnitřní srdce a všechny terče vnějšího srdce zůstanou zhasnuty. Při druhé fázi vnitřní srdce zhasne a naopak se rozzáří všechny terče vnějšího srdce. Světelný efekt evokuje tlukot srdce. Samotné tepání řídí naprogramovaný procesor. Vnější plášť srdce je poset téměř 400 DVD disky, srdce v sobě skrývá více jak 200 m kabelu.
Instalace srdce
Instalace srdce trvala celých 12 hodin a asistovalo při ní šest lidí. Umělecký objekt byl kompletován přímo pod silem a teprve poté jej vyzdvihl nahoru 70 m vysoký jeřáb.
Před samotnou instalací musela být střecha sila nejprve vypodložena vrstvou polystyrenu a pevnostních desek. Srdce sice váží jen 35 kg, ale je připevněno k šestisetkilogramové, sedm a půl metru vysoké konstrukci. Ta je ukotvena soustavou 16 ocelových lan ke hraně střechy.
Konstrukce je navržena tak, aby odolala i zhoršeným povětrnostním podmínkám v dané výšce. Střecha sila je totiž přibližně 40 m nad zemí, rozsah výhledu je 40 km. Za pěkného počasí vidíte i Praděd.
MgA. Milan Cais* 1974 Pro stálou expozici českého muzea hudby v Praze vytvořil v roce 2004 audiovizuální instalaci 4 elementy, v roce 2005 objekt Kapkostroj, který byl součástí projektu Zahrada představ v českém pavilonu na EXPU 2005 v japonském Aichi. Za ilustrace do knihy Nanobook obdržel v témže roce třetí místo ceny ministerstva kultury Nejkrásnější česká kniha. Společně s Petrem Niklem a dalšími umělci vytváří sérii interaktivních výstav Hnízda her, Orbis Pictus, Labyrint světla, Leporelohra nebo Play. Účastnil se řady společných výstav u nás i ve světě a jeho práce je zastoupena v několika sbírkách. Od roku 1988 působí ve skupině Tata Bojs jako skladatel, zpěvák, bubeník, textař, výtvarník, scénograf a producent. Natočil s ní zatím devět alb, za které skupina postupně obdržela devětkrát výroční cenu APH Anděl a řadu dalších ocenění. |