Squateři se nechali slyšet, že zaplatí všechny účty a rádi by v domě zůstali

Squateři se nechali slyšet, že zaplatí všechny účty a rádi by v domě zůstali | foto: Profimedia.cz

Squateři obsadili v Londýně luxusní dům za šest milionů liber

  • 25
Skupina britských "alternativců" udělala z domu za šest milionů liber avantgardní umělecké dílo. Zatímco původní majitelé chystají žalobu, squateři na sebe přitáhli pozornost médií.
Tu budovu měli vyhlédnutou zhruba šest měsíců. Nikdo odtud nevycházel a nechodila sem žádná pošta. Bylo jasné, že dům nemá obyvatele, a tak se jedné říjnové noci rozhodli vniknout dovnitř.

Vzali si žebřík a vylezli do prvního patra na balkon, kde ke svému údivu našli otevřené dveře. Třicetipokojový dům v hodnotě šesti milionů liber (zhruba 200 milionů korun) byl v tu chvíli jejich.

Tak popisuje partička squaterů a umělců, která si říká Da! Collective, obsazení domu v Upper Grosvenor Street, jedné z nejhonosnějších částí Londýna.

Budova z osmnáctého století, na které dnes vlaje anarchistická zástava, se nachází poblíž Hyde Parku, hned vedle těch nejdražších restaurací. Za protějším rohem je americká ambasáda.

Squateři obsadili dům v luxusní londýnské čtvrti

Squateři před obsazeným domem.


Avantgardní prostor

Vchod do domu je lemován dvěma mramorovými sloupy; dál za dubovými dveřmi je bezpočet rozlehlých místností. Ty jsou plné matrací, spacáků, oblečení a ruksaků nebo alternativních uměleckých instalací.

Noví majitelé označili budovu za "organický prostor". Považují ji totiž za umělecký objekt, kam může přijít kdokoli, jenž by chtěl přispět vlastním nápadem.

"Jelikož je dům společným projektem, lidé tu můžou tvořit a pracovat, dokud to bude možné,“ uvádí v rozhovoru pro list Evening Standard jedna z obyvatelek, Stephanie Smithová.

Čtěte také:

Když dům dlouho nikdo neužívá, jeho vlastnictví zaniká, míní squater Štefan


Vilu už navštívilo mnoho reportérů a někteří z nich popsali netradiční interiéry. Podle deníku The Guardinan je jedna místnost pokrytá větvemi stromů a v jiné se zase nachází dětská vanička, okolo které jsou rozvěšeny zkumavky naplněné poupaty z nerozvinutých květů.

"Squating nepovažujeme za trestný čin," říká Stephanie. "Jestli nás majitelé budou chtít vykopnout, tak prosím, ať si poslouží. Stačí, když podají žádost o vystěhování. Dům však chátrá a ti šikovnější z nás se tu snaží leccos opravit. Co se mne týče, žít ve špíně a prachu mi nevadí; naopak, líbí se mi to."

Squateři obsadili dům v luxusní londýnské čtvrti

Squateři "vyzdobili" místnost větvemi stromů.


Rozpačité reakce

Reakce sousedů jsou různé. "Je to trochu matoucí," říká manažer jedné z luxusních restaurací Jacques Dejardin. "Když si otevřete podnik ve čtvrti, jako je tahle, rozhodně nečekáte, že se vám naproti usadí squateři."

Toho, že by k němu přišli na večeři, se ale bát nemusí. Noví majitelé vily se totiž podle vlastních slov živí tím, co najdou v kontejnerech a popelnicích.

To sousedé z vedlejšího domu byli vstřícnější, neboť prý squaterům z Da! Collective nabídli zdarma připojení k internetu. Občas je prý v domě v noci slyšet nahlas hudba, ale k žádnému incidentu tu nedošlo.

"Je to zkušenost, která nás obohacuje," uvádí v Evening Standard dvacetiletý Tom, další z obyvatel šestimilionové vily. "Učíme se rozumět zdejším lidem a oni zase nám."

Pokud by se tu squateři udrželi dalších dvanáct let, přešlo by vlastnické právo domu na ně. Je to však nepravděpodobné.

Squateři obsadili dům v luxusní londýnské čtvrti

Squateři v luxusním londýnském domě.


Dům, jenž v předchozích staletích obývala britská honorace, si jeho legální vlastník, realitní společnost Deltaland Resources Ltd., jen tak vzít nedá. Její představitelé věc předali právníkům.

Členové Da! Collective se naproti tomu nechali slyšet, že zaplatí všechny účty a rádi by zůstali.

Advokáti realitní společnosti se nedávno obrátili na londýnskou radnici, ale zdejší úředníci věc kvalifikovali jako soukromou záležitost. Dá se proto očekávat, že případ squaterů z londýnské vily skončí u soudu.

Upper Grosvenor Street, Londýn

Ulice Upper Grosvenor Street leží v centru Londýna.


Squating v Česku

Obsazování prázdných domů - squating - se odehrává všude na světě, v Čechách se ale v souvislosti s protestem proti systému objevil až po roce 1989. Do povědomí se u nás vžil především squat Ladronka na pražském Břevnově.

O Ladronku, starobylou pražskou usedlost, se od sedmdesátých let nikdo nestaral, takže značně zchátrala.

V roce 1993 ji obsadila skupina squaterů, jež ji začala rekonstruovat a udržovat v poměrně dobrém stavu.

"Landronkáři" však odtud byli v listopadu 2000 za poměrně dramatických okolností vyhnáni. Budova pak byla přestavěna na sportovně-kulturní centrum s restaurací.

Policejní antony letos v říjnu vyděsily i obyvatele squatu Milada v pražské Tróji. Nejprve se objevila zpráva, že budova má být vyklizena, k čemuž však nedošlo.

Usedlost Ladronka

Usedlost Ladronka.


Jednalo se o úklid přilehlého pozemku. Dům totiž úředně neexistuje a není možné jej vyklidit kvůli neoprávněnému užívání majetku. - přečtěte si Squateři se báli o vilu Milada, na pozemku se ale jen uklízelo

Naposledy se squateři střetli s policií při zásahu v pražském squatu Cibulka v Košířích. Policisté v prostorách usedlosti hledali pachatele loupežného přepadení. - přečtěte si Squateři z pražské Cibulky se střetli s policií

Squateři vysvětlují obsazování domů naplněním určité životní filozofie, nebo v něm vidí řešení vlastní bytové situace. Mnoho lidí zase squating považuje za výstřelek nebo projev chuligánství.

Podle vyjádření ministerstva vnitra je squating "obsazováním nevyužitých nemovitostí" a také "naplněním skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle § 249a trestního zákona".

A o co jde samotným squaterům?

V jedné knize o českém squatingu se píše: "Nehledáme jen prostor. Hledáme svobodný prostor, kde bychom mohli prožívat to, co chceme, tvořit tak, jak chceme a experimentovat. Zdá se nám totiž důležité mít nezávislé cíle a názory na systému, který pro nás tyto potřeby nenaplňuje."