Sprcha přijde vhod nejen po ránu

- Letní rána v městské hromadné dopravě jsou jako lakmusový papírek. Člověk hned pozná, zda se soused stojící či sedící vedle něj po ránu myl. Argument, že na koupel není čas, neobstojí. Sprcha zabere sotva tři čtyři minuty. Pokud ovšem máte sprchový kout.
Časová úspora není jedinou výhodou sprchového koutu. V porovnání s klasickou vanou uspoříte také kolem 60 procent vody, a tedy i energie potřebné na její ohřev. Ušetříte i místo, což je důležité zejména v malých bytech, kde koupelna vypadá spíš jako větší skříň než místnost k očistě a relaxaci. Ten, kdo má dostatek místa na obytnou koupelnu, může zvolit kombinaci vany a sprchového koutu. Ta je ideálním řešením. Pro starší a méně pohyblivé jedince je kout s pohodlným vstupem výrazně bezpečnější. Navíc z hygienického hlediska bývá sprcha mnohem vhodnější než vanová koupel. U sprchových boxů (to znamená komplet zástěny a sprchové vaničky z akrylátu) začínají ceny kolem šest a půl tisíc, u kompletů vybavených tryskami, rádiem a dalšími „vymoženostmi počítejte s cenou i kolem 100 až 300 tisíc.
Pozor na izolaci
Pokud se rozhodujete, zda si koupit sprchový box nebo si nechat vyzdít a „vykachlíčkovat sprchový kout, pečlivě zvažujte. „Sprchový box je samozřejmě mnohem jednodušší na istalaci, ale jste zase omezeni rozměry, které výrobce nabízí, radí architekt Michal Janků z firmy Janci Co, „když si necháte kout vyzdít přesně podle velikosti, kterou potřebujete a doplníte jej například i masážními tryskami, které lze koupit samostatně, vyjde vás mnohem levněji než hotový komplet. Musíte mít ovšem štěstí na řemeslníky, zejména kvůli izolaci. To se týká nejen podlahy (u vyzdívaných koutů se často používají obkladačky i na podlahu), ale také zdí. Spárami mezi obkladačkami může totiž vlhkost procházet do zdí a pak až na fasádu domu. Tam vlhkost v zimě mrzne a časem se na zdi zvenčí začnou objevovat nepříjemné ‘květy’. Proto do koutů, ale i za vanu doporučuji používat speciální plastovou fólii Kerdi. Teprve na ni se pak lepí obkladačky.
Tato fólie se prodává v rolích se šířkou 100 centimetrů a stojí asi 400 nebo 465 korun (podle toho, zda platíte DPH pět nebo dvacet dva procent). „Fólie se lepí pomocí lepidla na obkladačky jako tapeta s přesahem pěti centimetrů, radí Ivan Šenfeld z firmy Schlüter-Systeme, „ke sprchové vaničce pak doporučuji použít vanový profil Dilex AS, aby se zabránilo případnému zatékání vody za vaničku. Tento profil přijde asi na 180 korun za běžný metr, ovšem bez daně.
Jakou sprchovou vaničku
Pokud jde o rozměry sprchového koutu, je lepší si dopřát větší prostor. Boxy o velikosti 70 x 80 nebo 80 x 80 centimetrů by se měly používat pouze tam, kde není více místa. „Aby si mohl člověk vychutnat masážní trysky a vůbec mít pohodlí, potřebujte sprchový kout alespoň o rozměrech 90 x 120 centimetrů, tvrdí Petr Janoušek z pražské firmy Sanitární technika. Z hlediska bezpečnosti i malých nároků na prostor jsou do sprchových koutů, zejména do těch malých, ideální termostatické podomítkové baterie, protože „vyčnívají ze zdi sotva deset centimetrů. U klasických pákových baterií počítejte s 15 až 16 centimetry.
Vedle rozměrů zvažte i tvar vaničky - rohové „kulaté bývají podstatně dražší než klasické čtvercové nebo obdélníkové tvary. Rohové verze bývají ovšem příjemnější a pohodlnější na vstup. „Zatímco klasická smaltovaná vanička o rozměrech 90 x 90 centimetrů z 3,5 milimetru silné oceli a se zárukou 30 let vás přijde na necelé tři tisíce, za atypické oblé typy v bílém provedení, které je přitom nejlevnější, zaplatíte kolem deseti i dvaceti tisíc korun, upozorňuje Tomáš Andrejsek z firmy Kaldewei. Ten se také přimlouvá za nižší typy vaniček s výškou 15 nebo dokonce jen 6,5 centimetrů: „Nižší vanička vždycky vypadá lépe a je i cenově výhodnější. Jakmile má totiž sprchová vanička výšku 22 nebo 28 centimetrů, potřebuje už přepad - a to se prodraží. V současné době jsou velmi žádané nejnižší typy s výškou pouze 3,6 centimetru, protože do nich může zajet dokonce i postižený člověk na vozíku. Místo klasického sifonu se zde používá takzvaná gula, která se čistí shora, což je mnohem praktičtější.
Pro osoby se sníženou pohyblivostí nebo pro starší členy domácnosti jsou také příjemná sklopná sedátka. Zkuste se opírat zády o zeď a mýt si nohu! To je občas artistický výkon i pro mladého člověka. Sklopná sedátka lze od tuzemského výrobce KOO Choustník pořídit již za necelé dva tisíce, zahraniční výrobky stojí také šest až osm tisíc korun.
Z hlediska životnosti i údržby doporučují odborníci volit smaltované vaničky a bezpečnostní sklo na zástěnu, nikoliv plast. „Sklo se vždycky lépe udržuje, protože je naprosto hladké. Přitom rozdíl v ceně není až tak velký, například zástěna z tvrzeného skla přijde na 7200 korun, z plastu na 6400 koru, vysvětluje Jiří Jazvinský z firmy Sebold.

Sprchování po ránu je užitečné i příjemné.