Dávno už neplatí, že kopírují jen Číňané. Snaží se všichni, Němci, Poláci, Holanďané i Češi.
Napodobit zajímavou baterii, židli nebo motorovou pilu pro kutily znamená ušetřit za vývoj, vlastní designéry i za marketing. Plagiátoři logicky vyrábějí jen úspěšné produkty, po nichž je poptávka a u nichž mají tedy zaručený odbyt.
Právě u známých věcí hrozí nebezpečí, že si je člověk splete a koupí. Už kvůli výhodné ceně. Skoro stejně vypadají vypínače a zásuvky, které vyrábí český výrobce. Jenže pocházejí z Polska. Jsou levnější.
Vývoj vysavače, který sám jezdí po bytě a vysává, stál spoustu peněz. Jeho napodobeniny se prodávají možná za čtvrtinu – a švédský výrobce může jen skřípět zuby.
Židle Sitag 2008 - originál vlevo
Loupeže přes počítač
Plagiátoři nejen kradou, ale také často a ochotně sahají navíc po levných materiálech, aby ještě více vydělali. Jenže to v případě některých výrobků, například hraček, léků nebo elektrických spotřebičů či nářadí může být až životu nebezpečné.
Falzifikátů přitom děsivě přibývá. Zatímco v roce 2005 se na vnějších hranicích zemí Evropské unie zadrželo 75 milionů kusů falzifikátů, o rok později to už bylo 250 milionů. Tedy pětkrát tolik.
Baterie Dornbracht 2008 - originál vlevo
A plagiátoři jdou ještě dál – hlavně Číňané pomocí hackerů vykrádají počítačové databáze evropských patentových úřadů a na základě získaných podkladů si pak nechají výrobky patentovat ve své zemi jako vlastní nápady. A když se skutečný majitel objeví na jejich trhu, může být popotahován kvůli porušení patentových práv.
Evropě a hlavně Německu, které přichází ročně o 45 tisíc pracovních míst a stovky miliard, se to nelíbí: "Produktové pirátství je hospodářským zločinem 21. století," zlobí se německá kancléřka Angela Merkelová.
Za hlavní viníky této situace jsou označovány tři faktory: globalizace, moderní technika – jak výrobní, tak nežádoucí schopnosti počítačů - a anonymní prodejní kanály neboli internet. Obchodníci, kteří plagiáty prodávají, argumentují tím, že zákazníci jsou spoluzodpovědní za současnou situaci. Spotřebitel by si měl uvědomit, že stejný vzhled ještě neznamená stejnou kvalitu – ta bývá vždy nižší. Životnost výrobku, užitné vlastnosti i bezpečnost mohou být výrazně horší než u originálního výrobku.
Baterie Hansa - originál vlevo
Trpaslík pro zloděje nápadů
Nejkřiklavější plagiáty se už řadu let pranýřují. Mezinárodní porota tak každoročně uděluje na mezinárodním veletrhu Ambiente ve Frankfurtu cenu Plagiarius – 40 cm vysokého černého trpaslíka se zlatým nosem.
Historie celé akce začala už v roce 1977, kdy profesor Rido Busse objevil na veletrhu jedné hongkongské firmy přesně takovou váhu, kterou sám navrhl pro firmu Soehnle. Ovšem za šestinu ceny. Tenkrát to ještě asijskému výrobci trvalo poměrně dlouho, váha se vyráběla již od roku 1965, dnes stačí firmám pár měsíců.
Slánka a pepřenka VMF - vítěz 2008
Postihy jsou ovšem problematické. "V Číně si klidně některé firmy sošku Plagiaria vystaví na čestném místě," konstatuje ze zkušeností s čínskými firmami Rido Busse. V Číně i jiných asijských zemích je totiž vztah k napodobování úplně jiný, existuje tu hrdost na to, jak dobře člověk dokáže napodobit práci jiného. Když však před zahájením veletrhu začne komise procházet výstaviště a zastaví se u stánku, není už výjimkou, že jej taková firma urychleně opustí.
Protože plagiátů nestále přibývá, mohou se od roku 1990 designéři i firmy pojistit. Organizace bojující proti napodobeninám Action Plagiarius se spojila s německou pojišťovnou NRV a zavedla právní ochranu pro jednotlivce i firmy. Nárok na právní odškodnění je platné v celé Evropské unii.
