Už když Sumerové stavěli zikkuraty, stupňovité chrámy v dnešním Iráku, zvedla se proti nim vlna odporu, protože prý byly vulgární. Je to tím, že každý, kdo má oči, má i pocit, že rozumí architektuře.
Eiffelova věž byla pro Pařížany hotová zrůda. Gaudího v Barceloně totálně odmítali a teď jsou rádi, že ho nevyhnali, neboť kolem jeho staveb stojí turisté a utrácejí peníze.
Nad Operou v Sydney se Australanům zvedal žaludek a dvojčata Světového obchodního centra na Manhattanu Newyorčané kritizovali, že jsou bez ducha, tvaru a nápadu.
Stejně tak nesnášeli krabicovité mrakodrapy Ludwiga Miese van der Rohe (toho, který v Brně vyprojektoval Vilu Tugendhat).
Takhle je to pořád. Když se podíváte na snímky nejkontroverznějších budov světa, vždy tam najdete pražský Tančící dům. Ale vzpomínáte na ten odpor?
Najdete tam i jiné věci. Třeba Kunsthaus ve Štýrském Hradci od Petera Cooka. Připomíná velké stříbrné srdce naležato i s tepnami.
A přímo ve středu historické části města. To bylo vzdoru. Nebo knihovnu v Kansas City, která vypadá jako hřbety knih. "Ve světě jsou vstřícnější k experimentům," říká historik architektury Zdeněk Lukeš. "Dají umělcům šanci, i když si o tom myslí své."