Spor o ponožky

- Výhodou starého mládence je, že si můžete navlékat ponožky, kterým koncem chcete, prohlásil v devatenáctém století dramatik Johann Nepomuk Nestroy. Netušil, že v dalším století budou ponožky i další kusy oblečení a jejich ukládání (a občas i neukládání) jedním z nejčastějších předmětů partnerských konfliktů. A pokud se v tomto roce nerozhodnete s tím něco "konečně udělat", čeká vás tento problém i v dalším tisíciletí.
Člověk nevede - alespoň většinou - spory se svým partnerem o tom, která skříň je lepší, ale kam patří ponožky či čerstvě odložený oblek po příchodu domů. Přitom jde o spojité nádoby. Jestliže ve skříních a skříňkách nemáte vhodné zásuvky, věšáky, police či ramínka, pak si o pořádku a rodinném klidu můžete jen nechat zdát. O kvalitě úložného nábytku totiž nerozhoduje ani tak jeho vzhled jako vnitřní vybavení, stejně jako rychlost auta závisí na motoru, nikoliv na nablýskané karoserii.

Komody se vracejí

Architekti spočítali, že prádlo, kam vedle negližé a trenýrek patří i ony nešťastné ponožky, tvoří kolem 16 procent všeho, co potřebuje v bytě uložit. Nejpřehlednější způsob ukládání osobního prádla je v zásuvkách. Jejich hloubka by měla být kolem 35 až 40 centimetrů. Proto jsou pro prádlo ideální zásuvkové komody. Vedle vhodné hloubky totiž nabízejí i vhodnou výšku, která by v případě prádelníku neměla přesáhnout 125 centimetrů, aby i lidé s menším vzrůstem měli dokonalý přehled o tom, co zásuvky skrývají. Naštěstí se komody vracejí a výběr je opravdu dostatečný, od levných typů za pár stokorun (včetně výrobků z papíru) až po unikátní stylové komody z masivu, které se vyrábějí pomocí starých technologií. Tady se ovšem cena snadno vyšplhá až na desítky tisíc. Aby lidé, kteří se po ránu plouží bytem jako čerstvě probuzená Šípková Růženka, měli při výběru prádla dokonalý přehled, nabídli jim výrobci do zásuvkových komod dokonce "pořadače" na ponožky a podobně. Jednoduchá skládačka z plastu fungovala jako plato na vajíčko - do jednotlivých "otvorů" stačilo vložit příslušný pár ponožek - a bylo uklizeno. Bohužel tuzemského zákazníka tento dobrý nápad příliš neoslovil, a tak už ho v nabídce katalogu Magnet-Camif, který ho nabízel jako jediný, nenajdete. Podobný systém vkládacích pořadačů se ovšem běžně používá i v závěsné podobě do skříní nebo šaten. Nejčastěji slouží na ukládání bot. Šestnáct párů obuvi tak "uklidíte" za necelých dvě stě korun.

Do melounů a do žen se nevidí, do zásuvek ano

I tak zdánlivě obyčejná věc, jako jsou police ve skříni, podléhá trendům. Ten současný doporučuje maximální "viditelnost". V praxi to znamená, že i police ve skříních bývají tvořeny často pouze drátěnými rošty, případně jsou zásuvky nahrazeny výsuvnými koši ve vodicích lištách. Je to praktické. Žádné utírání prachu, dokonalý přehled a snadný přístup i do nejzasších koutků. Nemůže se vám tak stát, že vánoční dárky budete nacházet ještě v létě. Aby vám výsuvné koše nevypadly při prudším pohybu ven, bývají už kvalitnější typy vybaveny zarážkou. Za koš včetně lišt o rozměrech 60 x 58 x 10 centimetrů zaplatíte například v IKEA kolem 265 korun. Zatímco většina problémů s ukládáním prádla a oblečení zanechává muže chladnými (jejich adrenalin stoupá jen při hledání ponožek), jedné zajímavé novinky by si mohli všimnout i oni. Nabízejí ji zejména italští výrobci, ale vyrobit by ji neměl být problém ani pro zručnějšího kutila. Jde o zásuvku, která má místo klasického dna několik "tyček". Na ně se věší kalhoty. Ranní výběr oblečení je pak mnohem snadnější než při použití klasických kalhotových ramínek. Obdobnou verzi lze použít dokonce i ve svislé poloze. Dřevěný rám s tyčkami, tentokrát ovšem už pohyblivými, se přišroubuje na zeď. Po ránu si pak můžete pohodlně "listovat" v kalhotách jako v novinách na starých kavárenských držácích. Chce to ovšem vlastnit šatnu, nikoliv obyčejnou skříň.

Ukládání na míru

Architekti spočítali, že šatny a komory šetří až čtyři metry čtvereční plochy. Šatna nemusí být v původní dispozici bytu, může vzniknout z komory, uzavřením vhodného výklenku nebo vestavěním do některého pokoje, nejlépe ložnice. Právě šatny můžete přizpůsobit "obrazu svému" a hlavně svému oblečení. Smysl všech novinek v ukládacích systémech je totiž jasný - oblečení musí být uloženo co nejpřehledněji, musí být k němu snadný přístup a oblečení musí větrat i v okamžiku, kdy je odloženo do skříně či šatny. Běžné skříně s tím nepočítají, stejně tak ignorují trendy v módě. Například výška šatních tyčí ve standardních skříních bývá 160 centimetrů, což rozhodně neodpovídá dlouhým plášťům po kotníky. Nenajdete zde ani dvě tyče nad sebou. Přitom pokud použijete takzvaný pantograf, neboli pohyblivou tyč, kterou lze pomocí pružiny pohodlně stáhnout dolů, můžete využít i horní části skříní k ukládání běžně nošených oděvů, třeba pánských košil, sak, halenek i sukní. Ceny pantografů se pohybují kolem 1000 až 3500 korun podle velikosti. Stejně tak "hotová" prádelní skříň neuspokojí ženu, která miluje načechrané froté ručníky. Králíček Azurit by si tady udělal pořádnou bouli na hlavě. Architekti doporučují pořídit si "pohyblivé" regály, nejlépe v podobě podpěr a polic s jednoduchou úpravou, které lze koupit za pár korun.

Zásuvka plná ponožek často připomíná klubko hadů, které hlavně po ránu odmítají vydat stejný pár.