Koupil zdevastovanou ruinu a vybudoval z ní krásný zámek. Dnes o památkové péči může přednášet.

Koupil zdevastovanou ruinu a vybudoval z ní krásný zámek. Dnes o památkové péči může přednášet. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Splnil si sen, zachránil zámek. Rodina ale málem zbankrotovala

  • 219
Zámek Korozluky na Mostecku koupil Miroslav Perout před 14 lety. Zbořeniště s pomocí přátel opravil a nyní je majitelem, stavitelem i kastelánem v jedné osobě. Kvůli tomu, aby zámek povstal z ruin, se musela dramaticky uskromnit jeho rodina. Dnes rozsah prací odhaduje zhruba na 62 milionů korun.

Třípatrový zámek Korozluky na Mostecku je unikátní, byl postaven jako kopie italské neorenesanční vily. Tyto stavby jsou v tuzemsku pouze dvě. Nyní už lze použít slovo „je“, protože jednoduše málem nebyl.

Po období, kdy za totality sloužil zemědělskému učilišti, zůstal počátkem 90. let opuštěný a chátral. Když sem přijel Miroslav Perout s úmyslem stavbu koupit, našel zborcené střechy, chybějící stropy, vytrhané podlahy, nebyla ani schodiště. Z jednokřídlého zámku zbyly vlastně pouze obvodové zdi. Přilehlý park a zahrada byly zarostlé, po celé ploše ležely skládky.

Zámek Korozluky

Interiér zámku Korozluky.

Zámek Korozluky

Pan Perout opravuje zámek již 14 let.

Pan Perout s minimem peněz zámek získal a s pomocí přátel, ovšem i řadou chápavých úředníků a odborníků na památky, začal opravovat.

Lezl po střechách, vztyčoval okapy, ukládal okna, štukoval, maloval. Den co den, týden po týdnu, měsíce, roky. Kvůli tomu, aby zámek povstal z ruin, se musela dramaticky uskromnit jeho rodina.

Dnes rozsah prací odhaduje zhruba na 62 milionů korun, ovšem s tím, že za vším nelze vidět hotové peníze, protože dokumentaci pro práce dělal sám nebo s přáteli. „Byl jen zámek, všechno šlo stranou,“ vzpomíná dnes stavař.

Jak to začalo

„Mám rád stará sídla a myšlence zachránit zámek Korozluky jsem propadl. Měl jsem dvě obrovské výhody: můj otec je stavitel a na stavební škole v Českých Budějovicích jsem potkal odborníky, kteří mě nasměrovali.

Zámek Korozluky

My jsme z tatínkovy strany měli nějaké restituční nároky na Mělnicku a dům v Praze. Někdy kolem roku 1991 jsem četl a viděl v televizi popis „kauzy Korozluky“, jak to nazývali. Památkáři i novináři bojovali proti demolici,“ říká Perout. Nakonec se to seběhlo tak, že zámek byl nabídnut k volnému prodeji.

Rodina Richterů, jež sídlo koupila v roce 1887 a přišla o něj po válce, majetek zpět nechtěla. „Sedmadevadesátiletý Karl Richter, který žije v Augsburgu, se sem přijel podívat, když ruiny viděl, tak zaplakal a řekl, že to v žádném případě nemůže převzít,“ vypráví pan Perout.

„Já jsem dostal volnou ruku od rodičů, že můžu použít část peněz. My jsme je ale nikdy fakticky nedostali. Navíc se na nich přiživila i řada advokátů a koncipientů pracujících na restitucích, ale to je jiný příběh,“ vzpomíná majitel na počátky.

„V roce 1995 jsem létal, byl jsem v euforii. Kamarádům jsem říkal, že tu bude velký Silvestr v roce 2000. Navíc jsem cítil něco, co bych nazval přenosem energií. Nevím, jestli to bylo zamilovaností do místa nebo nacházením zajímavých historických souvislostí,“ prohlašuje Perout.

Zámek Korozluky

Součástí zámku je i blízká kaple. 

Zámek Korozluky

Interiér zámku Korozluky.

„Třeba v archivu jsem zjistil, že když sem jeden z Richterů přišel a začal budovat, bylo mu 21 let, jako mně. Navíc jsem měl pocit, jako bych to tu už dávno znal. A úplně jasně jsem viděl a věděl, jak to bude vypadat po opravě. Možná se můžeme bavit o jiných životech. Také jsem byl v začátcích oprav přesvědčen, že půjde všechno samo, lidé na sebe budou hodní, budeme si pomáhat. Což se samozřejmě tak úplně nestalo. Ovšem řada lidí mi skutečně pomohla. V 90. letech neseděli v nejrůznějších schvalovacích komisích politici, ale odborníci na památky. Když viděli, že se nějací žadatelé o dotace hádají a nemají ujasněno, co chtějí dělat, tak si řekli: Hele, na severu máme nadšeného mladého kluka, který dělá všechno sám, dejme ty peníze jemu,“ pokračuje ve vyprávění.

Těžkosti

„Zabalit jsem to chtěl mnohokrát. Rodiče jsem o cíli přesvědčovat nemusel, ale rodina nejsou jen oni, s některými lidmi ze širší rodiny nemůžeme ani promluvit. Když nám babička, vlastně první restituent, odsouhlasila opravu a poskytla i nějaké úspory, ozvali se jiní. Ten chtěl auto, ten něco jiného... Musím ale říci, že většina rodiny tahala za jeden provaz. Mým velkým vzorem - posléze se stal i přítelem - je Vláďa Lažanský, který opravuje zámek na Chyši.“

(Vladimír Lažanský z Děčína je potomek známého českého rodu. Chyši, kterou vlastnili jeho předci, koupil a také tu opravuje - pozn. red.)

Zámek Korozluky

„K němu mne doporučily odbornice z ministerstva, řekly mi, abych se tam jel podívat, že prý Lažanský dělá to samé - leze po střechách i podlahách a opravuje a opravuje. Vláďa byl s opravami asi o dva roky napřed, jezdil jsem k němu tedy sbírat zkušenosti. Ohromně mne podporoval, když jsem byl na dně se silami. Víte, to bylo hrozné. Já jsem rodinu dostával do neuvěřitelného stavu, prostě k bankrotu,“ vzpomíná majitel Korozluk.

„Opravoval jsem zámek, ale bydlel u rodičů ve 2+1. Žádal jsem o peníze třeba na fasádu a úředníci řekli, dáme vám 600 tisíc, ale to je jen 80 procent, zbytek musíte dodat a my vám ty peníze dáme, až své prostavíte. Bylo mi strašně, když jsem věděl, že moje maminka, která dojížděla do Horního Jiřetína za prací, si musela půjčovat 20 Kč na jízdenku od tety a druhý den si k ní šla pro peníze na housky. Bylo mi zle. Jen díky rodičům jsem se mohl věnovat zámku. Taky mi ale Lažanský říkal, abych dělal a dělal, protože až se ožením a budu mít rodinu, tak toho udělám půlku. Měl pravdu. Teď občas žena škádlí, kdy konečně děti uvidí moře.“

Zámek Korozluky

Zámek Korozluky.

Zámek Korozluky

Miroslav Perout na zámku i provází.

Dnešek a co dál

„Stavbu jsme opravovali zhruba v letech 1995 - 2003. To byla hotová stavební obnova, střecha, stropy, uvnitř štuky, zámek měl fasádu a nahrubo opravené schodiště, měli jsme osazená vnitřní i vnější okna. Nebyly podlahy. Posléze jsme je začali dělat, stejně jako výmalby a dekorace. Dnes je tu i zabezpečení, sídlo je částečně vybaveno zapůjčeným inventářem ze sbírek biskupství a je tu i výstava o zdevastovaných sakrálních památkách,“ vypočítává  Perout.

Sám tu provází turisty a pomalu opravuje i zámecký park. Otec ho postrkuje k tomu, aby vybavil i třetí patro. V průměru v sezoně přichází 70 návštěvníků denně, což je na Mostecko úžasné číslo.

Zámek Korozluky

„Teď je to ve fázi, kdy jsou zámek, kaple, zámecké oplocení, divadelní terasy, konírna a stavby v parku hotové. Je tu i malý kastelánský byt. Jsme tu přes léto a na zimu se vracíme do Mostu do bytovky,“ vypráví majitel, stavitel i kastelán v jedné osobě.

I díky tomu, že si Perout prošel kompletním procesem obnov a snažil se dodržovat staré receptury a postupy, zvou jej nyní odborníci na památkovou péči na přednášky.

„Udělal jsem si tu v podstatě mistrovské zkoušky a rozhodl se, že se dál budu věnovat památkám,“ říká. Už opravuje ve spolupráci s nedalekou obcí i tamní barokní kapli.

Jeďte se do Korozluk podívat, třeba na mši do opravené kaple, na prohlídku zámku či za automobilovými veterány. Klidně to berte jako neplacenou reklamu, panu Peroutovi ji má cenu udělat.