Splachovací záchod má sté výročí

V historických přehledech se rádo uvádí, že už před pěti tisíci lety používali naši předkové v mezopotamských městech primitivní vodní záchody napojené na kanalizaci. Něco podobného znali antičtí Řekové i Římané. Letos archeologové ve středočínské provincii Che-nan "vykopali" v hrobce jednoho z místních vládců téměř kompletní splachovací záchod z počátku letopočtu. Sestával z kamenného sedátka, opěradla a drenáže pro tekoucí vodu. Navzdory těmto světlým výjimkám však byla běžná realita ještě dlouho poněkud temnější... V běžném středoevropském městě se veškeré odpady dlouho vylévaly přímo na ulici, jejímž středem vedla strouha. Ohleduplnější spoluobčané přitom na kolemjdoucí varovně křičeli (pozor, voda apod.). Na dvorech těch "lepších" domů stály (většinou nad vysloužilými studněmi) dřevěné přístřešky či pouze zástěny. Zející otvor zakrývala deska s typickým okrouhlým výřezem. K hygienické očistě se místo dnešního toaletního papíru používalo nejčastěji chomáče speciálního mechu, "hebkých" druhů trav, popřípadě obyčejné slámy. Ti nejurozenější si nechávali posloužit jemnou textilií. Když se po čase "žumpa" zaplnila, byla buďto vyčištěna, nebo (častěji) zavezena stavebním rumem a zbudována jiná. V novověké Evropě se první jednoduché splachovací záchody objevují po roce 1660 ve Francii; odtud se tato novinka velmi pozvolna rozšířila nejprve do Anglie. Tam roku 1775 postavil londýnský hodinář Alexander Cumming první kovový splachovací záchod s nádržkou na vodu, řetízkem na splachování a kovovou klapkou jako uzávěrem mísy. Patent na jeho zlepšenou verzi pak získal o tři roky později všestranný vynálezce Joseph Bramah. Navzdory nesporné užitečnosti však bylo na rozšíření vynálezu stále ještě příliš brzy - chyběla nezbytná kanalizační a vodovodní sít. Větší šanci už měl anglický hrnčíř Thomas William Twyford, který roku 1870 sestrojil první sifonový splachovací klozet z glazované keramiky. Definitivně pak prorazil roku 1900 poslední z otců toalet - jistý Thomas Grapper z anglického Doncasteru. Jeho litinový "water closet" - jak ukazuje obrázek - už velmi připomínal dnešní. Grapperovi rodáci letos ke stému výročí vynálezu slavnostně odhalili v místním kostele zobrazení tohoto záchoda. Podmínky k rozšíření toaletního papíru se začaly naplňovat od 70. let minulého století, kdy byl vynalezen způsob výroby papíru ve velkém. Většina (i zámožných) lidí však toaletní papír dlouho považovala za nemístný přepych a vypomáhala si papírem obyčejným, před použitím změkčeným promnutím. Pro zajímavost: ještě ve 20. letech tohoto století jistý lékař zcela vážně navrhoval na venkově pouze lehké kadibudky, které se vždy časem poponesly a tím zajišťovaly rovnoměrné hnojení zahrádky. Vynálezce byl univerzitním profesorem lékařské hygieny...