Domy, které se v současnosti stavějí, mají nejrůznější podoby - klasické se sedlovou střechou, nízké podobající se přímořským bungalovům, átriové, funkcionalistické...
Všechny však mohou mít jedno společné - nízkou spotřebu tepla. Takzvané nízkoenergetické domy se začínají objevovat už i v tuzemsku.
Ke komfortu i teplo
Jako nízkoenergetické domy jsou v našich podmínkách označovány obytné budovy, u kterých roční spotřeba tepla na metr čtvereční podlahové plochy nepřekračuje 50 kWh. Co to znamená? Dnešní, běžně stavěné domy "konzumují" trojnásobek tepla (150 kWh/m2). Staré domy dokonce čtyřnásobek.
Podle současných u nás platných vyhlášek "stopadesátka" odpovídá normě. Je však otázkou času, kdy se i tento stav zpřísní. Naznačuje to vývoj u našich sousedů v Německu a Rakousku, kde se má nízkoenergetický limit 50 kWh stát u nově stavěných obytných domů závaznou normou. Přitom vývoj jde ještě dál.
Na světě už jsou "pasivní domy" s roční spotřebou energie na vytápění 15 kWh za metr čtvereční, ale i "nulové domy" se spotřebou 5 až 0.
První vlaštovky
První nízkoenergetické domy se už stavějí i u nás a podle Ladislava Tintěry ze Střediska pro efektivní využívání paliv jsou dosahované úspory povzbudivé.
Zejména se ukázalo, že nízkoenergetický dům není nic tak světoborného a že požadovaných parametrů lze dosáhnout již během projektové přípravy a s využitím běžných stavebních metod.
Zvýšení stavebních nákladů se pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. Byla však již dokončena stavba nízkoenergetického a nízkonákladového domu, který má stejné investiční náklady jako standardní provedení, spotřebu tepla má přitom menší než poloviční.
|
Co musí splňovat nízkoenergetický dům |
|
Podle Střediska pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT je to několik důležitých faktorů:
1. Správná volba místa
Charakteristickým prvkem nízkoenergetického domu jsou velká jižní okna, kterými v zimě dovnitř dopadá dostatek sluneční energie. Pozemek by tedy neměl být na této straně stíněn okolní zástavbou.
Orientovat prosklení na východ či západ je nevhodné. Letní slunce má i nízko nad obzorem dost síly, takže by ráno a večer dům přehřívalo. Jižní zasklení lze před vysokým sluncem snáze zastínit (například markýzou).
2. Tvar a dispozice domu
Dům by měl být kompaktní, aby poměr plochy pláště k obestavěnému objemu byl co nejmenší. Nedoporučuje se například dům sestavený z mnoha křídel. Pro vnitřní členění domu je dobré vytvářet chladné zóny na severní straně (například garáž, sklad, komoru).
Příčky k těmto prostorám musí být izolovány skoro stejně dobře jako venkovní stěny. V některých případech se požaduje, aby vzduch ohřátý sluncem přirozeně cirkuloval v celém domě.
3. Konstrukce domu
Jedním ze základních prvků jsou důkladné tepelné izolace, které bez přerušení tepelnými mosty obepínají celý obvod stavby. Izolovány musí být i vnitřní konstrukce mezi vytápěnými a nevytápěnými prostorami (garáž, sklep, půda a jiné).
Nedostatečné by bylo i pouhé zapuštění domu do země. V hloubce asi tři metry pod terénem je celoroční teplota 4 až 10 st. C, takže dům by se musel vytápět i v době, kdy skončila obvyklá topná sezona.
4. Okna
Protože nízkoenergetický dům je bohatě prosklený kvůli solárním ziskům, musí být toto zasklení kvalitní. Okna s trojitým zasklením nejsou jediným řešením. V současnosti se rovněž používá dvojsklo, kde je mezi tabulemi napjata průhledná fólie.
Ta nahrazuje třetí sklo (případně dvě fólie jako ekvivalent čtyřnásobného zasklení). Samozřejmostí je takzvaná selektivní vrstva, tedy pokovení, které funguje jako polopropustné zrcadlo. Sluneční záření propustí do interiéru, kde se přemění na teplo.
5. Větrání
Nízkoenergetické domy jsou často vybaveny nuceným (mechanickým) větráním. Lidé tak mají zaručen vždy dostatečný přívod čerstvého vzduchu a na rozdíl od větrání okny se nemusí o nic starat.
Vzduch může být filtrován a zvlhčován, což sníží prašnost a prospívá zdraví. Mechanické větrání často slouží i pro další využití přebytečného tepla, například k převedení do chladnějších částí domu.
Hlavním důvodem je však možnost využít teplo z odváděného vzduchu takzvaným rekuperačním výměníkem. V zimě se takto přiváděný vzduch ohřívá, v létě ochlazuje. Podobného efektu se dosáhne tepelným čerpadlem.
6. Vytápění
Dům s tepelnou ztrátou pod 10 kW má zatím na trhu omezený výběr zdrojů tepla - většinou je výkon několikrát vyšší. U tepelných čerpadel je to lepší, problémy nejsou s elektrickým topením.
Trendem je začlenit do vytápěcího systému akumulační nádrž, z níž se dle potřeby odebírá teplo do ústředního topení. Výhodou je, že kotel může pracovat v optimálním režimu, nemusí se "škrtit". Další řešení je solární systém, kterým lze ohřát více než tři čtvrtiny roční spotřeby teplé vody. |
 Obytný soubor nízkoenergetických domků ve Svitavách. Autor: Mecanoo, realizace 2000. Nizozemský ateliér dokázal ideálně navrhnout domy do českého prostředí. |
