Ing. arch. Jaromír Kročák vytvořil řadový dům v Suchém Vrbném u Českých...

Ing. arch. Jaromír Kročák vytvořil řadový dům v Suchém Vrbném u Českých Budějovic, který byl loni oceněn čestným uznáním v regionální soutěži. „Jedna z nejtěžších věcí pro architekta je vytvořit lapidární dům,“ říká Kročák. | foto: Ateliér Kročák

Solitér, dvojdomek či řadový dům: jaký zvolit?

  • 2
Každý rodinný dům je originál. Přesto se dají rozčlenit. Podle materiálu, ze kterých jsou stavěny, podle stylu, velikosti, typizovaného či individuálního projektu... Ale také podle architektonické formy. Jaké existují?

Izolovaný rodinný dům
Je klasickým představitelem rodinné zástavby. Stavíme jej na dostatečně prostorném pozemku, aby volně stojící domy měly mezi sebou prostor alespoň sedm metrů.

Tuto vzdálenost je sice povoleno zkrátit o tři metry, ale s tím, že na žádné z protilehlých stěn nebude okno do obytné místnosti.

Pokud je prostor mezi domy vymezen oplocením (hranice pozemku), pak platí, že tato vzdálenost nesmí být menší než tři metry. Stavba v daném prostředí, to je ve vztahu k okolní zástavbě, by neměla působit cize a nevyváženě.

Dvojdomek
Jedná se o samostatně stojící dům, který má střední dělicí čáru společnou. V konstrukci stavby dochází k propojení jak základů, tak obvodových stěn a mnohdy i konstrukce krovů.

Architektonicky se jedná vlastně o stavbu jednoho společného celku. Dvojdům je v podstatě vynuceným kompromisem solitérní stavby v situaci, kdy je nutno dodržet charakter okolní zástavby, ekonomicky využít zastavěnou plochu na daném pozemku, a tak se vyhnout stísněnému řešení dvou samostatných rodinných domů.

Řadový dům
Řadová zástavba patří mezi nejrozšířenější nízkopodlažní struktury. Jedná se o progresivní způsob bydlení, efektivně spojující pojetí kolektivního bydlení s bydlením individuálním.

Pro řadové bydlení jsou příznačné především společné nosné zdi a dvoustranná orientace obytných místností. Vstupní prostor je dán uliční frontou s předzahrádkami a může být vizuálně i funkčně společný. Na opačné straně je pak dělen na obytné zahrádky.

Termín "řadová" zástavba je třeba chápat velmi volně, neboť uplatňováním prostorového plastického řešení jednotlivých průčelí lze dosáhnout žádoucího architektonického vzhledu.

Zástavba obvykle bývá dvou- až třípodlažní s podsklepením. Střechy mohou být různé, od jednoduché rovné k průběžně sedlové až po homogenní srostlici.

Atriový dům
Atrium, původně pravoúhlá, centrální, shora osvětlená místnost římského domu, kterou obklopovaly obytné místnosti. Nyní domy s uzavřenou zahradou. Do tohoto centrálního prostoru - atria - jsou orientovány všechny obytné místnosti.

Jde především o přízemní zástavbu, kterou lze plošně ekonomizovat takzvaným kobercovým řešením, to je souvislou plochou na sebe navazujících staveb.

Atrium vytváří v letních teplých měsících další obytnou zónu přebírající funkci bydlení, kdy se vnitřní obytné prostředí prolíná s exteriérem. Poskytuje naprostou intimitu, větší míru bezpečí, na druhé straně postrádá možnost výhledu do krajiny.

Důležitou podmínkou tohoto velmi atraktivního bydlení je dostatečně svažitý pozemek a dobré oslunění.

Terasovitý dům
Typ rodinného domu, jehož výraz připomíná architekturu plastického vícepodlažního bytového domu. Styl je vhodný na svažité a dobře osluněné pozemky.

Jedná se o velmi atraktivní bydlení, kdy funkci atria přebírá prostorná terasa, která přímo a plným rozsahem navazuje na obytné místnosti.

Jedná se o velice drahou výstavbu, neboť její řešení se neobejde bez náročných technických problémů a bez použití nekonvenčních stavebních technologií.