Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Byznys s chudobou stojí Česko miliardu měsíčně. Živí pouze spekulanty

  1:00aktualizováno  1:00
Dávky vyplácené na bydlení vzrostly za poslední rok o čtvrtinu, profitují z nich zejména majitelé ubytoven. Byznys s chudobou se obce snaží omezit: kupují ubytovny nebo nabízejí tréninkové byty.

Litvínov s programem prostupného bydlení začínal už v roce 2009. Byty poskytuje město, soukromá firma CPI, čerstvě to přislíbilo i SBD Krušnohor. | foto:  David Neff, MAFRA

Pomoc chudým lidem s bydlením v Česku je stále dražší. Výdaje státu strmě rostou, dál z toho těží hlavně soukromí vlastníci realit.

Za první půli letošního roku se částka, kterou stát vyplácí v dávkách na bydlení, zvýšila meziročně o 24 procent. V průměru na ně už jde víc než miliarda měsíčně. O čtyřicet tisíc pak vzrostl počet vyplácených dávek. Pomoc často míří do sociálně vyloučených ghett, hlavně k Romům.

Problém se však týká i stále většího počtu pracujících lidí z bílé majority. "Přibývá chudých zaměstnaných, kteří nemají na bydlení," upozorňuje Martin Šimáček z Agentury pro sociální začlenění. Nejohroženější jsou senioři či osamělé matky. Podpora bydlení u nás je však mimořádně špatně nastavena. Protože obce dříve masově rozprodaly byty, dnes jich nemají pro sociálně slabé dost. Chudým tak často poskytují bydlení soukromníci.

Jak se žije v ghettech

Vůbec nejdražší jsou ubytovny nevhodné pro rodiny, často špatně vybavené a neudržované. Jak popisuje loňská analýza občanského sdružení Vzájemné soužití z Ostravy, šestičlenná rodina tu třeba platí za byt o necelých 19 metrech čtverečních 24 tisíc korun. Drahé jsou ovšem i soukromé byty.

"Nájem v městském 3+1 u nás přijde asi na šest tisíc korun, srovnatelné soukromé byty jsou tu za dvojnásobek," popisuje starosta Rumburku Jaroslav Trégr.

Pro majitele domů je výhodné ubytovávat chudé, protože cenu dorovná stát. Zvláště romští nájemníci mnohdy nemají na výběr. V domech, kde žijí i jiné sociální vrstvy, je odmítají. Proto se lidé z okraje společnosti koncentrují u nájemců, kteří se na byznys s chudobou specializují.

Vznikají ghetta a s nimi i nepořádek, ohniska napětí a kriminality. Řada obcí se proto v poslední době pouští do projektů, jež mají tento trend zvrátit. Včetně toho, že skupují vybydlené domy a ubytovny, aby nad nimi získaly kontrolu.

Starostům chybí zákon o sociálním bydlení. Ten se teprve chystá, nezačne platit před rokem 2017. Do té doby má pomoci novela zákona o hmotné nouzi, jež přiškrtí ceny v ubytovnách. Norma je nyní ve sněmovně. "Může však způsobit, že majitelé ubytoven vytlačí část klientů na ulici, což by situaci jen zhoršilo," varuje Ivana Nesétová, šéfka ostravské neziskovky Centrom.

Čím dál víc obcí také spouští vlastní sociální programy, často jde o "prostupné" bydlení: klient dostane nouzový azyl (ubytovnu). Plní-li podmínky, může se přesunout do "tréninkového bytu". Tam se za asistence sociálních pracovníků učí hospodařit, udržovat pořádek, nést odpovědnost. Úspěšní se pak propracují ke třetímu stupni - běžné nájemní smlouvě.

Kadaň poskytuje chudým lidem v akutní bytové nouzi azylové bydlení v lokalitě...

Kadaň poskytuje chudým lidem v akutní bytové nouzi azylové bydlení v lokalitě Prunéřov. Tvoří ji čtyři bývalé železničářské domy tři kilometry od města.

"Konečně si připadám jako člověk, musel jsem ale pro to něco udělat," říká Petr Mačo, vyučený zedník z Kadaně, který se touto cestou dostal ke třípokojovému bytu. Žije sice stále v kadaňském ghettu Prunéřov, ale mohl si tu opravit slušný byt, získal práci a povedlo se mu splatit dluhy.

Na dno se muž dostal poté, co zaměstnavatel zkrachoval a přestal platit mzdy. Rodina spadla do dluhů, přišla o bydlení. Bez pomoci obce by se těžko vrátila k normálnímu životu. Mnoho adeptů těchto programů však neobstojí.

V Chebu, který systém zkouší od ledna 2013, zatím z šesti rodin zařazených do 2. stupně dvě selhaly. Programy narážejí i na odpor či strach lépe situovaných obyvatel.

V Ostravě-Radvanicích nezisková organizace Centrom opravuje kolonii zanedbaných domů. Byty svépomocí rekonstruují lidé, kteří je pak dostanou do podnájmu. Když tu před časem zbylé tři domy koupila soukromá realitka, vyděsili se starousedlíci z nedalekých vilek, že sem začne stěhovat problémové Romy. Domy raději převzala obec, jeden zbourala, další to zřejmě čeká.

Nejproblematičtější lokalitou v Brně je okolí ulic Cejl a Bratislavská,...

Nejproblematičtější lokalitou v Brně je okolí ulic Cejl a Bratislavská, takzvaný brněnský Bronx.

Plať a uklízej. Dostaneš lepší byt

Rumburk chystá vlastní koncept "prostupného bydlení", jež má bránit rozrůstání ghett. Pokud vláda změní systém dávek na bydlení, zájem o účast by mohli mít i soukromí vlastníci bytů.

Před třemi lety zachvátila Šluknovsko vlna rasových střetů, které několik týdnů zaměstnávaly policii. Ukázalo se, jak silná je tu vzájemná averze lidí z romských ghett a majoritní populace.

Situaci na severu vyhrotila ekonomická krize: rostla nezaměstnanost, movitější lidé utíkali za prací, starousedlíci se zadlužovali, uvolňovaly se byty. A do nich se stěhovali z celého Česka chudí, nevzdělaní a nepřizpůsobiví lidé.

Současný starosta Rumburka Jaroslav Trégr do funkce nastoupil rok po nepokojích. "Dřív se tu sociální problémy neřešily, srpen 2011 ukázal, že to není dobře. Proto volíme jiný přístup," říká. Město se teď snaží předcházet vzniku ghett.

Našli jste lék proti ghettům?
Ve spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování jsme připravili novou bytovou koncepci. Nejprve jsme si nechali udělat analýzu, kolik bytů je k dispozici, v jakém stavu, komu patří, jaké jsou potřeby. Na koncepci teď češeme detaily pro schválení v městské radě.

Má vaše 10tisícové město vlastní byty pro sociálně potřebné?
Máme zhruba 300 městských bytů, dosud jsme je přidělovali na základě žádosti. Poptávka ale vysoce převyšuje naše možnosti. O jeden byt se hlásí třeba 11 zájemců. Sociální situaci žadatele jsme zohledňovali, ale je těžké nastavit jasná kritéria, protože mnoho citlivých informací nesmíme po lidech chtít. Třeba výši příjmů a majetku.

Je ve městě hodně lidí v bytové nouzi?
Hodně lidí tu žije z dávek, na hraně sociálního vyloučení. Soukromé byty si sami těžko zaplatí. Ve městě je sice bytů dostatek, v těch soukromých ale drží majitelé ceny vysoko, vědí, že když tam dostanou určitý typ klientely, stát jim nakonec náklady na bydlení dorovná.

Jak velké jsou rozdíly v cenách bytů?
Soukromé jsou až dvojnásobně dražší než stejně velké městské byty ve srovnatelných panelácích.

Jak budete pokračovat dál, pokud rada vaši koncepci schválí?
Snažíme se o dvojkolejnost. Část bytů chceme pronajímat ve stejném režimu jako dosud. A část v rámci pomoci sociálně slabým. Pro akutní potřebu máme azylový dům pro bezdomovce, platí tam jen 30 korun za noc. Pak tu jsou městské byty v sociálním režimu, zprvu jako asistované bydlení pro ty, kteří by nemuseli nájemní bydlení sami zvládat. Klienti by museli souhlasit s dohledem pracovníků z neziskových organizací. Ti pohlídají, zda platí náklady na bydlení, neničí společné prostory, dodržují pořádek a zásady sousedského soužití. Nájemní smlouvy jsou zpočátku tříměsíční a prodlužují se jen při plnění podmínek. Když budou lidé podmínky plnit, mohou postupovat ke kvalitnějšímu bydlení, až po čase skončí v městském bytě bez dohledu s klasickou nájemní smlouvou.

Budete na to mít dost bytů?
Snažíme se zapojit i soukromé majitele. Pokud vláda upraví sociální dávky tak, že to přestane vést k předražování nájmů, mohli by o podíl na asistovaném bydlení mít soukromníci zájem, protože my jim budeme garantovat sociální práci s jejich nájemníky, což pro ně bude znamenat určitou jistotu placení nájmu, udržování pořádku a neničení bytového fondu.

Nejproblematičtější lokalitou v Brně je okolí ulic Cejl a Bratislavská,...

Nejproblematičtější lokalitou v Brně je okolí ulic Cejl a Bratislavská, takzvaný brněnský Bronx.

Jak s ghetty bojují v jiných městech

Zkultivují brněnský Bronx

Nejproblematičtější lokalitou v Brně je okolí ulic Cejl a Bratislavská, takzvaný brněnský Bronx. Původně průmyslová oblast zažila v minulém století několik vln vystěhovávání a příchodů nových obyvatel včetně romských dělníků ze Slovenska, jejichž rodiny se zde usadily.

V roce 2010 spustilo Brno projekt rozvoje této lokality za 450 milionů korun, část peněz čerpá město z evropských dotací. Součástí projektu je velká rekonstrukce 11 městských domů, jeden z nich bude vyčleněn na krizové a tréninkové bydlení.

Dosud je v celém městě pouze jeden tréninkový byt, který mohou využít romské rodiny. Provozuje ho nezisková organizace IQ Roma servis a od roku 2009 jím prošlo šest rodin.

Litvínov: daří se umořit dluhy

Litvínov s programem prostupného bydlení začínal už v roce 2009. Byty poskytuje město, soukromá firma CPI, čerstvě to přislíbilo i SBD Krušnohor. Programem zatím prošlo 525 žadatelů. Z ubytovny do 2. stupně postoupilo 244 klientů, celkem 65 z nich se pak propracovalo k běžné nájemní smlouvě. Čtyři pětiny klientů jsou v evidenci úřadu práce.

Díky sociální asistenci ve 2. stupni se podařilo dosáhnout téměř nulové zadluženosti klientů vůči městu, splácení dalších dluhů i lepší péče rodin o vzdělání dětí. "Mnoho klientů by se bez tohoto programu k nájemnímu bydlení nedostalo, protože by nenaspořili na kauce žádané realitními kancelářemi," říká Petra Horváthová z Městského úřadu Litvínov.

Ostrava loni odstartovala sociální program, který zahrnuje i prostupné...

Ostrava loni odstartovala sociální program, který zahrnuje i prostupné bydlení. Byt mohou získat jen rodiny, v nichž alespoň jeden člen pracuje či se rekvalifikuje.

Ostrava těží z neziskovek

Ostrava loni odstartovala sociální program, který zahrnuje i prostupné bydlení. Byt mohou získat jen rodiny, v nichž alespoň jeden člen pracuje či se rekvalifikuje. Zatím uspělo 15 rodin a 3 jednotlivci (celkem 61 osob). Třetina o byt zase přišla, odstěhovali se či porušili podmínky (práce načerno, odmítání zaměstnání...).

Systém stojí na desetiletých zkušenostech neziskové společnosti Centrom a Armády spásy. Ty provozují desítky bytů, v nichž klienti bydlí se sociální asistencí. "S některými rodinami pracujeme třeba i deset let a stejně pravidla nepochopí a návyky nezískají," říká Simona Lojková z Armády spásy. Mnohým rodinám ale systém pomohl uniknout z ghetta.

Kadaňské ghetto s péčí města

Kadaň poskytuje chudým lidem v akutní bytové nouzi azylové bydlení v lokalitě Prunéřov. Tvoří ji čtyři bývalé železničářské domy tři kilometry od města. Jde o izolované ghetto: domy jsou sešlé, u lesa a do školy či obchodu je daleko. Město se o lokalitu stará, funguje tu sociální centrum, hlídkují asistenti prevence kriminality, děti mají nové hřiště.

Domy patří městu, první z nich je zčásti opraven, nabízí lepší byty (odpovídající 2. stupni prostupného systému) se sociální asistencí a dohledem. Kdo je schopen plnit standardy nájemního bydlení (práce, splácení dluhů, pořádek, péče o vzdělání dětí), má podle radnice šanci propracovat se časem k běžnému nájemnímu bydlení v centru města.





Nejčtenější

V kuchyni v současné době chybí přívod vody...
Předchozí majitel zrušil v 1+1 i přívod vody do kuchyně. Co teď s tím

Čtenář Jan počítá s tím, že se časem jeho rodiče budou muset vzdát ze zdravotních důvodů bydlení na horách a přestěhovat se do Prahy za ním. Chystá proto pro...  celý článek

Centrum kuchyně tvoří ostrůvek s varnou deskou, na který navazuje snížená...
V paneláku v bytě 3+1 teď mají koupelnu s oknem i kuchyňský ostrůvek

Někdo se spolehne sám na sebe, případně rodinu a kamarády, další svěří vše profesionálům. Takto k rekonstrukci bytu 3+1 přistoupil i majitel Petr. Realizace je...  celý článek

Durch duo vzniklo v roce 2012, tvoří jej designérky Dana Elsterová a Anežka...
Designsupermarket představuje tvorbu mladých českých tvůrců

Vánoční dárky mohou mít podobu i doplňků do bytu. Inspirovat se můžete na festivalu Designsupermarket v pražském Kafkově domě, letos se koná už 10. ročník. Do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.